Poštovny v Čechách povoleny před 115 lety
Razítka poštoven, jež pracovaly na území Československa, naši filatelisté dlouhou dobu opomíjeli. Ačkoliv o razítkách čs. poštoven psali svého času význační sběratelé jako Zdeněk Kvasnička, Jan Pellar, K. F. Pešák anebo Arnold Preisler a několik dalších, chyběl dokonce i přehled počtu našich poštoven a o době jejich působení. Dosud také nebyl učiněn pokus o soustavnou systematizaci a katalogizaci jejich razítek. … Katalog razítek poštoven působících v letech 1900 -1958 na území Československa připravuje člen KF 00-65 Vojtěch Maxa.
Dipl. technik Mil. Míka, předseda KF 00-65
v článku „ÚVODEM“ otištěném ve zpravodaji POŠTOVNY č. 1/1980
Začněme definicemi (převzato z publikace Československá filatelie, str. 170 a 178, vydáno 1988 Praha)
Poštovna
Německy Postablage, Posthilfstelle, Poststelle, Poststelle II, maďarsky Postai ügynökség – malá nesamostatná služebna přidělená nadřízenému poštovnímu úřadu, poštovny (zavedené u nás v roce 1900) poskytovaly nejnutnější druhy poštovních služeb a na našem území pracovaly do roku 1958 , vedení poštovny obstarával poštovný, šlo o čestnou funkci, za jejíž výkon dostával poštovný sjednanou odměnu, činnost poštoven je sběratelsky dokumentována zejména razítky poštoven
Poštovný
vedoucí poštovny, obyvatel obce, v níž poštovna působila, který se o funkci přihlásil a byl doporučen místními orgány, nebyl systematizovaným zaměstnancem pošt, za výkon dostával odměnu a příspěvek na udržování místnosti poštovny, odměna byla stanovena podle rozsahu povinností, mohl se dát zastupovat členy své rodiny a občanům musel být k dispozici kratší dobu před příjezdem a po odjezdu poštovního spoje, byl povinen zachovávat listovní tajemství a někdy spravoval i telefonní hovornu, zásilky doručoval v doručovacím obvodu poštovny, viz také poštovna.
Úřední věstník pošt a telegrafů č. 35 základním dokumentem
Dne 21. dubna 1900 byl vydán poštovní správou Úřední věstník pošt a telegrafů č. 35 (Post- und Telegraphen-Verordnugsblatt Nr. 35), který povolil poštovny na území Rakouska-Uherska včetně zemí Koruny české zřizovat. Tento věstník se stal základní dokumentem pro poštovny a jejich funkci. Časem byl pochopitelně měněn a doplňován. Jedna ze zásadních změn nastala v letech 1903, 1905, 1914, 1925, 1938, 1940 a 1945. Některé změny se týkaly zejména vzhledu razítek v souvislosti s politickými událostmi a státoprávním uspořádáním a měly své regionální zvláštnosti. Zajímavý byl vývoj v Rakousku po roce 1945. Zvláštní kapitolou jsou i PSČ v razítkách poštoven.
[stextbox id=“info“]Rozhodným datem, od kdy bylo možné poštovny – smluvní služebny – zřizovat, byl 1. červenec 1900. Některé prameny uvádějí rok 1899 anebo 1. červen. Byly definovány cíle poštoven a funkce poštovného.
[/stextbox]-
Okolnosti zřízení: Poštovny se zřizovaly v místech, kde nebylo výhodné zřizovat poštovní úřad, proto se dalo přednost zřízení pomocné služebny – poštovny. Zřízení se zveřejňovalo ve věstníku poštovního ředitelství pošt a telegrafů poštovny byly zařazovány do seznamů poštovních služeben.
-
Náplň činnosti: Poštovna zajišťovala prodej běžných poštovních cenin, příjem obyčejných zásilek (dopisy, dopisnice, tiskopisy, ukázky zboží) a telegramů. Poštovný nebyl povinen přijímat doporučené a cenné dopisy, balíky a peněžní poukázky. Věstník připouštěl dohodu s odesílatelem při jejich příjmu. Dále to bylo vybírání schránek, výdej došlých zásilek, zpracování přijatých zásilek podle příslušných předmětů a odvod utržených finančních prostředků.
-
Označování zásilek: Pro odesilatele, manipulanty se zásilkou a sběratelskou obec byl důležitý paragraf 4 – „poštovný otiskoval na přijaté zásilky razítko poštovny do horní části zásilky mimo známku, tu znehodnocoval nadřízený poštovní úřad“. Byly výjimky, jednou z nich je případ, kdy „jsou zásilky určeny pro doručovací obvod poštovny – razítko poštovny znehodnotilo známku“.
-
Vybavení poštovny: Byli jimi cedule s nápisem poštovna, poštovní schránka, zamykatelná brašna pro přepravu poštovních zásilek, Služební poučení pro poštovny, Seznam poštovních úřadů v Rakousku, Uhrách a Bosně a Hercegovině, telegrafní sazebník, razítko s názvem poštovny a potřebné formuláře.
-
Poštovný: O vedoucím poštovny již byla řeč shora. Doplňuji, že se muselo jednat o důvěryhodnou osobu, která se k funkci přihlásí. Oficiálně se jmenoval poštovný (v němčině Geschäftsführer der Postablage). Záležitosti poštovny spravoval osobně nebo prostřednictvím členů své rodiny či lidí v jeho službách. Hlavní směrnicí, kterou se řídil, bylo Služební poučení pro poštovny (Dienstanweisung für Postablagen). Poštovný podléhal nadřízenému poštovnímu úřadu (tzv. vyúčtovacímu poštovnímu )řadu, příslušnému poštovnímu ředitelství a poštovním inspekčním orgánům. Podmínkou bylo též dodržovat striktně Zákon o listovním tajemství ze dne 6. dubna 1870. Mohl být kdykoliv odvolán, jeho výpověď bylo nutno podat čtyři týdny před zamýšleným odchodem.
-
Odměny poštovného: Tvořily jej dvě části – odměny za vedení poštovny a odměny za pochůzky. Kromě toho poštovný byl odměněn 1% z částky utržené z prodeje poštovních cenin. Některé zdroje uvádějí, že náklady na provoz nesl provozovatel sám, od státu dostával jen inventář zdarma.
V roce 1929 ministerstvo pošt a telegrafů československé republiky vydalo Služební poučení pro poštovny – vzorem bylo rakouské, došlo k některým změnám a úpravám. Poštovny byly zprvu povahy sezónní a to zejména v rekreačních a výletních oblastech. Od roku 1913 poštovní správa povolila i jiná místa pro poštovny – velké hospodářské podniky, obchodní a bankovní domy, hotely apod. (tzv. zájemnický poštovní úřad). Jednoduše všude tam, kde bylo zapotřebí základní poštovní služby a státu se finančně nevyplatilo zřídit své vlastní provozovny.
Sběratelský pohled a publicistika
Díky zřízení poštoven vznikl u nás nový obor specializovaných oborů, poštovní historie a razítkářství, i když k rozmachu a systematickému sběratelství došlo až vstupem Vojtěcha Maxy podporovaného hlavně jeho domovským klubem filatelistů 00-65, a to v 70. a zejména 80. letech. Podporu dostal od tehdejší komise poštovní historie a celin. Díky zpravodaji (začal vycházet v roce 1980 v rámci KF 00-65) a svému erudovanému přístupu získal řadu zájemců o skrytý obor a vychoval i řadu následovníků, z nichž rád jmenuji zejména dr. Petra Gebauera, který v započatém Maxově díle pokračuje dodnes. S Jozefem Tekeĺem vytvořili uznávanou publikaci „České a slovenské poštovny 1900-1958“ (vydáno v Brně v roce 2005).
Razítka poštoven se sbírají též v zahraničí, zejména v Rakousku. Představiteli tohoto oboru jsou rakouští sběratelé a publicisté. Několik publikací se objevilo a vytvořilo poměrně velký zájem o razítka poštoven. Nejvíc autoritativní knihou je Kühnelova práce „Postablagen in Österreich“ (Poštovny v Rakousku) a to zejména její druhé vydání z roku 2005. Kühnelova kniha překonala i dalšího publicistu Lessiga a jeho práci „Von der Briefablage zur Posthilfsstelle“, která se objevila v ročence dr. R. Wurtha “Österreichsche Jahrbuch für Postgeschichte und Philatelie“, svazek 3, rok 1980, jakož i Sobetského práci „Katalog der Österr. Postablagestempel“ z roku 1963.
Na tomto místě se sluší připomenout, že i razítka poštoven měla své předchůdce, které se však osnově tohoto článku vymykají. Je třeba i zdůraznit, že vedle razítek poštoven existují i turistická razítka a kašety, ale ty jsou v držení majitelů bez dohody s poštovními místy, proto je nelze považovat za poštovní záležitost.
Život jde dál, vše se vyvíjí, svůj vývoj mají i podobné instituce v současnosti. V této otázce odkazuji zájemce na odbornou literaturu a zpravodaj. Tyto záležitosti jsou již za hranicí základního záměru tohoto článku, který chtěl připomenout 115. výročí poštoven na našem území.
Poznámka na konec
Pokud si doplňujete Kroniku specializovaných oborů na stránkách www.kf0015.cz, doporučuji si tento text vložit do příslušného časového období kroniky. Text doplňuji cedulí poštovny a různými razítky poštovny na Radhošti (převzato z Maxova zpravodaje Poštovny), jakož i dalšími ukázkami třech razítek z našeho území jako ilustraci.
Zdroje:
-
Zpravodaj Poštovny, vydával KF 00-65, 1980 – dále, později vydavatelem stejnojmenného zpravodaje sběratelů razítek poštoven je Českomoravská společnost pro poštovní historii (zpravodaj vychází jako příloha zpravodaje Postilión – redaktor dr. Petr Gebauer)
-
www.austrianphilately.com
-
Čtvrtník Pavel, Galuška Jan, Tošnerová Patricia, Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Knihy 555, Liberec 2008
Autor: Ivan Leiš
Napsat komentář