Klub filatelistů 00-15 Praha

Ve čtvrtek 7.listopadu 2013 zavítal mezi nás akad. mal. Pavel Sivko (nar. 24.1.1948 v Praze), aby nás v rámci 34.přednáškového cyklu seznámil se svou filatelistickou a volnou tvorbou. Náš klub filatelistů se před nedávnem rozhodl naše členy a přátele seznamovat v listopadových termínech  přednášek s významnými osobnostmi, které se dlouhodobě věnují české filatelii, a to na všech úsecích. Nejen v rámci organizované filatelie, ale i v rámci českého poštovnictví a v neposlední řadě i na úseku tvorby poštovních známek, dopisnic, razítek, výplatních otisků a dalších artefaktů. Tímto rozhodnutím současného výboru klubu chceme přiblížit našim členům a příznivcům i ty, kteří se významným dílem přičiňují o  sběratelské materiály a zvyšují  jejich kvalitu a  přitažlivost pro odbornou a laickou veřejnost.

Pavel Sivko je známý český malíř, grafik, ilustrátor, tvůrce českých známek, razítek a dopisnic a pedagog. Narodil se v rodině významného grafika Václava Sivka, o kterém se zmíním dále. Vystudoval Střední odbornou školu výtvarnou v Praze (1964-1967), poté pokračoval ve studiu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesorů Jiřího Trnky a Zdeňka Sklenáře v ateliéru užité grafiky a ilustrace (1968–1973). V dalších letech pracoval jako výtvarný redaktor v nakladatelstvích Mladá Fronta a Albatros. Od roku 1997 vyučuje na Vyšší odborné škole a na Střední umělecké škole Václava Hollara. Zabývá se volnou grafikou, kresbou a ilustrací. Je tvůrce animovaných filmů a tvůrcem poštovních známek, dopisnic a razítek. Jeho díla byla několikrát oceněna u nás i v zahraničí a jsou zastoupena v několika galeriích. Jeho tvorbu jsme mohli vidět na mnoha samostatných a kolektivních výstavách. jeho kresby zdobí mnoho knih vydaných v Československu a České republice. V databázi Národní knihovny ČR nalezneme od roku 1979 do dneška již 79 záznamů.

Úvodem své přednášky vzpomněl Pavel Sivko svého otce, pana Václava Sivka, svůj vzor. Václav Sivko (29.5.1923 – 11.3.1974) byl českým malířem, grafikem, ilustrátorem, scénografem a autorem nesčetných čs. známek. Pro 500 knih vytvořil grafiky a ilustrace, celou řadu knih graficky upravil. Známé jsou jeho portréty J. Sudka, rodinného přítele Sivkových, a J. Zrzavého. Databáze Národní knihovny ČR eviduje v letech 1947-1963 (resp. ve vydáních do 2011) 59 záznamů (knih) s jeho ilustracemi. Nebylo jistě náhodou, že na jeho poctu a poctu Václava Sivka uspořádalo Poštovní muzeum před několika lety reprezentativní výstavu tvorby obou umělců. Připomínám vydání dvou dopisnic k této příležitosti, kde se v přítiskové zóně objevila díla obou umělců. Slovy našeho hosta jsme si mohli připomenout známkovou tvorbu jeho otce. Dozvěděli jsme i něco o osobnostech, které byly v rodině Sivkových častými hosty a které i Pavla Sivka a jeho pozdější tvorbu do značné míry ovlivnily.

Za připomenutí stojí, že známkovou tvorbu Václava Sivka zahájily známky k 30. výročí vzniku Československé republiky (Pof. 490, 491) z roku 1948. I v dalších letech přispěl Václav Sivko k dalších čs. známkám. Pavel Sivko se zastavil v přednášce u známek Brouci z roku 1962 (Pof. 1280, 1284) a u artefaktů k výstavě PRAGA 1962, u kterých přednášející  popsal podrobněji zásady známkové tvorby svého otce. Doplňuji, že Václav Sivko stál u zrodu i dalších známek, z kterých jmenuji např. Pof. 554 a Pof. 829, 834).

Pokud se týče známek rád zmiňuji díla s „lidskými“ podobiznami, z nichž jsou mimořádně podařené, nápadité, výstižné a věrohodné poštovní známky s portréty Ivana Strnada, Jiřího Trnky, Josefa Lieslera a zejména Vlasty Buriana k 120.výročí narození tohoto vynikající umělce. Pavel Sivko detailně popsal tvorbu této známky (viděli jsme i původní návrh), u které se povedlo skloubit herce a film. Námět vycházel z nepříliš známého faktu, že podoba Burianova knírku byla v každém filmu jiná. Od roku 1923, kdy se Vlasta Burian poprvé objevil ve filmu, do konce své kariéry natočil 40 snímků. Takže různých 40 knírů? Na známce se objevily tři jeho nejvýstižnější. Náměty Sivkových známek nejsou jen podobizny (portréty), ale též i „technické“ náměty. Je jimi např. známka s vlečným remorkérem – parníkem „Péčko“ či vrtulník Aero HC2-Heli Baby. Autor nám přiblížil i postup při volbě námětu a tvorbu známky včetně časově a technické přípravy (pořizování kreseb a fotografií atd.).

Z razítek za připomenutí stojí zejména razítko č. 21 z roku 2012 (používáno 23.6.2012 na poště v Poštovním muzeu u příležitosti shora zmíněné výstavy „Václav Sivko – Pavel Sivko Krajiny grafiky Známková a grafická tvorba“). Razítko vypodobnilo dva hlavní motivy, které rád P. Sivko ztvárňuje – hlavu a strom. Rád připomínám i razítko, které letos Pavel Sivko vytvořil k výročí našeho klubu. Je jednoduché a technicky dokonalé, které „umravnilo“ barvu a její rozlévání při otiskování zásilek.

Poučná byla i slova Pavla Sivka o tvůrčích náhledech na vznikající díla a zvolených postupech.

Akad. mal. Pavel Sivko je činný i v oblasti volné tvorby. Při přednášce se zmínil o některých svých dílech, z nichž nás asi nejvíc zaujala koncepce Mistra – stromy s vloženým předmětem. Zcela jistě velmi originální. Na jeho dílech se objevují též jiné motivy – příroda, domy, milenci, akty, hry, ale i originality jakými jsou např. „Láhve v láhvi“, „Dům mezi stromy“, „Propletené stromy“, „Pětice budek pro ptáčky´“, „Píšťalky“ a jiné, všechny vždy v originálním pojetí a spojení, které jsou pro oko diváka velmi originální, neočekávané a přitažlivé.

Portrét Pavla Sivka by nebyl úplný, kdybychom si jeho tvorbu nepřiblížili jeho vlastními slovy. Citace jsou převzaty z Kopřivnických novin číslo 22/2013 ze dne 6.6.2013, kde vyšlo u příležitosti jeho výstavy v Lašském muzeu zajímavé interview. Již název příspěvku mluví za vše: „Grafik Pavel Sivko miluje stromy a přeje si, aby lidé u jeho prací přemýšleli.“ To se nám při jeho přednášce v klubu stalo nám všem.

Citace se slovy Pavla Sivka:

„… Jsou malíři, kteří dělají figury, jsou specialisté na akty, a já mám rád stromy. Strom ve mně evokuje nové a nové nápady. Krajináři neustále chodí krajinou a krajina k nim promlouvá a na mě mluví právě stromy.“

„… Známky se vydávají pořád, i když i tam dopadl tržní tlak. Dřív lidé posílali hodně dopisů, dneska už si moc nedopisují, převzala to jiná média a především internet. …. specifikem české známky vždy byl nejen kvalitní autor, ale i vynikající rytec a pak velmi dobrý tisk. Budoucnost české známky záleží dle mého i na výdrži tiskařských strojů, které jsou už dost staré, a pořízení nových by znamenalo náklady v řádech stovek milionů.“

Autor: Ivan Leiš – 9.11.2013