Klub filatelistů 00-15 Praha

V minulých dnech vyšla v pořadí další monografie pohlednic Šumavy autora Martina Leiše, tentokrát z ateliéru Joži Pospíchala ze Sušice. V předchozích dvou publikacích jsme se mohli seznámit s Wolffovými a Seidelovými pohlednicemi Šumavy.

Josef (Joža) Pospíchal (16.2.1883, Telč – 10.8.1968 Kašperské Hory) pracoval v různých knihkupectvích. Naposledy ve Vídní pro Ottovo nakladatelství. V roce 1910 se osamostatnil a otevřel si na základě výnosu c.k. místodržitelství v Čechách ze dne 28.9.1910 knihkupectví a nakladatelství v Sušici. Zároveň provozoval antikvariát, prodej hudebnin a papírnictví. Jak přišel k fotografování? Ve své životopisné knížečce nazvané „Knihkupecký příběh“ z roku 1958 píše: „Bylo mi jasné a věřil jsem, že hlavně názornou propagací krásných partií šumavských … zpřístupním náš kraj všem milovníkům přírody … Opatřil jsem si dobrý fotografický přístroj a naučil jsem se fotografovat hlavně přírodní snímky. Pořizoval jsem je z celého Pošumaví, od Domažlic až k Budějovicím a vydával jsem fotografické pohlednice. Bylo to několik set různých druhů a každoročně se jich rozešlo do světa až 150 000 druhů …“.

Díky Jožovi Pospíchalovi, který zachytil zejména šťastné období Československé republiky, máme možnost vidět mnoho koutů Šumavy z dlouhého období dvaceti let, zejména pak ty zaniklé a pro nás neznámé včetně těch zákoutí, kam státní správa zakazuje do dneška přístup. Fotografie a pohlednice Joži Pospíchala coby fotografa a nakladatele, navíc zaníceného turisty (byl členem místního klubu KČT a Župy šumavské KČT), zachytily to, co běžnému návštěvníkovi Šumavy uniklo. Monografie Martina Leiše navíc zobrazuje řadu pohlednic, jejímiž autory je řada fotografů, které si Joža Pospíchal najímal. Za všechny jmenujme zejména Maxe Jonáka, ale i další: V. Jindru, J. Lampára, O. Procházku, prof. Ohlídala, J. Dolanského či fotografa Javůrka. Tím mají pohlednice přidanou hodnotu více pohledů různých autorů. To vše se v publikaci objevuje. Řada pohlednic byla zhotovena na základě monopolního postavení Joži Pospíchala u Klubu českých turistů – dá se říci, že byl jejich významným dvorním fotografem a díky tomu máme zachyceny i objekty KČT.

V knize se dozvíme zajímavé informace ze života Joži Pospíchala a období jeho kariéry a činnosti na úseku fotografování v různých obdobích. Kromě krajinných partií můžeme na pohlednicích vidět i osoby, zejména turisty, kteří kouzelná místa Šumavy navštěvovali. Joža Pospíchal fotografoval i interiéry a měl cit pro detail. Na mnoha pohlednicích se můžeme seznámit i se životem Šumavy a Pošumaví. V tom jsou pohlednice cenné. Martin Leiš tentokrát vyslyšel i přání filatelistů a ve větší míře než v předchozích publikacích zveřejňuje i adresní strany pohlednic, které dokreslují poznámkami odesilatelů jejich život, ale můžeme vidět i poštovní úkony. Zároveň lze spatřit i populární turistická razítka. Tím se publikace oživuje. Využívá i místo na předsádkách, přední i zadní. Některá místa by snad ani nebyla zachycena nebýt pohlednic. To je případ například zelenohorských chalup či středu Prášil (pohlednice s kostelem zničeným v padesátých letech tehdejší mocí). I zalesnění a značné omezení hospodářského života v této oblasti si vzaly svou daň. Řada věcí, které vidíme na pohlednicích, jsou schovány pod větve stromů a lesů. I v tom je monografie Pospíchalových pohlednic cenná.

Publikaci, která má 195 stran a jak z textu vyplývá, je bohatě ilustrována a doplněna texty s často neznámými detaily, vydalo nakladatelství Petr Prášil – BARON Hostivice. Publikace je k dostání na adrese mechov@volny.cz anebo ve vybraných knihkupectvích v Česku.

Čtenářům přeji bohaté zážitky nad touto krásnou knihou.

Autor příspěvku: Eduard Rehberg