Klub filatelistů 00-15 Praha

Když jsem před několika lety byl zvolen předsedou našeho klubu sběratelů specializovaných oborů, rozhodl jsem se k několika věcem, které by byly ku prospěchu našim členům a přátelům klubu. Jedním z mých záměrů bylo přiblížit místa, kde se členové scházejí ke své zálibě a kde mohou najít studnici vědomostí o oborech, které sbírají. Několik příspěvků shromažďujících údaje a zajímavostí o těchto místech jsem již na naše stránky zavěsil doplnil je fotografiemi. Nechybějí ani údaje o historii objektů.

Byly to články o Domu Portus v Praze na Starém Městě, o Hlavní poště v Jindřišské ulici v Praze a o Vávrově domě, kde je sídlo Poštovního muzea. Dnešním příspěvkem chci přiblížit čtenářům pobočku Poštovního muzeu ve Vyšším Brodě na jihu Čech, které má úžasné místo v objektu Vyšebrodského cisterciáckého kláštera, kde je na základě dohody s tímto řádem hostem. Významná instituce na významném místě. Svůj k svému. Úžasná symbióza. Dvěma prologovými příspěvky o mechanizačních prostředcích v Poštovním muzeu jsem toto místo poučení pro specializovaného sběratele a vyznavače sběratelství poštovně historických artefaktů začal zájemcům přibližovat a soustřeďovat faktologické údaje o tomto místě. Místo, které poskytuje sběratelské veřejnosti a badatelům, ale též i široké laické veřejnosti bez ohledu na věk úžasné poučení z historie poštovnictví na území našeho státu. I když je pobočka Poštovního muzea z ruky, přesto se vyplatí Vyšší Brod navštívit a nechat se pohltit historií poštovnictví. Prohlídka expozic a exponátů je velkým zdrojem poučení.

POBOČKA OTEVŘENA – 2.7.1976

Je až neuvěřitelné, že pobočka slouží veřejnosti 40 let. Vernisáží se otevřela 2. července 1976. Jak se Vyšebrodské poštovní muzeum rodilo, se lze dočíst na stránkách Monografie československých a českých známek a poštovní historie, 90 let Poštovního muzea (25. díl, I. svazek – Kapitola I. Poštovní muzeum 1965-1976, str. 62-80). Tato kapitola nám detailně přiblíží všechna fakta o zrození a vytvoření pobočky. Autoři řádek připomínají toho hlavního, který celou ideu prosadil – Karel Adler, který byl jmenován ředitelem Poštovního muzea od 1.4.1965 na doporučení ředitele Poštovní novinové služby Viktora Lederera. Jak se dočítáme v Monografii „….ukázalo se, že pro existenci muzea jeho další směřování to byl klíčový okamžik“. A nejen pro zřízení pobočky ve Vyšším Brodě.

Jak došlo k tomu, že Vyšebrodský klášter začal hostit sbírky historie poštovnictví? Opět citujme Monografii: “V tamním klášteře totiž Karel Adler našel v roce 1965, během své letní dovolené, nevyužité prostory a ihned zahájil oficiální, a pravděpodobně i řadu neoficiálních jednání, aby je získal pro Poštovní muzeum“. Vše bylo obtížné, ale dobrý úmysl vyšel a věc se podařila. Monografie přibližuje čtenáři, jak se vše rodilo a kdo se o pobočku zasloužil. Než se dostaneme ke sbírkám a exponátům Poštovního muzea ve Vyšším Brodě, zastavme se u historie Vyšebrodského kláštera.

CISTERIÁCKÝ KLÁŠTER VYŠŠSÍ BROD A JEHO HISTORIE

Klášter Vyšší Brod: sídlo cisterciáckého opatství Naší Paní ve Vyšším Brodě.

Zdroje informací/ilustrací:

1. https://www.youtube.com/

2. Brožůra Cisterciácký klášter Vyšší Brod, 2015, str. 24 (Chronologie)

3. www.klastervyssibrod.cz

4. www.mestovyssibrod.cz

POBOČKA POŠTOVNÍHO MUZEA

Dne 1.10.1991 byla po předchozích jednáních uzavřena s cisterciáckým řádem uzavřena dohoda o dlouhodobém pronájmu opatství Správě pošt a telekomunikací s.p. Praha pro potřeby Poštovního muzea. V budově opatství je otevřena stálá výstava o proměnách pošty na českém území od jejího vzniku v roce 1526 do současnosti. Historie českého poštovnictví má vysoce důstojný stánek.

Expozice se nachází v šestnácti sálech na čtyřech podlažích a je průběžně doplňována. Obsahuje trojrozměrné exponáty doplněné listinnými materiály. Přibližuje poštu v chodu dějin a ve své různorodosti a mnohotvárnosti. Sály jsou věnovány chronologicky tématickým celkům. V bývalé opatské kapli je představen interiér pošty 18. století. Expozice je doplněna obrazy a plastikami. Kočárovna v přízemí obsahuje část sbírky kočárů a saní, jakož i dostavníků a postrojů. I objekt stojí za prohlídku – pyšní se gotickými prvky později změněnými do barokní podoby. I renesance zanechala své stopy – fragmenty figurálních fresek a další zajímavosti.

Přízemí: Vozy a kočáry, Počátky pošty u nás (1526 – 1800)
1. patro: Pošta na prahu velkých reforem(1800 – 1900), Telefon a telegraf, Československá pošta (1918 – 1938)
2. patro: Pošta v letech 2. světové války (1939 – 1943), Spoje (1948 – 1992), Poštovní úřad v roce 1960, Poštovní známky
3. patro: Krátkodobá výstava (i v dalších volných prostorách a na schodišti se konají příležitostné výstavy.)

V létě 2016 to byly:

• Vítězové a poražení (nevydané známky a neuskutečněné olympiády),

• Auta a autíčka (kresby a modely automobilových veteránů).

Na schodišti muzea lze spatřit i dobové fotografie ze života pošty a fotografie zaměstnanců pošty, v přízemí je poskytnut prostor i pro tvorbu žáků odborné střední školy. Poblíž Poštovního muzea v samostatném sále se v létě 2016 konala zajímavá výstava devíti fotografů Šumavy včetně Josefa Wolffa, Josefa Seidela, Franze Seidela a dalších.

Jaká je odborná struktura expozice Poštovního muzea?

DOPRAVNÍ PROSTŘEDKY

• Exponáty provenience z Čech-Moravy-Slezska-Rakouska-Anglie-Itálie-Německa
• Vozy, kočáry, saně od 18. století do první poloviny 20. století
• 26 kusů hipomobilních prostředků včetně žambereckého dostavníku
• Landauer z majetku Schwarzenberků – a později Valdštejnů
• Kupé-Berlingot císaře Ferdinanda I.
• Dostavník smíšené pošty ze Žamberka (1860)
• Balíkové vozy
• Saně s korbou pro přepravu zásilek z Bakova nad Jizerou
• Kratochvílné saně
• Koňské postroje
• Kočárové lampy
• Cestovní zavazadla
• Modely koněspřežných vozů a poštovních autobusů
• Výletní kočár typu Victoria
• Balíkový doručovací vůz Československé pošty
• Ruční poštovní sáně Československé pošty

POŠTOVNÍ ŠTÍTY

• Štíty z poštovních stanic, listovních sběren,poštovních úřadů a poštoven z druhé poloviny 19.století (dřevěné či plechové ve tvaru státního znaku od konce 19.století v unifikovaném tvaru, též plechové smalotované oválného tvaru)
• Štíty německé, posléze dvojjazyčné, později s doplňkem jejich povahy
• telefonní hovorna, sběrna poštovního úřadu spořitelního
• Poštovní štíty z doby vyhlášení samostatného československého státu
• Dřevěná cedule poštovní autobusové dopravy, plechová označení
• Zamalované štíty či s odstraněnými českými názvy pomnichovské dohodě
• Poštovní štíty ze socialistické doby a současné exempláře

POŠTOVNÍ VÝSTROJ

• Předměty využívané poštovními úředníky, správci, postilióny, posly při výkonu denní služby
• Znaky hodnostního a profesního zařazení
• Poštovní trubky
• Dřevěná zvuková zařízení (klapačky – v muzeu replika malé pošty pražské!)
• Chladné a palné zbraně
• Kordy a šavle
• Poštovní brašny a vaky

POŠTOVNÍ SCHRÁNKY

• Od 1.6.1817 používány v monarchii u každého poštovního úřadu
• Dřevěné bedničky na vhazování dopisů
• Nejstarší schránka z 20. let 19. století (upravená dřevěná truhla)
• Dřevěné či plechové schránky různých tvarů a velikostí
• Schránky s automatickým výběrem pomocí brašny s rámem
• Schránky ČSR (modré s bílou a červenou linkou a doplněné státním znakem)
• Novější schránky oranžové (1963)
• Laminátové schránky
• Brašny na vybírání dopisů

PROVOZNÍ POMŮCKY

• Předměty z vybavení kanceláří a úřadoven pošt
• Dobové předměty – kalamáře, pera, posýpátka, pouzdra na motouz , svícny, krucifixy, kratinoty, lampy, nástěnné hodiny
• Proutěné koše na písek
• Přenosné lampičky z vlakových pošt
• Kontrolní hodiny hlídačů
• Pastičky na myši
• kancelářské potřeby
• Poštovní pytle
• Manžetové nebo kovové závěrky

POKLADNY

• Různé druhy pokladen
• Trezory
• Příruční pokladny
• Masivní železná pokladna
• Malovaná pokladna
• Pokladna s falešným zámkem
• Pokladna s poplašným mechanismem

OBRAZY A PLASTIKY – UMĚLECKÁ DíLA SE VZTAHEM K POŠTOVNICTVÍ

• Sedmnáct olejomaleb s motivy poštovní přepravy zhotovených na objednávku žambereckého poštmistra Kamila Schopfa (dle barvotiskových pohlednic)
• Portrét napolenského jezdce (Georg Ridel, 1818)
• Portréty dědičných poštovních správců, poštmistrů a poštovních ředitelů z 18. a 19. století
• Oficiální portréty panovníků
• Soubor obrazů zátiší a krajin – Akvarel s vedutou od Cyrila Boudy
• Plastika TGM a Maxmiliána Fatky (sochař Čeněk Vosmík)
• Plastika Génius poštovnictví
• Návrhy na plastiky Ladislava Kofránka
• Pískovcová plastika Poštovní známka (Ivan Jilemnický, 1976)

MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY

• Váhy a závaží
• Psací stroje
• razicí a orážecí stroje
• adresovací stroje
• výplatní stroje
• automaty na prodej telegrafních blanketů, poštovních známek a dopisnic
• Ukázky výpočetní techniky

TELEKOMUNIKACE

• Předměty vyrobené v Československu, Rakousku, Německu, Velké Británii, Polsku, SSSR
• Telegrafy, telefon – Sbírka telefonie, telegrafie, radiokomunikace
• Morseovy přístroje
• Replika zvonkového telegrafu
• Telefony (Telegrafia, Microfona, Prchal-Ericsson, Tesla)
• Manuální přepojovače a stojany – Radiokomunikační technika
• Vysílač Tesla KRV 1 sloužící jako rušička ve středisku Zbraslav-Baně
• Fototelegrafy – dálnopis

POŠTOVNÍ STEJNOKROJE

• Originály a kopie uniforem
• Poštmistrovské uniformy
• Postiliónské stejnokroje
• Kolekce stejnokrojů poštovních úředníků
• Odznaky, štítky, náramenní pásky, knoflíky k uniformám
• Čepice vrátného, Frakový kabátec vrátného
• Čepice pro poštovní zřízence
• Slavnostní kabátec poštmistra
• Kabátec rakouského poštmistra
• Jezdecké boty
• Všední kabátec postilióna
• Postiliónská čepice
• Postiliónský klobouk
• Zřízenecká čepice.

Poznámka: Přehledy obsahují jednak skupiny exponátů v podsbírkách, jednak některé odkazy na vystavené exponáty (část obecná, část konkrétní s detaily). Zdaleka není uvedeno vše. Fotografická část též obsahuje jen namátkový pohled.

Zpracováno podle stránek https://www.postovnimuzeum.cz/expozice/muzeum-vyssi-brod

Komu patří naše díky za expozici v podobě z června 2006?

• Mgr. Patricii Tošnerové (námět a scénář)

• ak. arch. Václavu Lukasovi (výtvarné řešení)

• Karlu Dvořákovi (grafické řešení)

• Mgr. Kláře Kašové (překlad textů)

• Cisterciáckému opatství, Ladislavu Jandovi, Atlasu rekl. technika (dodavatelé)

• PhDr. Janu Galuškovi, PhDr. Janu Kramářovi, Luboši Kocmanovi, Josefu Bejdákovi, Lukáši Krutskému (spolupráce)

Dík patří i těm, kteří expozici ve Vyšším Brodě iniciovali, navrhli, prosazovali a vybojovali ji.

Autor textu a fotografií: Ivan Leiš