Klub filatelistů 00-15 Praha

Jak jsme již na našich stránkách informovali, v těchto dnech si připomínáme významné výročí týkající se Evropy včetně naší země – 70 let od konce II. světové války v Evropě zakončené kapitulací Německa. Svět však války zbaven nebyl, válka nadále zuřila v Pacifiku až do japonské kapitulace v září 1945. Jedním z poštovně historických materiálů, které věrně zachycovaly historický vývoj byly výplatní otisky, zejména z let 1938 – 1945.

Letos jsme na našich stránkách otiskli již dva příspěvky popisující svědectví výplatních otisků v přelomových okamžicích tohoto období. nyní se ve třetím, zatím posledním článkem se zabývám rokem 1945, kdy tyto poštovně historické materiály se staly svědky vývoje před koncem a po konci války na evropském kontinentě.

1. „Výplatní otisk na zabraném území“ (20.2.2015)

2. „Specializované obory zachycují historii (Pohled na výplatní otisky let 1938 – 1945 z celků na území Československa)“ (22.3.2015).

Dnešní článek přibližuje výplatní otisky jako němé svědky událostí, které se staly před 70 lety. Jako obrazové přílohy posloužily tyto materiály – Ilustrační katalogy autorů Di Casola/Leiš tohoto období otištěné též na našich stránkách (svazek 6 a 7), jejich doplňky zejména od německých sběratelů a vlastní sbírka. V této souvislosti bych rád připomněl i článek slovenského sběratele a publicisty Ing. Jána Marenčíka s názvem „Odtlačky výplatných strojov na Slovensku v rokoch 1939, 1945 a v roku 1993“ otištěný na stránkách 49 – 53 ve zborníku „Košice vo filatelii vydávaný KF 54-01 Košice č. 25 z roku 2014. V části článku najdeme zajímavý pohled na podobnou problematiku ze „slovenské strany“. Zájemce o hlubší poznání odkazuji na Katalog výplatních otisků z území Československa 1945 – 1948 otištěný ve Filatelii 24/1982 – 18/1983. Soubor se dá stáhnout na našich stránkách (velikost 28,16 MB).

Obrazová příloha k tomuto článku je více než bohatá a dosti výmluvná. Proto opustím lavinu slov a nechám promluvit ilustrace. V zájmu přehlednosti přikládám stručný popisek ilustrací. Nyní bych rád upozornil jen na nejdůležitější rysy roku 1945.

Část A

Zobrazuje dvě období – celistvosti v protektorátním vzoru před dnem osvobození 8.5.1945 a po tomto dni. Několik nových objevů obdržených od přítele R. Di Casoly a německých sběratelů výstřižky po tomto datu.

A 1 Celistvosti z období Protektorátu ČM : 1/45 – 4/45
A 2 Celistvosti z období obnoveného Československa: 6/45 – 11/45
A 3 Celistvost (otisk Továrna zubních přípravků Thymolin) s datem 21/4/1945. Výplatní otisk dle data z doby Protektorátu, ale v podobě obnoveného čs. otisku (chybotisk data?)
A 4 Výplatní otisky na listu (6 ukázek) : období 5-6/1945, protektorátní vzhled otisků – neupraveny, u některých otisků nezměněný vzhled označení oprávněného uživatele (německý text)

Část B

Přibližuje již studijním způsobem na 39 ústřižcích různé pohledy na lidské zásahy (či nezásahy) do vzhledu výplatního otisku v roce 1945.Nejjednodušší úpravou bylo začervenění, přerazítkování či začernění německých názvů v denním, výplatním razítku, ale i v označení oprávněných uživatelů výplatního stroje. Dalším zásahem byl složitější zásah – vysekání německých názvů zejména v denním razítku. Zajímavý je již regulérní otisk podle pravidel. Další částí, u kterého došlo k vysekání byl německý název Protektorátu, bylo výplatní razítko. U některých se vysekaly oba názvy Protektorátu – německý i český – ve spojení s německým názvem pošty v denním razítku. Někdy nebylo vysekání či poškození profesionální, ale název či nápis byly znehodnoceny ve všech částech výplatního otisku.

B 1 – Začerveněné/začerněné části otisku protektorátního vzhledu nejčastěji rukou či razítkem: DR/VR … DR/VR/OOU (7)
B 2 – Vysekaný německý název pošty v DR v obnoveném čsl. otisku (5)
B 3 – Vysekaný německý název pošty v DR v protektorátním otisku (současně vysekán i německý název Protektorátu). Tento otisk doplněn pro informaci a srovnání již povoleným vzorem obnoveného čsl. otisku (2), druhý otisk bez srovnání
B 4 – Vysekané: německý název pošty v DR a plné názvy Protektorátu ve VR (2)
B 5 – Vysekaný německý název pošty, otisk v obnoveném čsl. tvaru a vzhledu (1)
B 6 – Polovysekaný název státu Česko………(1)
B 7 – Zničení části německého textu v OOU, protektorátní vzhled otisku zachován
B 8 – Vysekaný německý text pošty v DR (doplněn třemi hvězdičkami v neobvyklém postavení), poškozený dolní obrazci ve VR, (1), u druhého VO odstraněno DR , které je doplněno vysekaným denním razítkem pošty (bez německého názvu pošty) – (2)
B 9 – VO ve VR bez dolního obrazce, obnovený čsl. vzor otisku (1)
B 10 – Výplatní otisk říšského vzhledu s datem 21. 6. 1945, DR – vysekaný český název pošty, německý v dolní části, VR – říšský obrazec, přetištěný červeným denním razítkem pošty bez názvů (němé razítko), další otisk otiskoval zásilky na Slovensku v rámci obnovené Čsl. republiky s názvem Slovensko, řada otisků na Slovensku po obnovení čsl. vzoru neměla v dolní části VR typické obrazce , celkem 5 otisků)
B 11 – Zajímavý řetězec vývoje jednoho stroje s několika podobami otisku u jednoho uživatele včetně dvou barev otisku. Období: 6/45 – 10/45 (4 otisky)
B 12 – Pestrost otisků doplňovala povolená modrá barva otisků za Protektorátu ČM na dopravu novinových zásilek, akceptovaná několik let po osvobození, Ukázkově 2 otisky
B 13 – Krátké období osmi let (1938 – 1945) výrazně pozměnilo i unifikovaný vzhled výplatních otisk, které byly použity v různých částech bývalého Československa. Nebylo to jen z důvodů politických a státoprávních, ale též i z důvodů technických. Byly dovezeny na toto území různé nové stroje zejména z Německa (viz gotické, novogotické číslice ve VR), nová netypická DR. Název Československo a různé velikosti VR jsou též patrné ve vzhledu, jak o tom svědčí 5 zveřejněných otisků.
Seznam zkratek: DR – denní razítko, VR – výplatní razítko, VO – výplatní otisk, OOU – označení oprávněného uživatele

Došlo i k zajímavostem až záhadám – ve výplatním razítku zůstalo jen poloviční název státu (Česko…..). Vyskytly se i anomálie proti dosavadním předpisům – týkalo se zejména denních razítek. Ilustrace napoví. I některé obvyklé části otisku zmizely či nebyly zpět zasazeny.

Objevily se i rarity. Zásilky vyplácely otisky s říšským či slovenským vzorem otisku. Řetězce jsou vděčným sběratelským objektem. Naprosto jedinečným případem z roku 1945 jsou čtyři otisky uživatele Hospodářské skupiny průmyslu textilního, oděvního a kožedělného z Berlínské, později Revoluční třídy.

Modré otisky povolené za Protektorátu ČM se přehouply i do prvních let po válce. Zobrazuji tři modré otisky (povoleno pro zasílání novinových zásilek). Poslední otisky ukazují již československý obnovený vzor otisku s tím, že divoké období osmi let způsobilo ještě jednu zajímavost – změny vznikly nejen z důvodů politických či státoprávních, ale též z důvodů technických. Objevila se nova – gotické číslice, novogotické číslice ve výplatním razítku, dvojkruhové denní razítko s můstky (dovoz z Německa), protektorátní razítka s hvězdičkami, další druhy výplatních znamének, různé velikosti názvu Československo“ (2,4 mm – 4 mm atd.), různé velikosti výplatního razítka. Za zmínku stojí i různé číslice v denním razítku a různé číslice počitadla. Zaznamenáváme i různé průměry jednokruhových denních razítek (např. průměr 22, 24, 25, 26 atd.).

Zde se však dostáváme již do technických zajímavostí, které se 70. výročím konce války a s dokumentací událostí pomocí otisků souvisí. Snad někdy příště. V poměrně krátké době existovaly na tomto sledovaném území hned několik vzorů výplatního otisku. Je třeba říci, že převážná většina obnovených otisků podle předpisů měla značnou převahu. „Opožděnců po 8.5.“ bylo několik desítek … Každopádně hezké kousky pro sbírku a pro exponát.

V této souvislosti je z historického hlediska důležité svědectví mechanika fy. B. Jarolímek pana Duby, které zachytil M. Bouška a L. Janů v úvodu ke Katalogu výplatních otisků „Sudet“ 1938 – 1945, str. 4 a 5 (Praha 1994, nákladem vlastním):

„Náhrada výplatního a denního razítka po skončení války byla v některých případech jednoduchá, jak uvádí na jednom příkladu mechanik firmy B. Jarolímek pan Duba. Jeho úkolem bylo totiž vyměňovat staré štočky za nové. V podatelnách firem, kam dojížděl často, ho dobře znali a tak si dovolil u firmy PACO v Lanškrouně poradit, aby staré štočky schovali, že je jim brzy přijede namontovat zpátky. Nebylo to sice tak rychle, jak předpokládal, ale nakonec jim ty staré štočky přišrouboval dle své staré předpovědi.“

Hezký závěr, i když splněný až v roce 1945, nemyslíte?

Autor: Ivan Leiš