Klub filatelistů 00-15 Praha

TŘI CITÁTY NA ÚVOD

Hans Erdmann Anton Kropf (česky nazývaný Hanuš Kropf) tím, že vytvořil první velkou sbírku razítek císařského Rakouska a Rakouska-Uherské monarchie a návazně své cenné poznatky vtělil do pozoruhodných knih a katalogů položil základy dalších specializovaného oboru ve filatelii. A nejen to, umožnil masivní oblibu razítek v následných letech nejen u nás, ale v zahraničí. Citovaná slova tří filatelistů, jakož i další názory souběžníků a následovníků to jen dosvědčují.

Když se tak ohlížím zpět, občas mi v uších zazní jména, která jsem zaslechl při diskusích s legendami klubu filatelistů 00-15 v 70. letech. Mezi legendy a titány specializovaných oborů řadím především Václava Nebeského, Antonína Vorlíčka a Karla Horkého, se kterými jsme měli společnou cestu z Agitačního střediska, kde se tehdy klub scházel, na tramvaj anebo na schůzkách u jejich stolků na filatelistické burze U Nováků ve Vodičkově ulici. Hodně jsem se v této oblasti dozvěděl i u Karla Všetečky v jeho bytě U kanálky na Vinohradech, kde jsem ho navštívil několikrát, neboť nemohl ze zdravotních důvodů už docházet na klubové schůzky. Při diskusích lépe řečeno monolozích těchto legend jsem poprvé slyšel jména z nejrůznějších specializovaných oborů – jednak z českých luhů a hájů – ale i z Německa či Rakouska. Byli to namátkou jména jako Lichtenberg, Kalkhoff, Müller, Majetič, Ferchenbauer a jiní. Padlo i jméno Hanuš (Hans) Kropf. Pan redaktor zdůraznil, že to byli ti, kteří se zasloužili svými publikacemi a články o rozvoj specializovaného sběratelství. Touhu po poznání činnosti těchto publicistů a sběratelů umocnily ještě vzpomínkové články zejména Jaroslava Ježka ve Filatelii.

ŽIVOT A DÍLO HANSE KROPFA

Wilhelm Maasen ve své encyklopedii „Wer ist wer in der Philatelie“ udává datum narození Hanse Kropfa 8.1.1857. Jedním dechem vzápětí však rok narození zpochybňuje. Uvádí Bosshardův údaj: 1856, nicméně se přidržuje údaje z časopisu DBZ (20/1952, 571, kde se uvádí rok 1857). Existují však i další zdroje, i když nejsou jednoznačné. Jaroslav Ježek ve svém seriálu „Razítkářství českých zemí od Hanuše Kropfa k ing. Emilu Votočkovi“ (Filatelie 1970/6-9) uvádí letopočet 1855 (!), dobový tisk (Austria Philatelist“ č. 2 z 1.1.1894, tedy ještě za života Hanse Kropfa, navíc do časopisu kam přispíval) přináší další datum 8.6.1856. Co je správné? Shoda v místě narození: Bodenbach/Böhmen čili Podmokly v Čechách a datu a místě úmrtí: 9.10.1911, Praha.

Hans Kropf, syn Franze Kropfa měl v mládí velkou zálibu – olejomalbu. Jeho dcera ak. mal. Pavla Fořtová – Šámalová si vzpomíná, že k olejomalbě tíhl i později a věnoval jí své volné chvíle. Jak uvádí: „malování nebylo pouhým diletantstvím, některé obrazy z pozůstalosti zachránila, například zákoutí z tehdejších arkád v Mezibranské ulici.“

Vzdělání se mu dostalo v Podmoklech a v Děčíně, technická studia pak absolvoval v Praze s titulem inženýr. Po studiích v roce 1883 založil stavební firmu specializující se na vodní a plynové stavby a práce. Stojí za ním řada staveb – v Praze, Mariánských Lázních, Cukmantlu a dalších místech. K filatelii jej přitáhl jeho bratr v roce 1881, kdy při jedné z návštěv u něj v Jablonci nad Nisou uchvátily jeho sbírky. Zůstal u filatelie až do konce svého života. Shromáždil artefakty v hodnotě 100000 rakouských guldenů. Sbírka měla rozsah až 100 svazků. Během svého filatelistického života se stal znalcem a jurymanem národních i mezinárodních výstav. Velmi aktivní byl ve spolkové činnosti – stál u založení spolku „Deutscher Verein für Briefmarkenkunde“ v Praze, který vznikl v roce 1886 a na začátku měl 20 členů. Stal se předsedou a v roce 1889 i čestným členem. Tento spolek se připojil k drážďanskému, který měl mezi sebou i sběratele ze zahraničí (rok 1887). V roce 1892 se konal v Praze IV. filatelistický sjezd německých sběratelů s předsedajícím Hansem Kropfem (IV. Philatelistentag, Prag 9. – 11.7.1892 za účasti 84 osob). Tato událost vzbudila pozornost nejen jednáním a závěry jednání, ale hlavně jízdou účastníků ve 40 fiakrech Prahou.

Pražská stopa Hanse Kropfa je velmi výrazná. Jaroslav Ježek uvádí, že bydlel v Mezibranské ulici, později na Vinohradech, což není až tak důležité. Zajímavé je, jak se popasoval s prostorem v těchto bytech při jeho sběratelství. Jaroslav Ježek zachytil vyprávění Kropfovy dcery ak. mal. Pavly Fořtové-Šámalové v tomto smyslu a píše:

Již dvakrát jsem se zmínil o Kropfově dceři. Stojí za zastavení. Pavla Fořtová – Šámalová (23.6.1886, Praha – 4.3.1974, Praha) byla akademickou malířkou (akvarely, kolorované kresby), grafičkou, ilustrátorkou a historičkou umění. Studovala u Heleny Emmingerové, Emy Krostové a Václava Jansy. Hodně své práce vystavovala, hojně studijně navštěvovala cizinu. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň. Jejím prvním manželem byl Prokop Fořt, syn dr. Josefa Fořta, rakouského ministra obchodu v období od 2.6.1906 do 1.11.1907). V osobě ministra dr. J. Fořta měl Hans Kropf velkého pomocníka. Tento muž měl pochopení pro koníčka Hanse Kropfa a otevřel mu cesty k c.k. Dvorní a státní tiskárně, kde se dalo nastudovat mnoho o výrobě poštovních cenin. Přátelství obou mužů bylo zřetelné i na rodinné úrovni – dcera si vzala syna dr. J. Fořta. Druhým manželem byl známý český a československý politik, účastník protirakouského a pronacistického odboje dr. Přemysl Šámal (4.10.1867, Praha – 9.3.1941, Berlín), mimo jiné i první primátor hl. m. Prahy ve zřízené Československé republice a kancléř TGM a Edvarda Beneše. Žila v Malém Muskonském domě na pražské Malé Straně v Karmelitské ulici č. 14. Dům byl majetkem jejího prvního manžela P. Fořta, později v něm žila s dr. Přemyslem Šámalem. Když hovořím o Kropfově rodině, nechci, aby zapadl ještě jeden fakt. tím je Ježkem uvedená skutečnost, že dr. Josef Fořt byl dědečkem nám známého Ing. Emila Votočka. Zajímavá shoda.

Vraťme se však ke Kropfově sběratelství a jeho dílu. Jeho hlavním filatelistickým zájmem (a autoři jeho životopisu neuvádějí další) bylo: RAKOUSKO-UHERSKO. Jak jsem již uvedl, Hanse Kropfa uchvátila filatelie v roce 1881 díky jeho bratrovi. Od té doby se soustředil na poštovní ceniny a razítka císařského Rakouska a Monarchie rakousko-uherské. Jeho sbírka se začala rozrůstat. Jak popisuje ing. Edwin Müller, další pozdější známý autor publikací o razítkách Rakouska-Uherska.: „…byli jsme ve stavu podložit svou práci nejen spolehlivým seznamem všech poštovních úřadů, ale také studiem velkého počtu sbírek , které byly nashromážděny do té doby, kdy Hanuš Kropf vytvořil první velkou sbírku tohoto druhu. Mimochodem tato sbírka se po Kropfově smrti stala majetkem egyptského krále Fuada – byla roku 1954 v Cairu rozprodána spolu s ostatními podklady královských sbírek…“. Jaroslav Ježek dodává: „Vlastně škoda, že tato vskutku královská sbírka nezůstala vcelku na domácí půdě jako národní filatelistický památník.“ Nicméně, i když sbírka se rozprášila do různých dalších sbírek či sejfů, byla hutným základem pro vydání Kropfových publikací. K přesným faktům přispěla nejen sbírka, ale též i intenzivní studium v různých institucích včetně Poštovního muzea ve Vídni a Říšského poštovního muzea v Berlíně.

Dostáváme se k publikační činnosti, z nichž se všechny publikace považují za velmi cenné nebo jak je nazval Jaroslav Ježek za „chloubu české filatelistické literatury“. Originály jsou v němčině, český překlad zajistil dvorní Kropfův překladatel Josef Bruch.

Hans Kropf začal spoluautorstvím v kolektivu pod vedením německého filatelisty a velkého celináře Carla Lindenberga (1850 – 1928). Publikace, na které se podílel byla Velká příručka známek v roce 1886. Po jejím úspěchu byl velmi činný na stránkách filatelistických časopisů a zejména vydal tyto publikace:

• 1899 Abstempelungen der Marken von Österreich-Ungarn und Lombardei-Venetien

• 1902 Die Postwertzeichen der Österreich-Ungarischen Monarchie

• 1908 Die Postwertzeichen des Kaisertums Österreich und der Österreich-Ungarischen Monarchie

Je pochopitelné, že díla mají své publikační předchůdce: této problematice se věnoval i dvorní rada Suppanistch, a další badatelé Reinheimer a Glasewald. S podklady publikací mu pomáhali i současníci, čtyři mimopražští spolupracovníci, z nichž tři mají česká jména Eduard Horak (Štýrský Hradec), F. Havrda (vrchní poštovní rada z Vídně) a J. Dwořak (Hory Matky Boží)…

Jaroslav Ježek ve zmíněném článku popisuje publikace H. Kropfa z roku 1899 a 1908 takto:

• 1899 Razítka Rakouska – Uherska a Lombardska-Benátska. Zpracoval H. Kropf, Praha 1899. Nakladatelství Austria-Philatelist (Franz Duschek) Vinohrady, I. díl. Razítka 1850-1858. obsahuje LXXI tabulek s 959 typy razítek. Dělnická tiskárna v Praze.

• 1908 Poštovní ceniny císařství rakouského a rakousko-uherské monarchie. Jako jubilejní dílo k oslavě šedesátiletého panování Jeho Veličenstva císaře Františka Josefa I., s použitím úředních pramenů zpracoval a vydal Hanuš Kropf. S 35 světlotiskovými tabulemi a 34 ilustracemi v tisku. Praha 1908. Nákladem vlastním Tiskem M. Schulze v Praze.

Müllerovo označení Prahy a Spolek KROPF kruh uzavírá.

Stručně, jak se na internetový zpravodaj sluší, jsem připomněl osobnost Hanse (Hanuše) Kropfa, zmínil jeho život, prostředí a dílo. Jeho sbírka a práce zcela jistě vytvořily nový sběratelský směr, který na Sjezdu německých sběratelů v roce 1925 připomněl ve svém vystoupení Ing. Edwin Müller, pokračovatel v díle H. Kropfa slovy: ….. „Přednášející označil Prahu jako východiště sbírání razítek, jakož vůbec Praha je často ve filatelii ukazovatelkou nových směrů“ (Tribuna filatelistů č. 20, str. 1, autor pravděpodobně Ing. C. Hirsch).

Stejný ročník Tribuny filatelistů přinesl i krátkou zmínku o pravidelných výborových schůzích Spolku Sběratelů razítek Kropf s poznámkou:

O obou zprávách mluví ve svém zmíněném článku ve filatelii i Jaroslav Ježek.

Toto je jasná tečka za dnešním povídáním stvrzující tyto závěry:

Hans Kropf svým nesmírným úsilím přispěl ke zřízení nového specializovaného oboru ve filatelii, ukázal cesty sběratelství díky své sbírce a vytvořeným publikacím, a to již koncem 19. a začátkem 20. století – po vydání příruček a katalogů tento obor zaznamenal velký rozmach a do dneška je razítkářství jedno z velkých oborů sběratelství poštovní historie. Navíc pomyslný kruh vznik a použití razítek – sbírka – příručky a katalogy byl uzavřen čtvrtým bodem na obvodu pomyslného kruhu: organizovaným sběratelstvím, který jsme zažili i u dalších specializovaných oborů – vznikem Spolku KROPF. Spolek vznikl pár let před ustavením Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů, což organizované sběratelství u nás posouvá ještě o několik let dopředu.

Zdroje: uvedeny v textu.

Seznam ilustrací:

• Portrét Hanse Kropfa

• Akvarel ak. mal. Pavly Fořtové-Šámalové (dcery H. Kropfa)

• Tribuna filatelistů (zmínka o Sjezdu německých filatelistů s proslovem Ing. Müllera)

• Tribuna filatelistů (zmínka o Spolku Kropf)

Autor: Ivan Leiš