PSČ – fenomén poštovního provozu


PSČ – fenomén poštovního provozu (předchůdci, vznik a historie)


Poštovní směrovací čísla jsou velkým fenoménem poštovního provozu, který vznikl ve 40. letech 20. století. První zemí, která jej aplikovala, bylo Německo v roce 1941 (pro balíkovou službu). Od té doby se tento způsob identifikace příjemce rozšířil po celém světě a do značné míry i zdokonalil.


Kronika


1853

Ředitelství Thurn-Taxiské pošty s pomocí kulatých razítek s čísly umožnilo rozpoznat místa určení z jednoho regionu. Od čísla 338 se od tohoto způsobu upustilo a to od 1.10.1854. Tento způsob je považován za nesystematické numerické zakódování míst. Tento systém lze považovat za předchůdce poštovních směrovacích čísel.

1857

Londýn byl rozdělen do 10 částí (districts), v Liverpoolu toto nastalo v roce 1864, v mnoha velkých městech toto nastalo do vypuknutí I. světové války. Byly předzvěstí poštovních kódů (čísel).

1917

Carl Bobe vytvořil již systematické organizační schéma, v němž rozčlenil území Německa na velké celky, regionální a místní obvody.


Kdo byl Carl Bobe (23.9.1878, Oerlinghausen – 5.2.1947, Bielefeld)?


Je považován za zakladatele moderního systému poštovních směrovacích čísel. Po dokončení školní docházky začal pracoval v truhlářském závodě. Byl vojákem v I. světové válce, ale pro své pacifistické smýšlení byl zatčen. Po propuštění ještě v době války se již nevrátil ke svému povolání a věnoval se optimalizaci výrobních procesů. V roce 1917 vytvořil speciální schéma – nazvané Organizační schéma rychlejšího poštovního dodání. Byl i součástí uměleckých kruhů (DADA). V dalších letech se věnoval optimalizací poštovního provozu, speciálně říšských drah. Na toto téma sepsal celou řadu prací a provedl různé akce. Poštovnímu provozu a jeho zdokonalování se věnoval i v době nacionálního socialismu. Zemřel v roce 1947 na následky dopravní nehody (při přechodu dálnice A2 v dnešní čtvrti Stieghorst v Bielefeldu).

Systém poštovních směrovacích čísel představil v roce 1917. Jeho systematikou je adaptace tzv. Dewey Decimal Clasification (Deweyův desetinný systém, také Deweyova desetinná soustava či Deweyova knihovnická soustava – systém třídění knih a dalších archiválií podle tématu v knihovnách a archivech, vynalezl Melvil Dewey v roce 1876) a její aplikace z knihovnického systému na organizační schéma měst a oblastí. Prostřednictvím této klasifikace se Německo rozdělilo na řadu oblastí. Tak například vznikla oblast západní části Německa pod číslem „5“, velký Kolín nad Rýnem obdržel označení „55“ a okres Bonn číslo „555“. Systém byl do značné míry velmi pružný. Trvalo však několik dlouhých let, než byl v Německu zaveden (1941 pro balíky, 1944 pro listovní zásilky). To však nebránilo historikům, aby neoznačili tohoto muže jako „Vynálezce poštovních směrovacích čísel“. Na základě tohoto vynálezu i dnešní Německo z něj vyšlo a postupně zdokonalilo svůj dnešní několikastupňový systém poštovních směrovacích čísel (spolková země – vládní obvod – zemský kraj popřípadě město a obec). Německo bylo průkopníkem poštovních směrovacích čísel. K rozmachu došlo zejména po II. světové válce. Spolková republika Německo zavedla dokonalý systém v roce 1962 a Německá demokratická republika v roce 1965. K většímu zdokonalení došlo v této zemi po sjednocení.


1920

USA systém rozdělení měst do částí zavedlo ve 20. letech 20. století, do II. světové války ne všechna města v USA toto rozdělení uskutečnila.

1930(1932)

Ukrajina se pokusila o vytvoření systému směrovacích čísel. Systém se nazýval Index. Od tohoto systému se upustilo v roce 1939.

1941

Dne 25.7. Říšské ministerstvo pošt svým nařízením č. 407/1941 zavedlo tzv. „Päckchenleitgebieten“ (směrovací oblasti pro balíčky) – platily pro provoz balíků a balíčků. Bylo vytvořeno 24 oblastí (systém vytvořen podle župních oblastí). Poštovní směrovací čísla byla dvojmístná a numerická (např. „21“ pro oblast Západní Falcko).

1939-45

Během války zavádí příslušné německé, ale i sovětské úřady pro usnadnění doručování pošty tzv. čísla polních pošt (Feldpostnummer – Německo, pětimístná čísla za názvem jednotky v Sovětském svazu – používáno na území Ruska a Ukrajiny). V Německu se odlišovaly tři polní pošty – L (Luftwaffe), M (Marine a Landmarine), SCH (Küstenschutz).

1943

Dne 19.10. vyšlo „Nařízení pro listovní službu“, který vytvořil 32 směrovacích oblastí pro civilní poštovní provoz. Současně byla stanovena i norma na psaní čísel v adrese. Platnost od 1.11. Například: (2) Werder (Havel).

1944

Od června vyšlo nařízení o zanesení poštovních směrovacích čísel do razítek (Věstník Říšského ministerstva pošt č. 56 z 6.6.1944). K některým číselným označením přibyla i písmena „a“ a „b“.

1958

Argentina zavádí systém poštovních směrovacích čísel.

1959

V Norwichi zavádí Velká Británie poštovní kódy, po celé Británii však dochází k zavedení plošně až v roce 1974.

1962

SRN zavádí poštovní směrovací čísla Věstníkem č. 126 Spolkového ministerstva pro poštovní a telefonní provoz ze dne 3.11.1961.

1963

USA zavedly systém ZIP (5). Vylepšen v roce 1975 (systém ZIP + 4).

1964

Švýcarsko zavádí poštovní směrovací čísla.

1965

Dne 1.1. zavádí poštovní směrovací čísla NDR.

1965

Francie zavedla směrovací čísla systému 5/5, vylepšen v roce 1981 (systém CEDEX).

1968

Švédsko zavedlo směrovací čísla (pětimístný systém).

1973

Dne 1.1. Československo zavedlo PSČ (pětimístná čísla).

1974

Velká Británie zavádí poštovní kódy plošně.

1978

Nizozemí zavedlo systém (6 – 4+4).

2005

Dle údajů UPU mělo v tomto roce 117 zemí ze 190 členských zemí systémy poštovních kódů.


Ukázky existence PSČ v různých artefaktech běžného poštovního provozu z moderní doby použitých v různých státech světa.



Poštovní směrovací čísla (PSČ) a jejich cizojazyčné ekvivalenty:

  1. Postal code: Canada

  2. Postcode: anglicky mluvící země

  3. CAP: Itálie (Codice di Avviamento Postale)

  4. CEP: Brazílie (Código de Enderecamento Postal)

  5. PIN Code/Pincode: India (Postal index Number)

  6. PLZ: Německo, Rakousko, Švýcarsko (Postleitzahl)

  7. ZIP code: USA, Filipíny (Zone Improvement Plan)

  8. Indekc (v azbuce): SSSR (Rusko)


Zdroje:

  1. http://de.wikipedia.org

  2. https://commons.wikimedia.org

  3. https://www.post-und-telekommunikation.de/

Autor: Ivan Leiš


 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Klubové odpoledne - Vydání a poštovní použití „Košických dopisnic“ v roce 1945 - Vladimír Soukup - 5.12.2024
This is default text for notification bar