Klub filatelistů 00-15 Praha

Náš filatelistický klub po velké túře po pražských lokalitách zakotvil ve svém přístavu – Domu Portus na Starém městě. Dlouhou cestu trvající více jak 70 let jsme v našem vzpomínkovém pásmu k 70. výročí klubu v divadle U Valšů nazvali “Z Obecního domu do Domu Portus“. Fotografiemi jsme připomněli většinu míst, kde se naši členové scházeli.

Dům Portus a jeho hlavní sál Dřevák je již řadu let místem pro naše klubové schůzky, místem pro setkání členů a našich příznivců, místem pro přednášky na různá témata specializovaných oborů a její části poštovní historie.

Celá čtvrť, ulice Karolíny Světlé, Dům Portus jsou víc než zajímavé. Nejen současností, ale především dlouhou a pozoruhodnou historií. Je možno říci, že „tudy šla historie, poštovní historii nevyjímaje.“

Staletími od Svatoštěpánské k ulici Karolíny Světlé

Ulice Karolíny Světlé. Ulice se v současnosti jmenuje po významné české spisovatelce – Karolíně Světlé – provdané Mužákové (1830 – 1899), rozené Johanně Nepomuceny Rottové. Narodila se v této ulici v domě U tří preclíků (čp. 285/20). Jméno Karolina Světlá bylo jejím uměleckým pseudonymem.

Ulice se nachází na Starém Městě, je souběžná s řekou Vltavou a je částí přirozené cesty vedoucí od Vyšehradu k vltavskému brodu a přes řeku až na Pražský hrad. V průběhu dějin od 13. století do dneška celkem osmnáctkrát měnila své jméno, možná že i vícekrát. Bylo to z několika důvodů. Lidé ji pojmenovali jednak podle staveb, které se v ulici nacházely (Svatoštěpánská – Stephansgasse podle kostela sv. Štěpána, který se zde nacházel od 13. století do roku 1789, kdy byl zbořen – údajně stával na místě nárožních domů na spojnici ulic Bartolomějská a Karoliny Světlé). Později (roku 1811)se část ulice na jihu nazývala též Štěpánské náměstí – Stephansplatz. Další jméno dostala v 17. století podle své funkce – Poštovská – Postgasse, později její severní část Stará Poštovská – Alte Postgasse. Proč? Vedla tudy totiž poštovská trasa z Malé Strany do Vídně. Na dvorech několika existujících domů (včetně dnešního Domu Portus) se přepřahaly koně. Ulice či její části dostala i další jména: U Mostních mlýnů – Brückenmühlgasse, U Mosteckých mlýnů, Mostomlýnská, Za sv. Křížem menším nebo za sv. Ondřejem. Od roku 1898 se definitivně přejmenovává na ulici Karolíny Světlé. Toto pojmenování jí zůstalo až do dnešních dnů. Jen v roce 1945 byla zkrácena o část od Náprstkovy ulice.

Historie několikrát pojmenování znepřehlednila – ve stejný čas byly části této ulice pojmenovány různými jmény (od Národní po Bartolomějskou, od Bartolomějské po Náprstkovu, od Náprstkovy po Na Zábradlí, od Náprstkovy po Křižovnické náměstí). Součástí ulice byla jeden čas i Novotného lávka.

Zájemce o získání přesných dat při změnách názvů ulice odkazuji na Pražského uličníka autorů M. Laštovky, V. Ledvinky a kol. (Praha 1998), adresáře Prahy z různých let, katastry nemovitostí a na různé plány Prahy z dávných i nedávných let. Blízko této ulice na břehu Vltavy Pražané kupovali ryby – postní jídlo. Zde bych rád uvedl jednu skutečnost, která je důležitá pro identifikaci objektů v Praze, a může se hodit i nad rámec tohoto článku. Uvádí ji tento portál.

„V roce 1802 došlo v tehdejší Praze k přečíslování domů. Od té doby se často užívalo označení staré číslo a nové číslo. Aby to nebylo jednoduché, v roce 1869 byly domy znova očíslovány a opět se začalo používat označení staré číslo a nové číslo, ale občas se objevoval i pojem nejstarší číslo. Starému číslu dnes říkáme číslo popisné, je na červených tabulkách a domy jsou očíslovány v rámci katastrálního území. Při číslování v roce 1869 byly domy očíslovány v rámci jedné ulice. Dnes tomu říkáme číslo orientační a je na modrých tabulkách.“

Zájemce o podrobné detaily označení ulice Karolíny Světlé mohou na tomto portálu najít přesné označení této ulice v průběhu staletí.

Karolína Světlá

Více jak 100 let se sledovaná ulice jmenuje ulice Karolíny Světlé. Karolína Světlá (24.2.1830, Praha – 7.9.1899, Praha) byla významnou českou spisovatelkou. Její dílo bylo realistické, soustřeďovala se v něm hlavně na venkovskou prózu. Významnými díly jsou pražské prózy (Černý Petříček, Upomínky, Zvonečková královna, První Češka), ještědské prózy – romány (Vesnický román, Kříž u potoka, Nemodlenec, Frantina, Kantůrčice, Hubička a jiné ještědské povídky). Kromě knih byla autorkou i řady povídek a byla významnou novinářkou.

Pocházela ze zámožné rodiny Rottovy, Sofie Podlipská byla její sestrou. Její praneteří byla Eva Vrchlická a prapraneteří Eva Vrchlická mladší. Po získání kvalitního vzdělání (včetně německého a francouzského jazyka) se vdala za prof. Petra Mužáka. Ve společnosti se sblížila s Janem Nerudou a Boženou Němcovou. Přítelkyní byla i Eliška Krásnohorská. Její tvorbu ovlivnila i George Sand. V 50. letech 19. století začala literárně tvořit (po smrti své dcery). Byla členkou emancipačních spolků (založila či spoluzaložila Ženský výrobní spolek český, Americký klub dam aj.).

Ulice a domy se pyšní i dalšími zajímavostmi

Tato ulice (dnes Karolíny Světlé) se může pyšnit zajímavostí, která má vztah k předmětu činnosti našeho klubu – je součástí fenoménu Historia Postalis. V minulosti byla součástí poštovní trasy z Prahy do Vídně (zastávka na Staré Vídeňské cestě). Jak uvádějí historické prameny, byla zde první přepřahárna koní na trase z Vrchního poštovního úřadu na Malé Straně (možná již z Malého domu čp 187 v dolní části Zámeckých schodů, ale určitě již z Maltézského náměstí z domu čp. 480 „Na Staré poště“, dále z Lázeňské ulice čp 482, z domu „U zeleného kříže“, z Vlašského dnes Malostranského náměstí, z Lichtenštejnských domů). Je pravděpodobné, že koně se přepřahali i na dvorech dalších dvorů, nejen na Boršovském dvoře na místě, kde je nyní Dům Portus. Ostatně domněnka byla vyslovena i v nedávném pořadu České televize o dvorech z této ulice.

Ulice a domy v této ulici pamatují i různé slavné osobnosti – členy Umělecké besedy Františka Mikovce, Josefa Mánesa, Jana Erazima Vocela, Františka Palackého, Vojtěcha Ignáce Ullmana, malíře Bedřicha Wachsmanna, Jana Popelíka, Soběslava Pinkase, Petra Maixnera, Františka Sequense, spisovatele Aloise Jiráska a další.

Dům Portus a jeho historie

Na jednom z rohů ulice Karolíny Světlé stojí měšťanský – goticko-renesanční dům s pozdějšími barokními a klasicistními prvky. V průběhu let měnil svá jména. V 17. století to byl dům Koukolovský (po majiteli z 15. století), později dům U Bříšků, nakonec U Valšů. Prapůvodně na jeho místě stával velký dvůr Borše z Riesenburka. Později se ze čtyř domů postavil jeden komplex, který vlastnili postupně Václav ze Strašecího (staroměstský rychtář), Kryštof z Vartenberka a na Rohozci, Jiří Kapr z Kaprštejna (primátor). V domě byl zájezdní hostinec U Valšů, Boršovský dvůr sloužil, jak již bylo řečeno, k přepřahání poštovních vozů. V domě bydleli nejen slavné osobnosti, ale i nádeníci, překupníci, barvíři, rybáři a prodejci ryb, ale i měšťané, dále pradleny a služky, vetešníci, počestní i nepočestní občané (v této ulici v domě U Kuchyňků naproti byl svého času nevěstinec). V ulici bylo dvě desítky hospod.

Dům prošel koncem minulého století a začátkem 21. století rozsáhlou rekonstrukcí (v období 1995 – 2009).

Dnes v budově sídlí a vyvíjí svou činnost Život 90, občanské sdružení pro seniory a divadlo U Valšů. V 1. patře v sále Dřevák se schází jednou měsíčně s výjimkou letních měsíců i náš Klub filatelistů, sběratelů specializovaných oborů, 00-15 Praha.

Ne nadarmo je PORTUS (přístav) i přístavem pro specializované obory a poštovní historii.

Prameny:

1. https://hlouskovi.com/

2. https://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page

3. http://cs.wikipedia.org

4. https://www.zivot90.cz/cs (Volavková Helena, Historie domu Portus)

5. https://www.praha1.cz/

6. Hrubeš Josef, Hrubešová Eva, Pražské domy vyprávějí …, Academia, Praha 2000

7. Historie Divadla U Valšů (program divadla)

8. Pražská Hlavní pošta na Malé Straně (interní materiál Magistrátu hl. m. Prahy)

Autor: Ivan Leiš