K tradicím našeho klubu (zamyšlení)
K tradicím našeho klubu
(zamyšlení nad činností před nadcházejícím 73. výročím založení klubu a 3. výročím zprovoznění webových stránek)
Existuje všeobecně přijatý názor, že tradice a identita jsou důležité záchytné body, bez nichž žádná slušná entita lidí, která se rozhodne pro společný cíl, nemůže existovat a po opuštění těchto kotev buď zeslábne nebo dokonce zanikne. Nejinak tomu je u filatelistických entit, náš klub nevyjímaje.
Od roku 1943 v klubových činnostech jsou dominantní některé rysy, které bych chtěl novým členům přiblížit a těm starším připomenout.
Klub vznikl uprostřed války s hlavním cílem „ochránit sběratele před spekulací a nepravostmi filatelistického trhu a propagovat filatelistické obory, které se vymykaly klasickému sběratelství poštovních známek“. Později, ale to bylo až v 60. letech, se jim přiřkla z iniciativy našeho klubu nálepka „speciální obory“ či „specializované obory“. Dopadli jsme lépe než sběratelé v Německu. Tam se těmto oborům zpočátku říkalo „obory na okraji“ (Am Rande Gebiete). Později, v letech sedmdesátých se specializované obory pročistily a očištěné obory se nazvaly sběratelstvím poštovní historie a celin. Celiny se na sklonku roku 1989 odloučily z rodiny oborů poštovní historie a zrovnoprávnily se pod střechou nově vzniklé komise celin.
Specializované obory byly prvním výrazným rysem činnosti klubu od samého počátku. Na počátku to byly zejména deskové značky (díky zakladateli Václavu Nebeskému), které se tehdy počítaly mezi specializované obory, razítka, zejména popřevratová z roku 1918 a dále a poštovní celiny. Později se přiřadily další obory – příležitostná a propagační razítka a v sedmdesátých letech zejména výplatní otisky. V 60. a 70. letech vznikly i další obory, které se však přidružily k jiným klubům (zejména KF 00-65). Za všechny obory lze jmenovat hlavně perfiny (v našem klubu nenašly z nejrůznějších důvodů zázemí a podporu na základě rčení nejmenovaného funkcionáře, že „z perfinů do poštovní historie patří jen ty dírky“) a poštovny. To bylo zásluhou Vojtěcha Maxy a Jiřího Nekvasila, ale i některých dalších. Jiří Nekvasil se věnoval mnoha oborům, ve kterých byl kovaným znalcem. Tyto obory se rozkvetly mimo náš klub.
Druhým rysem našeho klubu byla snaha účastnit se svazového života na organizované bázi. Z řad našich členů se rekrutovala řada dobrovolných organizátorů, kteří pracovali ve svazových strukturách již od 40. let. Podporovali nejen sběratelství specializovaných oborů na svazové úrovni při jednorázových akcích, ale systematicky a v dlouhodobém horizontu pracovali v různých orgánech včetně velmi záslužném tehdy dorosteneckém oddělení či odboru, později v mládežnické komisi. Byl to opět zmíněný Václav Nebeský, který se mládežníkům věnoval usilovnou měrou. Na úrovni klubu to byl hlavně Vladimír Vaněk, který v našem klubu mladých filatelistů se poctivě věnoval několika mládežníkům, kteří kromě sbírání i úspěšně vystavovali. Do dnešní doby je vidět úsilí Vaňkovo u několika dnes již dospělých dřívějších mladých filatelistů – za všechny jmenujme alespoň Jirku Maiera (člen výboru) a bratry Leišovy (pokračují ve sběratelství poštovních známek a specializovaných oborů, ale i jiných příbuzných oborů, jakými jsou pohlednice a jiné). Práce s mládeží je třetím výrazným rysem našeho klubu a jeho činnosti. Současná doba však intenzivní práci na tomto poli bohužel nepřeje. Zájem o filatelii, natož specializovanou filatelii u mladých navíc upadá díky jiným zájmovým oborům.
Třetím nezanedbatelným rysem činnosti klubu je velmi záslužná činnost na úseku výstavnictví. Již sedm let po založení klubu jsme se výraznou měrou zasloužili o úspěch Mezinárodní výstavy poštovních známek PRAGA 1950., zejména díky mimořádnému úsili V. Matury a dalších členů výboru. Pod zorným úhlem této výstavy lze říci, že byla založena tradice pomoci nejen při významných výstavách (Světové výstavy 1955, 1962, 1978 a 1988), ale i při výstavách jiných úrovní (průlomová výstava specializovaných v Praze 1966, propagační výstavy klubu v pozdějších letech jako např. v roce 1983 a 1986) či na první pohled organizování dalších výstav a výstavek na městské či klubové úrovni (jedna z posledních byla minivýstavka k 70. výročí klubu). Ruku k dílu přiložili naši členové i jako iniciátoři a pomocníci, či jako vystavovatelé při jiných výstavách, i mimo Prahu. V poslední době po získání kontaktu na Poštovní minigalerii (PMG) organizované Clubem gentlemanů ve spolupráci s Českou poštou jsme doporučili řadu vystavovatelů s exponáty blízké poštovnictví (P. Aksamit, J. Kratochvíl), ale i z jiných oborů např. fotografie (I. Leiš). V jiných výstavních prostorách (např. ve vinárně U Jiřího) jsme podpořili výstavu děl výtvarníka Karla Dvořáka a některých dalších vystavovatelů). Kdybychom seřadili všechny výstavní počiny do jedné řady, vznikla by slušná výstavní aktivita, která by se dala shrnout do jakési pomyslné Klubové minigalerie se svými výstavami, výstavkami a exponáty na různých místech Prahy a republiky (že by KMG?).
Čtvrtým rysem je otevřenost klubu vůči veřejnosti. Na klubových schůzkách jsou vítáni nejen členové klubu a jejich rodinní příslušníci či přátelé, ale i příznivci specializovaných oborů nejen z Prahy, ale z celé republiky. Kontakt udržujeme i s nadací Život 90, zmíněným Clubem gentlemanů, Poštovním muzeem a Českou poštou na řadě úrovní (nejvýraznější je vztah k odboru známkové tvorby ČP).
Na pátém, nikoliv však na posledním místě je aktivita na úseku přednáškové činnosti. Přednášky již od roku 1943, kdy klub vznikl, byly jednou z hlavních činností. Historicky první přednáškou byla Nebeského přednáška o deskových značkách v roce 1943. Byly i další obory, které z úst vynikajících odborníků za půdě klubu zazněly na samého počátku existence klubu. Přednášková činnost zintenzivněla zejména v sedmdesátých a dalších letech. Podrobně zazněly hodnocení a statistické přehledy na našich oslavách v divadle U Valšů v květnu roku 2013. Klub se snaží dotknout řady oborů a přiblížit zájemcům z různých pohledů. Snažíme se dotknout i témat, která nejsou tradiční a provázejí nás v moderní době. Vycházíme z poštovně historických výročí a snažíme se zájemcům ukázat, jak bohatá je tato historie na našem území. Naši členové a návštěvníci přednášek mají možnost prostřednictvím nové techniky nahlédnout i do sbírek přednášejících.
Našly by se jistě v činnosti klubu další tradiční rysy, kterým je klub věren (např. podpora a propagace publikací, které vydávají naši členové či „objevy“ zasunutých oborů, které svou oblíbenost buď již ztratily či ještě mezi sběrateli nenašly). K těmto ušlechtilým cílům nám pomáhají naše internetové stránky, které zanedlouho oslaví své tříleté výročí své nepřetržité existence a které mají nejen informační charakter věstníku aktualit mimo rámec našeho klubu, ale i též odborný charakter tím, že zveřejňují řadu odborných článků z různých oborů včetně dílčích či ucelených katalogů na podporu sběratelství. Řadu článků a krátkých informací přebírají i jiné servery v České republice, ale i ve světě. Zásluhu na tom má náš webmaster Jiří Marko, kmenoví i jednorázoví autoři, z nichž někteří si na své konto připsali již desítky odborných článků doplněné ilustracemi, ale zejména naši čtenáři, kteří zaplňují tabulky sledovanosti k radosti organizátorů a autorů webu. Sledovanost v zahraničí (viz přehled na stránkách) vzrostla po zavedení překladatelské služby Google na našich stránkách.
Uvedl jsem jen ty nejvýraznější proudy naší činnosti ku prospěchu zejména našich členů a specializované sběratelské obce.. Pokud rozšíříme vědomosti a praktické znalosti našich členů alespoň trochu, naše námaha stojí za to. Plyne z toho i poučení. tradice by se neměla opouštět. Kromě povědomí hrdosti nad tím, co sbírám, posiluje i důležitou identitu sběratelství.
Napsat komentář