Klub filatelistů 00-15 Praha

Ilustrace k historické kronice

o specializovaných oborech v české filatelii

Malá poznámka:

Zobrazené ilustrace jsou jen doplňující a dokreslující složkou textu se zcela volnou návazností na esej. Celistvosti, které jsem namátkou vybral ze svých sbírek, mají vztah k textové části (zejména u klasifikační části), nicméně jsou to celistvosti zcela běžné, získané vlastní pílí či zakoupené za značně nízké částky v dobách mého intenzivního a masívního sbírání v sedmdesátých až devadesátých letech 20. století. Nejedná se o cenné celistvosti se super cenami z jednoho prostého důvodu. Většina sběratelů sbírá pro radost, ne ze spekulativních důvodů „získat, prodat, vydělat“. Za dlouhá léta bezpočtu setkání se sběrateli jsem až na výjimky získal dojem, že radost ze získaných předmětů sběratelského zájmu je nadevše. V exponátech je tato skutečnost vidět nejlépe. Osnovu exponátu nejlépe dokresluje obyčejná celistvost „ze života“, více než drahá či dokonce předražená a nepřirozeně vyšperkovaná. Zobrazuji celistvosti, neboť jak jsem napsal v sedmdesátých letech do Filatelie: „Celistvost budiž pochválena“ (cenzura článek pustila nakonec pod upraveným názvem „Chvála celistvosti“). Celistvost více vypovídá o historii, nejen poštovní.

Obr. 1 (a, b) Titulní strana mé přednášky „Specializované obory ve filatelii“ k 70. výročí založení KF 00-15 v Domu Portus ve čtvrtek 2. 5. 2013. Zobrazuje dvě celistvosti, které vznikly v rozmezí 31 let. První je zajímavá, že se jedná o zajateckou poštu, celistvost je okrášlena pěti čitelnými razítky, každé z nich vydá na rozsáhlý popis. Zcela jistě je zajímavá i celina. Druhou celistvostí je dopis vyplacený výplatním strojem Francotyp uživatele Pražské městské životní pojišťovny Praha 2 doplněný poválečnými známkami.
Obr. 2 (a) Portrét Vincence Čeňka Jedličky (16. 12. 1852 – 28. 10. 1914). Významný český filatelista. Povoláním byl pokladníkem firmy Singer. Na svou dobu dost velký vzdělanec hovořící několika světovými jazyky. V 80. letech 19. století obchodoval se známkami. Shromáždil kvalitní sbírku evropských i zámořských zámek. Stál u zrodu české organizované filatelie, byl prvním předsedou Českého klubu filatelistů (oficiálně od 8. 8. 1887). I ke specializovaným oborům měl velmi úzký vztah – začal jako jeden z prvních českých filatelistů sbírat celiny. Jeho pozornosti neunikly ani razítka. Jak jej nazval Václav Nebeský: „Praotec Čech českého známkomilství“. Otázkou zůstává, zda jen známkomilství ….
Obr. 3 (a, b, c) Klub českých filatelistů zřídil i své odborné periodikum – časopis Český filatelista. Kromě článků o známkách se dotýkal i specializovaných oborů a poštovní historie. Zde titulní strana s článkem „Poštovní zřízení ze středního věku“ z 25. 4. 1896 (číslo 3 I. ročníku) a další dvě stránky.
Obr. 4 (a) Jaroslav Lešetický na oficiálním portrétu, jedna v významných osobností české pošty, českého známkařství, otce organizovaného sběratelství (zakladatel Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů), autor mnoha článků, vášnivý a kontroverzní diskutér. Vyznavač hesla: POŠTA – FILATELIE. Václav Nebeský se o něm vyjádřil stručně a výstižně: „Co naplat, k Lešetickému mám zvláštní, osobitý vztah.“ A to nejen pro jeho další významnou úlohu – filatelistického básníka roztomilých rýmovaček. Prosadil celou řadu specializovaných oborů mezi širokou sběratelskou obec. Není jistě náhodou, že ve své knize vzpomínek Lešetickému věnoval 31 stran textu.
Obr. 5 (a) Jeden z části článků Jaroslava Lešetického na stránkách Českého filatelisty pod názvem „Cestou k filatelii“. Již úvodní slova se dotýkají specializovaných oborů a dávají rovnítko mezi poštu a filatelii. Jak nadčasové.
Obr. 6 (a) Úvodní strana informace o významném německém klubu filatelistů Berliner Philatelisten-Klub von 1888 E.V., odkud k nám přišel „živý vítr“ sběratelství specializovaných oborů, zejména zosobněné postavou dr. Kalckhoffa, kterého Václav Nebeský několikrát zmiňoval v souvislosti s tímto sběratelství.
Obr. 7 (a, b) Jedním z významných přátel Československa, který do značné míry ovlivnil specializované sbírání u nás byl i Edwin Müller (později Mueller po emigraci do USA). Zejména pokud se týče sbírání razítek. Ovlivněn byl tímto mužem i náš Emil Votoček. Titulní vnitřní stránka je z jeho americké verze známé Příručky přeznámkových razítek Rakouska vydané v roce 1960 v New Yorku. Další ilustrace je z textu této publikace (úvodní část). Praha je pochopitelně zmiňována v úvodu velmi často. Jak mi potvrdili četní sběratelé, Edwin Müller se zasloužil u nás o masivní sbírání razítek.
Obr. 8 (a, b, c) Anotace zveřejněná na internetových stránkách FILABRNO ohledně Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1938. Mezi zmíněnými osobnostmi najdeme celou řadu těch, kteří se sbírání specializovaných oborů věnovali. Další informace k této výstavě naleznete na odkazu PRAGA 1938.
Obr. 9 (a) Stránky odborných časopisů v letech 1918 – 1939, ale i během Protektorátu Čechy a Morava plnily odborné články, z nichž řada měla úzký vztah ke specializovanému sbírání. Průlomová byla diskuse ohledně výplatních otisků (frankotypů, jak se tehdy říkalo). Jedním z protagonistů bourání starých sběratelských mýtů byl zmíněný Jaroslav Lešetický, ale i další. Zde například ve svém článku arch. Albert Jonáš.
Obr. 10 (a, b) Do období Protektorátu Čechy a Morava spadlo slavné výročí – 100 let poštovní známky. V roce 1940 se konalo dvě významné celostátní výstavy a řada místních či regionálních výstav. řada článků se dotkla v té době nejen poštovní známky, ale i specializovaných oborů. Dobovou atmosféru připomíná titulní stránka Českého filatelisty a reprint článku Ericha Haide (článek v Českém filatelistovi z roku 1939).
Obr. 11 (a, b, c) Slavné stoleté výročí připomíná i celistvost zaslaná v době konání výstavy „Poštovní známka 1840 – 1940) jednomu z organizátorů arch. Albertu Jonášovi, významnému propagátorovi sběratelství specializovaných oborů u nás. Na dalších dvou ilustracích jsou i zprávy o této výstavě na stránkách Českého filatelisty.
Obr. 12 (a) Připomínka několika významných výstav, které zpopularizovaly specializované sběratelství u nás na různých materiálech (ukázky katalogů, článků ve sbornících a katalozích, filatelistických artefaktů apod.) – Celostátní výstava poštovních známek Praha 1950, Mezinárodní výstava poštovních známek PRAGA 1955, Světová výstava poštovních známek PRAGA 1962, Výstava specializovaných oborů ve filatelii Praha 1966, Výstava poštovní historie a celin Praha 1983, Celostátní výstava specializovaných oborů Písek 1972, Celostátní výstava poštovní historie a aerofilatelie Ústí nad Labem 1986.
Obr. 13 (a) Titulní strana 1. čísla Zpravodaje komise specializovaných oborů (poštovní historie a celin) SČF z června 1976 vydaného k 450. výročí organizovaného poštovnictví v českých zemích. Vydávala obnovená (2.) Palkoskova komise pod redaktorstvím I. Leiše (celistvost z jeho sbírky, grafika stejného autora). Na tento zpravodaj navázaly zpravodaje Poštovní historie a Postilion stejného redaktora, který stál u redaktorství těchto poštovně historických zpravodajů až do konce roku 1989.
Obr. 14 (a) Sekce a odborné skupiny měly své zpravodaje. Ukázkově za mnoho z nich Polní pošty – Informace sekce polních pošt a Poštovny vydávané Českomoravskou společností pro poštovní historii. Poštovny rediguje dlouholetý příznivec a aktivní publicista na tomto, ale i jiných úsecích Petr Gebauer, který navázal na práci dalšího průkopníka specializovaných oborů Vojtěcha Maxy (poštovny, perfiny).
Obr. 15 (a, b) Fotografií z dřívějších akcí příznivců a sběratelů specializovaných oborů a poštovní historie je žalostně málo, ale najdou se. Na levé fotografii je momentka ze semináře poštovní historie a celin v Písku roku 1976 (na fotografii jsou kromě píseckých organizátorů též Vojtěch Maxa, Vratislav Palkoska a Emil Votoček), na pravé fotografii se nacházím mezi významnými propagátory poštovní historie Jaroslavem Papouškem z Brna, na fotografii zastiňuji velikána poštovní historie (postavou i duchem) Vojtu Maxu. Jurujeme v Brně.
Obr. 16 (a, b) Velikánů specializovaných oborů a poštovní historie byla celá řada, a všichni byli velmi zkušení a milí lidé. Nemohu opominout dva, kterých jsem si velmi vážil – Jiřího Nekvasila (10. 2. 1921 – 30. 12. 1988). Fandil specializovaným oborům, psal o nich, vystavoval, měl úžasné organizátorské zkušenosti a vlohy, byl znalcem a jurymanem v oboru celin, poštovní historie. Publikoval ve velkém měřítku. Nejvíc mne zaujal poutavým vyprávěním o různých oborech poštovní historie. Při každém setkání na mne dýchla atmosféra I. republiky, kterou jsem znal jen z vyprávění. Druhým velikánem byl Václav Konštant z Písku (1915 – 2001). Úžasně noblesní a pozormý člověk s velkými zkušenostmi a organizátorskými schopnostmi. Jeho sbírky byly vedeny pečlivě, exponáty byl potěšením prohlížet a jurovat. Neúnavný propagátor specializovaných oborů. Jeho exponát „Poštovnictví českých zemí v 16. – 19. století“ sbíral vysoká ocenění u nás i v zahraničí. Kdyby sed sepsala monografie československých exponátů specializovaných oborů a poštovní historie, Václav Konštant by byl na předních stranách. Dal příklad celé řadě regionálních sběratelů a vystavovatelů. Přemýšlím pro – kromě hlubokých znalostí a estetického projevu i lidskou skromností. Podobných osobností, které jsem měl tu čest potkat a poznat je více, ale stránky webu by nestačily… Škoda, že u nás není Síň filatelistické slávy, oni by tam byli zcela určitě. Jsou na Lindenbergovu medaili bez jakýchkoli pochyb.			Václav Konštant Jiří Nekvasil
Obr. 17 (a, b) Publikací o specializovaných oborech/poštovní historii a celinách nebylo a není nikdy dost. Nicméně řada z nich se i přes velké těžkosti té či oné doby objevila. Na jednu vzpomínám obzvláště. Velký vyznavač polních pošty československých vojsk v Sovětském svazu v letech 1942 – 1945 Pavel Fiala připravil rukopis o této zajímavé a nadčasové problematice. Bohužel ani z jedné strany si nezískal příznivce, ani z té ideologické ani z té odborné. Vypadalo to, že skončí hluboko zasutý v dolní přihrádce psacího stolu. Situaci k úspěšnému vydání nahrálo několik absurdních a paradoxních okolností, o kterých se jistě bude dobré zmínit, ale později. Příručka v edici teritoriální filatelie Filatelistické příručky vyšla. Měl jsem tu čest, že jsem publikaci i přes odpor prosadil k vytištění. Reprodukuji titulní stranu a stranu 83 z rukopisu (ukázka celistvostí). Díky přátelům z komise teritoriální filatelie a některým osvícencům z vedení SČSF se dobrá věc podařila. Zachovala se významná část naší poštovní historie.
Obr. 18 (a, b) Ilustrace v tomto obrázkovém úseku navazují na text, kde je popsána tzv. Leišova klasifikace poštovní historie a celin nesoucí datum roku 1986 jako roku zpracování. Dotýká se úseků 2/, 3/ a 4/. Historii poštovnictví nedokládá (teoretická by nanejvýš zobrazila jen vyhlášky, struktury apod.). Aplikovanou část může dokumentovat, ale poštovní artefakty se objevují v dalších částech, zejména u dopravy poštovních zásilek (razítka apod.). Dokladovat celiny je dnes již nošením dříví do lesa. U razítek dochází též k jakémusi překrývání – razítka patří do druhé skupiny, ale i do čtvrté (zvláštní či mimořádné) přepravy zásilek.