Poštovní tramvaje
Sběratelé specializovaných oborů se z pochopitelných důvodů v prvé řadě soustřeďují na artefakty zejména na celistvostech, které jsou pro ně hlavním zájmem (mainstreamem). Ty však musely nějakým způsobem vzniknout ponejvíce tím, že určitým poštovním prostředkem po určité poštovní trase byly dopraveny jako takové byly při příjmu, v tranzitu a při doručení označeny znaky poštovního provozu. Historie poštovnictví – jeden z důležitých specializovaných oborů – si všímá kromě jiného zejména dopravních prostředků, které pošta k doručení zásilek používá. Těchto prostředků je celá řada a sběratelům jsou víceméně známy. Již méně se mluví o poštovních tramvajích, které v kombinaci s tramvajemi dopravujícími pasažéry, přepravují poštovní zásilky včetně balíků. V jiných zemích byly častěji používány, více než u nás. Přesto se i u nás poštovní tramvaje vyskytly.
S rozvojem společnosti na straně jedné a techniky na straně druhé došlo k zásadním proměnám. Hlavním faktorem pro rozvoj byla výstavba železniční sítě s parními a později elektrickými lokomotivami, které vystřídala koňská spřežení. Nejinak tomu bylo i v pravidelné městské dopravě. Nejdříve to byla omnibusová doprava s koňským potahem. Po začátcích v první polovině 19. století se tento provoz převedl na kolejové dráhy. Koněspřežní tramvaj se objevila na našem území (Československa) nejdříve v Brně (17.8.1869). Praha se dočkala 15.9.1875. Po koňské síle se začala využívat podle vzoru železnic pára. Prvenství mělo zase Brno (20.5.1884), poté Košice, Ostrava, Bohumín. Pokud se nepřipojila nákladní doprava, parní tramvaj neuspěla. Ke slovu přišla elektrická energie. Tímto krokem se proslavil Werner von Siemens, který v Berlíně 31.5.1879 předvedl první elektrickou tramvaj.U nás to byl Ing. František Křižík, který první elektrickou tramvaj představil Praze při Jubilejní zemské výstavě 18.7.1891. Elektřina zvítězila. I přes problémy tramvaje se prosadily. Řada firem se chopila výroby. U nás, i v zahraničí.
Tramvaje sloužily především k přepravě osob. Přesto byly na několika místech využity i k přepravě pošty a balíků. Firmy začaly vyrábět i speciální poštovní vozy. Na prvním obrázku je vidět souprava, u které je v přední části vleku vidět poštovní oddíl. Závěr je z trasy Trenčianská Teplá – Trenčianské Teplice. Zde v provozu byly tři motorové vozy, dva uzavřené vlečné vozy a jeden otevřený vlečný vůz.
Druhá ilustrace zobrazuje skutečnou poštovní tramvaj. Tyto vozy vyrobily
Jablonecké elektrické dráhy v letech 1904 a 1905. Objevilo se pět motorových vozů pro přepravu pošty a balíků. Dostaly označení GF 135 – 139. Známe technické detaily, ovšem nevím, ve kterých místech poštu převážely.
Na dalších třech obrázcích je vozový park, který projížděl ulicemi Jihlavy. Vyrobila jej firma Štýrskohradecká vagonářská a strojírenská továrna z Grazu, AEG z Vídně dodala lyrový sběrač a elektrovýzbroj. Park tvořily tři motorové vozy, dva osobní vlečné vozy a jeden vlečný vůz pro kusové zásilky, který byl později upraven pro přepravu pošty. Podobu poštovního vozu vidíme na kresbě. Třetí snímek ilustrací je pohlednice ze zahájení provozu jihlavských tramvají dne 29.8.1909. Tato tramvaj měla evidenční číslo 1.
 |
 |
 |
„Jednička“ měla zajímavou historii. Byla vyrobena v červeno-bílé barvě doplněné zlatými linkami a ornamenty. Uprostřed bočnic byl znak města. Stejně byl vyroben i vůz číslo 2. Vozy měly označení 1a, 1b (osobní doprava), 1c (poštovní). Později byl dodán i vůz 3. Na něm se podílela i firmy Siemens-Schuckert. V roce 1912 byl pořízen další vůz č. 4. Byl dodán i vůz číslo 5 od Moravskoslezské vagónky ve Studénce s výzbrojí od Škody Plzeň.
Městské zastupitelstvo v Jihlavě schválilo výstavbu tramvajové sítě v roce 1906 na trase Náměstí Františka Josefa I. (dnes Masarykova) k Nádraží Severozápadní dráhy (dnes Hlavní nádraží). Vzdálenost 2km. Postavila se i tramvajová vozovna a Jihlavská elektrárna. Přibyl i secesní most U Jánů. Pro poštovní účely byla vybudována i krátká odbočka před poštu k zaparkování poštovní vozu a manipulaci.
V roce 1948 byla tramvajová doprava zrušena a vozy předány do Opavy, „jednička“ sloužila po vyřazení v roce 1951 jako „zahradní domek“ v soukromých rukách. Později jako seník. V současnosti se v Jihlavě jedná o navrácení tramvajové dopravy do města s původním vozem, který čeká oprava. Jaký bude osud tohoto záměru se neví. Neví se ani, zda-li se objeví i poštovní tramvaj.
V Praze v novější době občas brázdí tramvaj, která v jednom roce orážela suvenýrové zásilky, v dalším roce se tak dělo ve vozovně ve Střešovicích. Není ani známo, zda obsluha poštovních tramvají, kterých pravděpodobně na území bývalého Československa bylo dost málo, používala razítka, zda zásilky přijímala anebo tramvaje sloužily jen převozu zásilek a balíků. Zůstalo dost bílých míst. Nicméně je dobře vědět, že přeprava poštovními tramvajemi existovala a byla součástí naší poštovní historie, i když značně marginální.
Prameny:
-
Petr Vychodil, Projížďka se starými pohlednicemi, NADAS, Praha 1991
-
http://dopravni.net/mhd/14637/prvni-jihlavska-tramvaj-se-vrati-domu/
-
https://www.modellode.cz/Ceske-tramvaje.html
Napsat komentář