Klub filatelistů 00-15 Praha

V roce 2015 si připomínáme 60. výročí úmrtí Jiřího Stříbrného, prvního československého ministra pošt ve vládě Karla Kramáře. V této funkci byl od 14.11.1918 do 8.7.1919. Nový samostatný československý stát zrozený 28. října 1918 v 18:20 hodin převzal prvním zákonem národního výboru rakouský právní systém. Tento zákon stanovil kontinuitu platnosti dosavadních zemských a říšských zákonů a nařízení na území Československa. V platnosti zůstaly i všechny normy týkající se poštovního, telefonního a telegrafního provozu včetně poštovního zákona z roku 1837. Zákonem č. 40 Sb. ze dne 13. listopadu 1918 bylo zřízeno ministerstvo pošt a telegrafů. Ministrem byl jmenován zmíněný Jiří Stříbrný. Současně byl jmenován nejvyšším výkonným představitelem pošty a telegrafu JUDr. Maxmilián Fatka dne 4.11.1918, který se velkou měrou zasloužil o úspěch transformačního procesu v tomto sektoru. Úkolem ministra i jeho podřízených byla konsolidace a stabilizace poměrů, sjednocení poštovních služeb v nově vzniklém státě, kde problémem byla jazyková bariéra.

Jiří Stříbrný (14.1.1880, Rokycany – 21.1.1955, Valdice).

Jeden z pěti „mužů 28. října“ (Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, Antonín Švehla) byl významným československým politikem, novinářem, účastníkem prvního odboje, několikanásobným ministrem (kromě pošt a telegrafů, několikrát ministrem železnic, národní obrany,) a majitelem bulvárních novin. Muži října se podíleli na vyhlášení samostatného státu a převzetí moci v Praze (Jiří Stříbrný jednal s velitelem rakouské vojenské posádky v Praze). Zpočátku byl představitelem národních socialistů, později v radikálních nacionalistických formacích (Národní liga), Významné je i jeho působení v Říšské radě, RNS a NS RČS. Po roce 1945 byl odsouzen a vězněn, zemřel ve věznici ve Valdicích.

Narodil se jako Ferdinand, později se přejmenoval na Jiří. Vystudoval vyšší průmyslovou školu. Od roku 1911 byl redaktorem Českého slova a začal být aktivní v politice. V letech 1914 – 1917 byl v armádě. Po propuštění do zálohy se stal členem odbojového hnutí Maffie. V tomto období byl znám protirakouskými postoji. Během politické kariéry v Československu proslul svou kontroverzností a spory s dalšími vrcholovým politiky (TGM, dr. E. Benešem a dalšími). Stál u zrodu radikálních stran, což mu uškodilo na pověsti, i když skutečnost byla jiná. V období Mnichova byl zastáncem republiky. Nátlaku nacistů se nepodřídil, během doby Protektorátu je nepodporoval. Nicméně byl na základě retribučního dekretu postaven před Národní soud a odsouzen na doživotí. Zemřel ve valdické věznici. Amnestován prezidentem A. Zápotockým nebyl.

Zajímavý život, výkonná osobnost, velký vlastenec, kontroverzní postoje. To je charakteristika tohoto muže, který stál jako první v samostatném čsl. poštovním rezortu na čele jako první. Bližší informace o tomto muži 28. října se může zájemce dozvědět v mnoha publikacích a internetových portálech, zejména cs.wikipedia.org, www.langhans.cz. Libor Vykoupil, Jiří Stříbrný před Národním osudem (sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, C 46, rok 1999, kniha od stejného autora Jiří Stříbrný: portrét politika, Brno, Masarykova univerzita: Matice moravská, 2003. Zajímavý je i poštovní pohled na Jiřího Stříbrného a poměry v roce 1918 v knize „Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“ autorů Pavla Čtvrtníka, Jana Galušky a Patricie Tošnerové (Knihy 555, Liberec 2008). Zejména kapitola „Československá pošta v letech 1918 – 38“ (strana 115 a dále).

Autor: Ivan Leiš