Nejde o poštovní známky ale v podstatě o nálepky, které si někdo se známkami může zaměnit – podle úpravy i zoubkování. Chybí ale pochopitelně typické atributy: domicil státu a případná nominální hodnota. Přesto nás Vaše možné informace velmi zajímají.
Pošta posledních dnů minulého roku nám rozšířila fond našich filatelistických knihovniček o dva pravidelné tituly. Vydávají je dvě již několik desítek let organizované entity zabývající se sbíráním výplatních otisků ve světě a starající se o shromažďování studií, článků a informací z tohoto oboru nejen z příslušných zemí, ale i z celého světa. Jsou jimi americká Meter Stamp Society pod vedením Ricka Stambaugha (President) a německá Badatelská společnost poštovních a firemních výplatních otisků s Berndem Rosolskim (Vorsitzender) v čele.
Nový výplatní otisk s datem 29.1.1946 uživatele IGNÁC RICHTER A SYNOVÉ (FR 8h – 3m (g)) mi zaslal kolega Juan Erique Page, zanícený španělský sběratel československých a českých výplatních otisků. Dostupné katalogy čs. výplatních otisků 1945 – 1948 autorů Bouška/Leiš z roku 1983 či Catalogo Illustrato Cecoslovacchia 1945 – 1948 A- Z, volume 6 autorů Di Casola/Leiš – Brunner, zavěšený na www.kf0015.cz, tento otisk nezaznamenávají. Bouškův a Leišův katalog mu přiřadil číslo N 21 II DOLNÍ GRUNT U VARNSDORFU, Di Casolův a Leišův katalog mu přiřadil též číslo N 21. Sběratele prosím o doplnění do přehledů.
V němčině Nieder Grunt. Ani katalog výplatních otisků „Sudet“ 1938-1945 (jiné než předložené období) autorů Bouška/Janů/Feldmann tento otisk neuvádí. Jedná se o výplatní stroj Francotyp dovezený z Říše na zabrané území a je nyní v počeštěné formě. Otázkou je, zda vyplácel i před květnem 1945. Poštovně prošlá celistvost z těchto let by tyto otázky dozajista vysvětlila.
Najde se?
Po letech se jedná o první dodatek k uvedeným katalogům. Za předloženou celistvost Panu Juanu E. Pagemu děkujeme.
Česká pošta, s. p. připravuje k letošní emisi příležitostného známkového aršíkuStoletí Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda autorů Jana Mageta a Evy Haškové a rytce Václava Fajta vydání speciálního příležitostného pamětního tisku s otiskem původní rytiny tohoto aršíku vydávaného 14.2.2019. Příležitostný tisk s otiskem velkoformátové rytiny zhotovené ocelotiskovým strojem HEIM bude ve spodní části doplněn drobným doprovodným textem a bude opatřen číslováním. Tento příležitostný tisk formátu A4 bude vložený do speciálních modrých vkladových desek České pošty, s.p.
Osobnost Bohumila Jarolímka (16.4.1880 – 31.1.1960) a historie jeho stejnojmenné firmy B. Jarolímek jsou spojeny s úspěšným zavedením výplatních strojů do československého poštovního provozu v září roku 1926. Celou historii najdete ve Věstníku muzea cenných papírů č. 3/2015 (článek s názvem “Psaní v rytmu kláves” má 21 stran a 99 ilustrací). Tím se Československo zařadilo mezi jedny z prvních zemí s tímto moderním prostředkem vyplácení listovních zásilek. K dalšímu seznámení také přispěla přednáškaRudolfa Píši (zakladatele a předsedy správní rady nadačního fondu Muzea cenných papírů) – konaná dne 7.4.2016, kde byli přítomní seznámeni s historií a osudem firmy Bohumil Jarolímek.
Příspěvek Daniela Holuba
Na úvod výňatek mojí komunikace s panem Rudolfem Weinmannem:
Na stroj jsem narazil při procházení, budovy v téměř demoličním stavu, v jedné místnosti, kde se ještě nepropadl strop, byl v polo rozebraném stavu v hromadě haraburdí. Ve stavu na foto bez krytů, dohledal jsem několik dílů – kryty, druhou kliku, plech sběrnou nádobu na dopisy a zeptal se ostrahy objektu jestli je možné stroj získat, bylo mi sděleno, že se jedná o věci určené k likvidaci, že si ho mohu odvést, jinak, že stejně skončí ve šrotu nebo ho tam zavalí chátrající budova. Dohledal jsem, že objekt byl kdysi přidružen k duchcovským sklárnám, konkrétně po převzetí o obnovení výroby po p. Lukešovi, panem Rudolfem Weinmannem v r. 1934. Tak jsem přesvědčen, že zde zůstal s drobným stěhováním od těch dob.
Objekt místa nálezu na fotografii z článku není, jedná se o prostory z jiné části Duchcova, které patřily ke sklárně v dřívější době a nyní jsou ve vlastnictví, či pronájmu několika soukromých firem. Na fotografii je objekt závodu Vitrablok, kde stála původní sklárna a do dnešní doby je výroba skleněných luxfer.
V květnu roku 2017 se mi podařilo uskutečnit zajímavý objev. Našel jsem předmět, který ze všeho nejvíc připomínal starou mechanickou pokladnu. Při pátrání po údajích ze štítku, jsem však díky vašemu webu zjistil, že se jedná o výplatní stroj FRANCOTYP. Nejsem sice sběratel, ale staré věci se mi obecně líbí a mrzelo by mě, kdyby tento stroj skončil někde ve sběrných surovinách. Škoda, že se někdo pustil do jeho rozebírání, takže nezůstal v kompletním stavu, ale i tak považuji za malý zázrak, že se vůbec dochoval. Docela by mě zajímalo, zda existuje více strojů tohoto typu či se jedná o ojedinělý exemplář.
Domnívám se, že takovýto pěkný kousek by se dobře vyjímal např. v poštovním muzeu. Je připevněn k dobovému podstavci a jsou na něm 2 štítky. První přímo od výrobce, druhý pochází ze 70. let. Výplatní stroj jsem nafotil s kryty i bez krytů a fotografie nyní předkládám k nahlédnutí.
Pro případné další informace a dotazy můžete použít moji emailovou adresu: danho@email.cz
Těsně před vánoci vyšla pod názvem „Frankotypisté“ další filatelistická memoárová publikace autora Ivana Leiše, která volně navazuje na jeho předchozí knihu „Žralok a frankotyp“ o začátcích vyplácení listovních zásilek výplatními stroji a o prvních krůčcích sběratelského oboru výplatních otisků a jeho výrazných sběratelských osobnostech v Československu ve 20. a na začátku 30. let minulého století.
Během listopadu obdrželi sběratelé poštovní historie a specializovaných oborů ve filatelii další tištěné dárky od svých společností a redaktorů. Tuto záslužnou činnost jim předložily redakce zpravodajů The Meter Stamp Society Bulletin z USA, Bericht z Německa a Košice vo filatelii ze Slovenska.
Výplatní otisky sloužily a slouží především k zaplacení, vyznačení a registraci výplatného listovních zásilek. Mají však i jiné poslání. Nahrazují fiskální ceniny (kolky) , orážejí příchozí zásilky či různé dokumenty. Mají i jiné poslání, často interní Jedním z nich bylo v 50. a 60. letech (možná i poté) úkol orážet zásilky dopravované či spíše přepravované samotnou poštou v rámci určených okrsků. Výplatní stroje sloužící k tomuto účelu nám předložil známý španělský sběratel výplatních otisků, zejména z území Československa JUAN ENRIQUE PAGE.