Klub filatelistů 00-15 Praha

Je více či méně známo, že řada našich výtvarníků a rytců se podíleli na tvorbě poštovních známek zahraničních poštovních správ. Nutno dodat, že úspěšně a že jejich díla se dočkala značné obliby. Méně známo je, že i několik fotografů přispělo ke slávě českého umu při tvorbě známek a razítek v zahraničí.

Jedním z nich je a portrétista (a propagátor fonografie u nás) Jan Tomáš (2.6.1841, Svatogothardská Lhota – 7.9.1912, Praha). Víska s neobvyklým jménem se nachází u Hořic v Podkrkonoší. Práce na rodinném gruntu jej nezaujala, lákala jej „lučba“. Svou kariéru úspěšného fotografa začal v roce 1869. Byl významným českým portrétním fotografem. Propagoval ve svém ateliéru i nahrávání hlasů našich význačných herců a pěvců z divadel na fonografické válečky. Traduje se historka, že v USA navštívil slovutného T. A. Edisona a přivezl od něj fonograf s voskovými válečky. Měl vděčné aktéry – Rudolfa Frimla, Karla Hašlera, Otýlii Sklenářovou-Malou, Hanu Kvapilovou, Emu Kittlovou-Destinovou. Vděčně poslouchali, ale zcela jistě byli nahráni. Portrétoval i prince Rudolfa Habsburského a Marii Vetserovou. Zemřel ve věku 71 let a je pohřben v Hořicích. Stal se i ústřední postavou životopisného románu.

Hlavním životním posláním Jana Tomáše však byla fotografie, zejména zachycení podobenek slavných představitelů tehdejší společnosti – od politiků, společenských osobností, herců, pěvců a zpěváků. V jeho ateliéru ve Františkánské zahradě nechyběli mezi jinými i slavní, z nichž řada z nich už nám po sto a více letech nic neříká: Jakub Husník, Hana Kvapilová, Jindřich Mošna, Otilie Sklenářová-Malá, herečka, Emanuel Nozdech, František Čížek, František Dvorský, Hana Benoniová, Jan Scheiner, Jan Drozd, Antonín Řivnáč, Antonín Norbert Vlasák, Otto Pinkas a další.

Jan Tomáš byl již uznávaným fotografem (celkem zachytil 40.000 podobenek na negativy) na přelomu 19. a 20. století, když se u něj v ateliéru zastavil tehdy neznámý mladý muž z rumunské Moldávie. Jmenoval se Mihai Eminovici, podepisoval se spíše Mihai Eminescu (1850-1889). Začínající básník, který se později proslavil jako jedna z nejvýraznějších kulturních postav rumunského a evropského romantismu. Pronikl do světa a stal se v mnoha zemích populární. Podobenku tehdy potřeboval u zápisu na Vídeňské univerzitě. Jan Tomáš tehdy zhotovil šest kopí – tři obdélné a tři oválné. Národní muzeum rumunské literatury v Bukurešti má ve svých fondech podobenku s nápisem „J.TOMÁŠ“, na rubu je text „J.Lučebník“ a adresa Václavské náměstí v Praze, 7-II. Je známo, že se u něj nechala portrétovat i básníkova sestra Aglaé.

Tomášova fotografie se povedla a tento zdařilý portrét vstoupil do dějin. Ve světě jsou snad miliony reprodukcí podobenky. Stala se symbolem, ikonou národní a světové kultury své doby. Eminescu je zachycen Tomášem jako krásný a silný muž. To byl dar Jana Tomáše – pochopil nitro postavy a osobnosti před objektivem. Eminescu zanechal nejen své básnické sbírky, ale jeho portrét můžeme najít i poštovních známkách vydaných v Rumunsku, Moldávii, Pákistánu, ale i v USA. Je na bankovkách, mincích, pohlednicích, dopisních papírech, poštovních razítkách, nálepkách, posterech, plaketách, obalech písňových nahrávek, v dokumentárních filmech i videích.

V ilustrační příloze čtenář může vidět jedinou známou fotografii Jana Tomáše, je zde zachycen se svou neteří Annou Tomášovou, Tomášův ateliér v zahradě u Václavského náměstí, několik portrétů vzniklých v jeho ateliéru, ikonický portrét básníka M. Eminescu a poštovní známky a bankovku s tímto portrétem rumunské provenience.

Zdroj obou fotografií (www.fotoguru.cz/fotografove-praha/)
50 pražských fotografů – velký přehled (Autor: Jan Rybář)

Jan Tomáš takto vstoupil do dějin společně s obdivovaným romantickým básníkem, i když v jeho stínu a známý v této souvislostech jen fotografům a několika poštovním historikům. Za cenné informace a detaily o Janu Tomášovi děkuji upřímně Vlastě Tauchenové.

Zdroje:

1. P. Rybář, Český fotograf a miliarda podobenek, Květy 2016

2. www.fotoguru.cz

3. cs.wikipedia.org

4. https://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page

5. https://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page

Autor: Ivan Leiš