19. století klidným životem zemědělského kraje. Pro tuto oblast bylo od nepaměti nejdůležitější přirozenou dopravní cestou řeka Labe, splavná však jen za příznivých vodních stavů. Podnět ke stavbě železnice, která oživila tento bohatý pruh české země, vyšel z cizích kruhů. Železniční koleje proťaly Polabí, protože to tvořilo přirozenou cestu k severní hranici českého království. Polabskou drahou nazýváme úsek Nymburk-Lysá nad Labem-Všetaty-Děčín. Ta nikdy nebyla samostatným celkem. Byla pokračováním železnice Vídeň-Jihlava-Kolín-Nymburk. Koncesi ke stavbě této železnice získala Jiho-severo-německá spojovací dráha, která s dalšími podílníky založila novou společnost, Rakouskou severozápadní dráhu. Ta vystavěla tuto dráhu na přelomu 60. a 70. let 19. století až do Mladé Boleslavi za tři a půl roku. Železnici postavila firma Bucher z Vídně, pod vedením vynikajícího odborníka, inženýra Wilema Hellwaga, stavitele švýcarské centrální a bernské dráhy. Železnice bylo využito jako nejkratšího spojení mezi Vídní a Prahou a po dokončení železnice až do Děčína, i s Berlínem. Po levém břehu Labe byla již v provozu od roku 1850 železnice z Prahy do Podmokel a dále do Drážďan. Trasa dráhy sledovala směr staré obchodní cesty z Vídně do Drážďan Lipska, po které ještě dlouho po výstavbě dráhy směřovalo velké množství nákladů formanskými povozy.
|
|
Návštěvy od 27.5.2013 |