Klub filatelistů 00-15 Praha

Pošta v Doupově existovala plných 110 let, otevřena byla 1.4.1844 a zrušena pak 30.4.1955. Její název se vyvíjel od německého Duppau až do roku 1918, pak Doupov-Duppau, od roku 1938 v německém záboru jako Duppau a teprve po válce již jen česky Doupov. Pošta byla připojena místním spojem na nádraží, odkud jezdila vlaková pošta do Kadaně. Je pozoruhodné, že Administrativní lexikon obcí z roku 1955 uvádí, že obec Doupov již zanikla – přesto zde ještě pracovala pošta. Její doručovací okres tvořily vedle Doupova i obce Jeseň, Jírov, Mětikalov, Oleška, Prachomety, Řednice, Trnová, Tureč, Víska a Zakšov.

Doupov se nacházel uprostřed Doupovských hor, ležel vlastně na dně bývalého starovulkánu 10 km východně od Kyselky. V místech staršího osídlení vzniká městečko již ve druhé polovině 14. století. Město Doupov mělo v roce 1930 1524 obyvatel (v tom pouhých 18 Čechů) a 272 domů a ještě po válce v roce 1945 1370 obyvatel, nešlo tedy o město nijak malé, bylo největším sídlem zrušeným z důvodu zřízení vojenského prostoru. Skladba obyvatelstva ovšem předznamenala jeho další osudy. První osudovou ranou bylo vysídlení původního obyvatelstva po skončení 2. světové války, další pak druhé vysídlování po zrušení města v roce 1953, když ještě v roce 1950 bylo evidováno 588 obyvatel. Od května 1954 probíhalo organizované vysídlení a brzy poté se na něm až do 60. let prováděl výcvik bombardování měst a město tak bylo postupně likvidováno – dnes již neexistuje ani jediný dům i když v roce 1966 jich ještě většina stála. Město dnes připomíná jen rozpadající se budova skladů na bývalém nádraží, zbytek lipového stromořadí před někdejším kostelem na náměstí, několik schodů, které vedly ke klášterní kapli a několik poničených hrobů na bývalém hřbitově, který poznáme jen podle starých cypřišů. Ještě v roce 1945 představoval Doupov mimořádně zajímavý památkový celek a je nenahraditelnou škodou, že byly zbořeny všechny jeho památky. Zrušena byla i železnice z Doupova do Kadaňského Rohozce, zachována zůstala jen novogotická hrobka rodu Zedtwitzů 1,5 km západně od původního města.

Doporučený dopis odeslaný 1.3.1946 z Doupova do Prahy

Pošta psala svoji historii 64 let, zřízena byla 2.12.1889 a k jejímu zrušení došlo 31.12.1953. Název pošty byl až do roku 1918 německý Radenitz, pak Radnice u Kadaně – Radenitz, od roku 1938 v německém záboru jako Radenitz (b Kaaden), 1941 Radenitz über Kaaden, 1945 Radnice u Kadaně. Pošta byla napojena silničním kurzem do Kadaně. Poblíž pošty stával i prastarý smírčí kříž s vrypem meče. Doručovací obvod pošty tvořily Zvoníčkov, Martinov, Radnice a Pastviny.

Radnice ležely 6 km jižně od Klášterce nad Ohří při Donínském potoku ve výšce 505 mnm. První písemné prameny pochází z roku 1295, kdy ves patřila k panství Egerberg, od poloviny 17. století pak k panství kláštereckému. Stejně jako Žďár nebyly ani Radnice malou obcí, v roce 1930 zde bylo 564 a po válce 540 obyvatel. Složením obyvatelstva byla stejně jako v okolních obcích spíše německá, neboť v roce 1930 zde žilo pouhých 8 Čechů. Po odsunu německého obyvatelstva po válce došlo k další vlně vystěhování v květnu 1954. Osud obce byl pak samozřejmě již stejný, po zřízení vojenského prostoru byla obec roku 1957 likvidována a dnes již vůbec neexistuje. Dnes se zde setkáme jen se zarostlou hromadou suti na místě bývalého kostela a se zbytky základů jednotlivých budov.

R-nálepky jsou z válečného i poválečného období pošty v Radnicích u Kadaně.

Poštovní historii má Tocov poněkud kratší, poštovna zde byla otevřena 1.12.1902, ta pak povýšila na poštu 1.1.1914. Po odsunu německého obyvatelstva byla pošta 31.5.1946 uzavřena a k 30.11.1947 pak zrušena. Poštovní provoz zde tedy fungoval nepřetržitě 45 let. Poštovna pracovala s názvem Totzau a vyúčtovací poštu měla ve Vojkovicích nad Ohří – tehdy Wickwitz. Název pošty se vyvíjel od německého Totzau do roku 1918, pak Tocava – Totzau, od roku 1924 Tocov – Totzau, 1938 v německém záboru Totzau (Bz Karlsbad), 1941 Totzau über Schlackenwerth, 1945 Tocov. Pošta byla napojena kurzem na poštu ve Vojkovicích nad Ohří. Doručovací okres tvořil Tocov a Heřmanov.

Obec ležela 10 km na východ od Ostrova nad Ohří v údolí podél břehů Tocovského (Petrovského) potoka. Krásu okolní přírody podtrhuje fakt, že pod obcí volně vyvěral pramen kyselky. Tocov patří k nejstarším obcím Doupovska a byl i součástí doupovského panství. Tocov byl zhruba stejně velký, před válkou v roce 1930 čítala obec 561 a v roce 1945 469 obyvatel. Samozřejmě i zde byla naprostá většina německého obyvatelstva (v roce 1936 zde žil jen jediný Čech), takže po odsunu obec zcela osiřela. Historie zde bohužel zaznamenala ještě koncem května 1945 masakr německého obyvatelstva ze strany samozvaných nápravců válečných křivd. Tocov byl po pokusu o dosídlení definitivně vysídlen ještě v 1. pololetí roku 1953 a po zřízení vojenského prostoru pak postupně zcela zlikvidován a zmizel z map. Dnes zde najdeme jen zarostlé zbytky základů a části ohradní zdi bývalého hřbitova.

Zachovalé podací nálepky dokumentují dobu, kdy zde byl živý poštovní provoz, po válce již byl po odsunu Němců zanedbatelný.

Denní razítka z dvacátých let dokumentují vývoj názvu pošty

Poštovní agenturu v obci zřídila německá okupační správa v roce 1944 pod názvem Sachsengrün über Karlsbad, ta pak byla po osvobození, stejně jako podobné služebny zřízené Němci, zrušena. Napojena byla kurzem na nejbližší poštu v Kyselce.

Zakšov byl menší obcí ležící 4 km východně od Kyselky ve výšce 490 mnm, před válkou měl 376 a po válce 325 obyvatel žijících v 65 domech. Vzhledem k převážně německé skladbě obyvatelstva byla obec nejprve vysídlena po odsunu v roce 1946, posléze pak noví dosídlenci byli vyhnáni již v roce 1953 po rozhodnutí o zřízení vojenského prostoru. Stejně jako předchozí obce byl potom Zakšov postupně likvidován a dnes již vůbec neexistuje. Jedinými pozůstatky po Zakšově jsou jen zarostlé hromady sutin v místě bývalého kostela, roztroušené zbytky základů jednotlivých stavení. Zachovala se jenom vodárna a mlýnský náhon. Z poměrně krátké doby provozu pošty v Zakšově se zachovala provizorní R-nálepka.

Pošta zde fungovala 80 let od 20.2.1873 do svého zrušení 31.12.1953. Název pošty se vyvíjel od německého Saar in Böhmen do roku 1918, pak Žďár, okr. Kadaň – Saar, Bz. Kaaden, 1920 Žďár u Doupova – Saar bei Duppau, 1938 v německém záboru jako Saar (b Duppau), 1941 Saar (b Kaaden), 1945 Žďár u Doupova. Byla připojena místním spojem na nádraží Hluboká-Žďár, kde se napojovala na vlakovou poštu Doupov – Kadaň. Doručovací obvod pošty tvořil Žďár, Borovice a Žebletín.

Žďár se nacházel 4 km severovýchodně od Doupova a byl po Doupovu nejvýznamnější obcí soudního okresu. Ani Žďár nebyl malou obcí, v roce 1930 měla 557 a v roce 1945 ještě 451 obyvatel. I přes naprostou převahu německého obyvatelstva byla zde v roce 1927 otevřena i třída pro české děti. Po odsunu německého obyvatelstva došlo k pokusu o dosídlení. Po zřízení vojenského prostoru však byla obec v roce 1954 znovu vysídlena, postupně pak likvidována a dnes po ní nezůstalo nic. Za oběť padl nejen kostel ale i zámek, který v roce 1963 mezitím vyhořel. Dnes zde najdeme jen zbytky základů a propadlé sklepy zámku a základy několika dalších domů.

R-nálepky – prvorepublikové období, období II. světové války (německé) a poválečné před zrušením pošty.

Pošta v této malé obci pracovala od 24.10.1904 do roku 1938, kdy byla změněna na poštovnu. Po osvobození již provoz obnoven nebyl a 30.4.1947 byla po odsunu německého obyvatelstva poštovna zrušena. Poštovna pracovala s názvem Gross-Dittersdorf über Stadt Liebau (Ostsudetenl). Název pošty se vyvíjel takto: 1904 Dittersdorf bei Gross Waltersdorf, 1911 Gross Dittersdorf in Mähren, 1918 Čermná na Moravě – Gross Dittersdorf, Mähren. Provoz tedy trval včetně poštovny 41 let. Pošta i poštovna byly napojeny kurzem na poštu ve Velké Střelné. Doručovací okres tvořily obce Čermná a Milovany.

Obec ležela 8 km jihojihovýchodně od Města Libavá, první písemná zmínka o ní je z roku 1324. Před válkou zde žilo 674 (v tom jen 12 Čechů) a po ní 713 obyvatel. Odsun německého obyvatelstva po válce započal zkázu této staré obce. Likvidace obce včetně kostela sv. Máří Magdalény, stejně jako ostatních sídel v celém prostoru, probíhala postupně již od roku 1947. V roce 1993 byl v prostoru bývalé obce rodáky vztyčen pomník ve tvaru kříže.

Z období I. republiky se zachovala R-nálepka a je pravděpodobné, že s ohledem na minimální provoz místní pošty ani jiná před válkou neexistovala.

Pošta v obci pracovala od 5.3.1871, v roce 1940 byla uzavřena a 31.7.1946 zrušena. V provozu tedy byla po 69 let. Název pošty od otevření byl jen německý – Rudelzau, 1918 Rudoltovice – Rudelzau, v německém záboru 1938 jako poštovna s názvem Rudelzau über Bärn (Ostsudetenl), 1939 Rudelzau über Stadt Liebau (Ostsudetenl), 1940 jako agentura Rudelzau über Stadt Liebau (Ostsudetenl) a ještě v témže roce byla uzavřena. Pošta byla napojena silniční kurzem na 10 km vzdálenou poštu v Budišově nad Budišovkou. Doručovací okres tvořily vedle Rudoltovic i Vojnovice a přilehlé osady. R-nálepka je z období I. republiky.

Pošta v Rudoltovicích na snímku z 30. let 20. stol.

Pošta zde pracovala 78 let od 28.10.1869 až do 30.4.1947, kdy byla po odsunu Němců zrušena. Název pošty se vyvíjel takto: 1869 Waltersdorf bei Stadt Liebau, 1898 Gross Waltersdorf, 1918 Velká Střelná – Gross Waltersdorf, 1938 v německém záboru Gross Waltersdorf über Stadt Liebau (Ostsudetenl), 1945 Velká Střelná.

Pošta byla napojena kurzem na nádraží Smilov a odtud vlakovou poštou do Olomouce. Doručovací okres tvořily Velká Střelná a Nová Ves nad Odrou.

Obec se rozkládala 6 km jihojihozápadně od Města Libavá a je připomínaná již v roce 1382.. Před válkou v této velké (v souladu s názvem) obci žilo 1.927 a po ní 1.931 obyvatel. Po odsunu německého obyvatelstva byla obec zčásti dosídlena avšak jen na krátkou dobu neboť obec neodolala tlaku vojenských potřeb a v 50. letech byla plánovitě bourána. Jak je to pravidlem nebyl ušetřen ani farní kostel sv. Mikuláše z roku 1570, znovu vystavený 1752. Jeho chátrající interiér posloužil ruské okupační armádě v roce 1989 k oslavám Silvestra a kostel byl vypálen. Zanikl i ne příliš udržovaný zámek ze 17. století. Dodnes zbyla z obce jen roztroušená zástavba severně od původní lokality a u bývalého kostela pomník, pořízený v posledních letech zdejšími rodáky.

Na doporučeném dopise odeslaném z Velké Střelné do Prahy v listopadu 1945
je použita předválečná R-nálepka s upraveným německým textem