Klub filatelistů 00-15 Praha

Poštovní historie – jak je sledována našimi historiky i běžnými zájemci o tento obor – se samozřejmě prvořadě týká poštovních služeb provozovaných běžnou sítí našich pošt. V historii jsme už ovšem zaznamenali i řadu jiných poštovních služeben, které nebyly určeny široké veřejnosti. Připomeňme si jen třeba polní pošty za I. světové války, polní pošty za mobilizace v roce 1938, nebo německou služební poštu za protektorátu Deutsche Dienstpost Böhmen und Mähren. Všechny tyto zvláštní druhy poštovních služeben se samozřejmě staly součástí naší poštovní historie.

Nyní se v naší denní praxi objevuje opět zcela nová poštovní služebna, pracující mimo síť služeben České pošty. Svou pobočku si v české metropoli otevřela ukrajinská pošta Nova Post, která klientům slibuje doručování balíků a písemností mezi ČR a Ukrajinou. Bude mít celotýdenní provoz, fungovat tedy bude i o víkendu a ve všední den bude otevřeno až do osmi večer. Ještě letos chce expandovat do Brna, nové pobočky mají vyrůst v brzkých dnech i v Praze na Florenci. Od nynějška mohou Ukrajinci žijící v České republice snadno posílat zásilky domů na Ukrajinu a stejně tak přijímat balíky, dokumenty a dokonce i cargo náklad.

Tato nová služebna sídlí v Praze 4 – Krči v ulici Pod Višňovkou č. 29/1664, nedaleko od Thomayerovy nemocnice. Její název je NOVA POST 1, což předznamenává číselné označování jejích dalších poboček. Česká republika se stala čtvrtou zemí EU, ve které soukromá společnost Nova Post otevírá své pobočky. Před vstupem na český trh společnost zahájila činnost také v Polsku, Litvě a Moldavsku. „V letošním roce otevřeme další pobočky Nova Post v Praze a v Brně a investujeme tři miliony korun do rozvoje společnosti v České republice.” uvedl Vyacheslav Klymov, spolumajitel skupiny Nova Post.

• Cena doručení dokumentu je 250 korun,

• balík do dvou kilogramů za 300 korun,

• do deseti kilogramů za 450 korun,

• do 30 kilogramů pak zaplatí zákazník 750 korun.

Je možné zaslat balík do jedné tuny, přičemž se platí za každý kilogram 25 korun. Doba dodání je podle společnosti od pěti dní. Podle vedoucích Nove Pošty se vstupem na český trh otevřou možnosti i pro české firmy.

„Chceme být mostem mezi Českou republikou a Ukrajinou,“ řekl šéf firmy. Nova Pošta chce nabídnout českým e-shopům doručování zásilek na Ukrajinu a českým zákazníkům zase více zpřístupnit ukrajinské on-line obchody.

Jiří Kratochvíl (text a fotografie)

V Poštovních novinách č. 9 z pátku 23. září 2022 byl zveřejněn zajímavý článek o novém logistickém areálu v Mošnově na Novojičínsku. Jeho zřízení sice již dříve Česká pošta avizovala jako tři samostatné služebny:

1. 742 00 Depo Mošnov 71 – od 1.5.2022,

2. 742 02 DSPU Mošnov – od 1.5.2022

3. 742 03 Mezinárodní pošta Mošnov – od 1.9.2022.

Všechny tři služebny, však ještě nebyly dokončeny a tak byly evidovány jako dočasně uzavřené. Podle zmíněného článku v Poštovních novinách však již došlo ke spuštění provozu 19. září 2022.

V současné evidenci služeben České pošty je však uvedeno jako provozované jen Depo Mošnov 71, zatímco obě ostatní služebny nadále jako uzavřené.

Celý článek si můžete stáhnout ve formátu PDF na níže uvedeném odkazu.

Logistické centrum Mošnov - článek Poštoviny 23.9.2022

1 soubor(y) 1.35 MB

Stáhnout

Autor příspěvku: Jiří Kratochvíl

Poštovní služebny jako součást našeho moderního života jsou živým organismem. V případech potřeb obyvatel vznikají a stejně tak zase zanikají. Je bohužel smutnou pravdou, že právě potřeby obyvatelstva nejsou tím pravým důvodem jejich existence. Jak v dobách minulých, tak i v současnosti je zásadním hlediskem pro jejich existenci potřebná úroveň jejich rentability a nezbytná ekonomická prosperita. A právě jejich nedostatečnost se stala tím zcela jednoznačným důvodem pro jejich postupné rušení.

Aktualizace 1.8.2019

Je to více než měsíc, kdy se poštovna slavnostně otevírala v areálu Monínec. Známý Jirky Kratochvíla, p. Havlátko z Českých Budějovic, ověřoval na místě činu, zda je poštovna provozovaná.

Jak to dopadlo?

K boudě jsem dolezl po hodině chůze do prudkého svahu pod lanovkou. Ta bouda byla otevřená, prázdno. Nikdo tam, jen stůl s turistickým razítkem na řetízku a dřevěná schránka. Tato poštovna je teď určitě jako turistická atrakce, která tam časem shnije. Nic tam nefunguje, nemá „pošťáka“, není PSČ, nejsou cedule a s poštou již nemá nic společného.

Je to tedy zatím (?) jen turistická atrakce ve správě nějakého místního nadšence, s kterou nemá Česká pošta nic společného. Z této „poštovny“ si tedy nikdo nepošle třeba doporučený dopis, ale získá jen samoobslužné turistické razítko.

Autor textu a fotografií: Ladislav Havlátko

Aktualizace 24.6.2019

Po přemístění poštovny z Javorové skály, kde stála téměř 10 let, se nově otevřela v areálu Monínec – 22.6.2019. Přinášíme vám několik fotografií poštovny a jejího okolí.

Česká pošta pokračuje i v roce 2019 v projektu Pošta Partner. Za uplynulý rok 2018 převedla na smluvní partnery celkem 155 provozoven a ke konci roku 2018 tak fungovalo 583 pošt Partner. K 1. červnu letošního roku přibude dalších 6 provozoven a celkem tak k 1. červnu 2019 bude fungovat 620 pošt Partner.

• Nové pošty Partner vzniklé v květnu 2019

• Nové pošty Partner vzniklé v dubnu 2019

• Nové pošty Partner vzniklé v březnu 2019

• Nové pošty Partner vzniklé v únoru a lednu 2019

Zdroj: Česká pošta, s.p.

Je všeobecně známo, že pošta na našem území začala pracovat v roce 1526. Stalo se tak 15. října, kdy dává Ferdinand Habsburský svým listem souhlas s návrhem na zřízení rychlejšího a pravidelného spojení mezi Vídní a Prahou. Císař krátce po svém zvolení pověřil organizací Antonia de Tassis, který se později stal nejvyšším dvorským poštmistrem. V Praze byl zřízen poštmistrovský úřad, jehož vedením byl pověřen Ambrosio de Tassis s titulem poštmistr komory Královské Milosti v Království českém. Tento poštmistr byl majitelem domu Na Korábci na jižní straně dnešního Valdštejnského náměstí a tak právě tento dům můžeme považovat za první sídlo pražské pošty. V té době ovšem pošta sloužila výhradně jen panovnickému dvoru, takže pošta byla vypravována buď z úředních prostor panovníka či později k tomu sloužil vlastní dům poštmistra. Soukromá korespondence byla přijímána poštou až od roku 1558.

Všimněme si nyní, jak se postupem doby sídlo pražské pošty měnilo. Již od počátků pošty v 16. století sídlila pošta buď v domě vlastního poštmistra, nebo byla v nájmu jiného majitele příslušného domu. Těch sídel bylo v průběhu let celkem šest, z nichž jediné v letech 1571-1592 je dosud neznámé. Poprvé v historii sídlila pražská pošta ve vlastní budově až od roku 1792 v Karmelitské ulici č. 2/388. Došlo k tomu v době, kdy se kníže Lichtenstein – majitel předchozího sídla pošty na Malostranském náměstí rozhodl své domy přestavět na honosný palác a poštu donutil hledat si nové sídlo. Ta si vybrala a zakoupila budovu zrušeného kláštera dominikánů s kostelem sv. Máří Magdalény v Karmelitské ulici. Dnes je v budově č. 2/388 Muzeum hudby, před tím zde sídlil Státní archiv. Nejdříve se musela budova adaptovat pro potřeby provozu, to se stalo za pouhé tři měsíce a již v květnu 1792 se sem pošta přestěhovala. Po adaptaci kostela se z původní chrámové lodi stal krytý poštovní dvůr, z bývalých kaplí a chóru provozní místnosti a také stáje pro koně. Pracovala zde až do roku 1849, kdy byla nucena svůj provoz přemístit blíže k novému nádraží. To se stalo 1.7 1849, kdy zahájila provoz opět ve své budově v ulici Na Poříčí 4/1035 – původně sídlo Finančního ředitelství. Pošta zde měla velmi výhodnou polohu, z blízkého nádraží sem vedla železniční vlečka, ve dvoře již před tím sídlila i se stájemi expedice poštovních vozů a byla zde i celnice. Vznikl tak poměrně rozsáhlý komplex s velkým dvorem – část dnešní ulice V celnici – schopný zabezpečovat rozsáhlejší služby. Vlastní provozní prostory v domě měla však pošta velmi omezené neboť zde sídlilo i České poštovní ředitelství v Praze. Brzo se pošta musela ohlížet po novém umístění svých služebních prostor.

Zatím poslední stěhování se uskutečnilo v roce 1873, kdy zahájila provoz v nové vlastní budově v Jindřišské ulici č. 14/909, cíleně postavené pro potřeby pošty. V roce 1868 byla vybrána pro staveniště nové pošty stará klášterní budova na nároží dnešní Jindřišské a Politických vězňů, v níž za císaře Josefa II. fungovala továrna na tabák. Po zbourání staré budovy vyrostla na jejím místě v letech 1871-75 budova nová. Pošta se sem z ulice Na Poříčí stěhovala 7. – 11. dubna spolu s Ředitelstvím pošt a telegrafů. V dalších letech pokračovala dostavba v jednotlivých traktech 2. patra a stavbu dokončili v roce 1891 zastřešením dvorany, která dnes slouží návštěvníkům a její výzdobu obdivují jak naši, tak i zahraniční návštěvníci pošty.

Bývalá sídla pražské pošty, jak se dnes jeví pražanům či návštěvníkům Prahy

První sídlo pražské pošty bylo v domě císařského poštmistra, který stál na dnešním Valdštejnském náměstí zhruba před Valdštejnskou hospodou. Dům byl zbourán v roce 1623 s řadou dalších v souvislosti s výstavbou Valdštejnského paláce.

V letech 1571-1592 je sídlo pražské pošty dosud neznámé.

V roce 1849 se pošta po více než 300-letém působení na Malé Straně stěhuje na Nové Město. Důvodem byla zejména skutečnost, že od roku 1845 má Praha železniční spojení s Moravou a Vídní, čehož pošta od počátku začala hojně využívat.

V ulici Na Poříčí měla pošta velmi výhodnou polohu přímo u nádraží a u celnice, měla zde však stísněné poměry, když pracovala v budově spolu s Poštovním ředitelstvím.

Od roku 1873 pracuje dodnes ve vlastní budově, vystavěné cíleně právě pro potřeby pošty.

Autor příspěvku: Jiří Kratochvíl

Když slyšíme pojem hraniční pošta, v první řadě nás napadne pošta zabývající se zpracováním zásilek ve styku s cizinou, tedy pošty vyclívací a vyměňovací. Takové u nás máme tři – Břeclav 120, Cheb 120 a Praha 120. Jak ta břeclavská, tak i ta chebská jsou ovšem od vlastních hranic dost vzdálené. Zkusme si ale povšimnout běžných pošt či poštoven, které svoji polohou leží ve skutečně blízkosti státních hranic.

Pozvánka na „Den otevřených dveří“ – SPU Brno 02

Pro větší zobrazení klikněte na obrázek

Zdroj: @EXPONET BLOGSPOT