Klub filatelistů 00-15 Praha

V roce 2009 Česká pošta (po předchozím neúspěšném pokusu rozšířit síť provozoven o novodobé poštovny) zahájila reformu pobočkové sítě zřizováním smluvních poboček typu „výdejní místo“ a „pošta partner“, kterými chce nahradit málo rentabilní kamenné pošty. Reforma po prvních nepříliš úspěšných letech nabrala dynamiku v roce 2015, kdy projekt dostal nové obrysy a zaměřil se výhradně na pobočky typu „partner“, kterými chce ve střednědobém horizontu nahradit většinu současných pošt. Ke konci roku 2017 pracuje již přes 400 partnerských poboček, přičemž dosavadní výdejní místa jsou pomalu převáděna na partnery nebo rušena. Popsané změny představují zajímavé pole pro razítkáře, neboť zejména v první fázi se zkoušely různé druhy gumových i kovových denních razítek, někde i poměrně často střídaných (viz ukázka – Telnice).

I když současným partnerům jsou přidělována denní razítka stejného provedení, jaké používají pošty, i zde lze najít zajímavosti: při převodu pošt na partnery dochází často ke změně úředního názvu, nové pobočky partner jsou zřizovány také na místech, kde dosud pošta nebyla, apod.

Katalog ve formátu PDF si stáhnete na odkazu níže:

Katalog razítek smluvních poboček České pošty

1 soubor(y) 4.16 MB

Stáhnout

Předkládaný katalog zachycuje stav ke konci roku 2017 a obsahuje seznam všech doložených denních razítek výdejních míst a partnerů, doplněný informacemi o datech otevření, uzavření, změnách názvu apod.

Tuto pracovní verzi katalogu sestavil Petr Gebauer za pomoci Jiříka Bejsty, Václava Pixy a mnoha dalších sběratelů. Doplňky, opravy a komentáře jsou vítány na phist@volny.cz

Autor příspěvku: Petr Gebauer

V minulých dnech vydaly KF 54-01 v Košicích a Združenie klubov filatelistov východoslovenského regiónu pre účely vzdelavania za finanční podpory MDV SR „Národny program aktívneho starnutia“ v pořadí již dvacáté osmé číslo příspěvkového sborníku „Košice vo filatelii“. Na šedesáti osmi stranách sborníku najdeme převážně články a studie poštovně historického, ale i poštovně současného zaměření hlavně z oblasti východního Slovenska. Této problematice se košický klub věnuje tradičně již velmi dlouhou dobu. Není divu. Klub sdružuje řadu renomovaných slovenských poštovních historiků. Články jsou doplněny kvalitními černobílými ilustracemi. Jejich počet přesahuje úctyhodných sto ilustrací, které organicky doplňují texty. Některé články se dotýkají i dalších slovenských regionů a celého Slovenska.

S čím, nás autoři tohoto sborníku seznamují?

Jak jsem se zmínil, převažují poštovní historie a poštovní současnost. Dr. Juraj Pálka čtenáře seznamuje se zajímavými dopisy předznámkového období na území dnešního východního Slovenska. Ing. Štefan Demčák přibližuje fiskální historii a píše o městských poplatkových kolcích v Košicích. Ing. Miroslav Gerec čtenářům přibližuje razítka slovenské pošty bez PSČ používané po 1. lednu 1993. Ján Marenčík otiskuje hned čtyři články – dva z oboru výplatních otisků s tématikou výplatních otisků na východním Slovensku z let 1927-1948 a na jižním Slovensku z let 1939-1945. Jeho třetím článkem v tomto sborníku je o turnusových razítkách na Slovensku 1933-1939. Čtvrtý článek se zmiňuje o Légiovlaku v Košicích 22.8.-3.9.2017. Viliam Gaál doplňuje širokou škálu poštovně historických článků příspěvkem o košických příležitostných tiscích a razítkách roku 2017.

Okruh poštovní historie překračují i články z dalších specializovaných oborů, poštovních známek, výstavnictví a námětové filatelie. Alexander Urminský přispěl svým článkem k problematice Velké války v zrcadle pohlednic, dr. Tichomír Knotek článkem o maďarských perfinech a Ján Marečík dvěma články o výstavách, jejichž kulatá výročí si letos připomínáme (košická výstava z roku 1928, Výstava východu v Košicích z roku 1938).

Plejáda rozmanitých a čtivých článků plné různých faktů doplňují potřebné informace a zajímavosti pro filatelisty včetně emisního plánu Slovenska na rok 2018.

Za tento publicistický počin patří všem redaktorům a autorům velký dík.

Autor příspěvku: Ivan Leiš

Regionální sběratelé svůj zájem zaměřují na jediné místo, jiní na příslušný okres a jiní zase třeba na celý kraj. Tyto územní jednotky jsou ovšem co do rozlohy značně rozdílné. Sběratel, jehož zájem se pojí kupříkladu ke karlovarskému kraji, tak sleduje jen území třech okresů, zatímco jiný, který sleduje kraj středočeský, musí mít zájem o 12 okresů. Stejně tak rozdílné jsou i samotné okresy a samozřejmě i počet poštovních služeben v nich. Všimněme si tedy, jak je to vlastně s počty služeben v jednotlivých okresech.

Z hlediska největšího počtu současných pošt (včetně Partnerů a Výdejních míst) je na čelném místě okres Olomouc se 76 poštami, na druhém místě pak okres Brno-venkov se 72 poštami a na třetím místě okres Opava se 68 poštami. Pokud sledujeme nejnižší počty současných pošt, pak vede okres Rokycany s pouhými 23 poštami, druhý za ním jsou okresy Jeseník a Tachov s 25 poštami. Rozdíl mezi největšími a nejmenšími je evidentně zcela propastný. Moravský regionální sběratel tedy musí svůj zájem zaměřit na trojnásobný počet pošt, než ten, který sleduje pošty na okresech Tachov či Rokycany.

Podobně je to u celkového počtu pošt na okrese, včetně těch dávno zrušených. Zde se ocitá na prvním místě okres Karlovy Vary, s celkovým počtem 91 pošt. Hned za ním je s 90 poštami okres Olomouc a s 88 poštami pak okresy Brno-venkov a Opava. Naopak s nejnižšími počty všech pošt na okrese je v čele opět okres Rokycany s pouhými 29 poštami. Za ním pak okres Jeseník s 31 poštami a na třetím místě pak okresy Strakonice, Rakovník a Kroměříž s 36 poštami. I zde vidíme výrazné rozdíly mezi největšími a nejnižšími počty pošt v jednotlivých okresech.

V příloze je tabulka s počty poštovních služeben ve všech okresech.

Přehled služeben podle okresů

1 soubor(y) 31.37 KB

Stáhnout

Všimněme si ještě, jak to je s počty poštoven včetně těch několika málo současných. V čele jsou opět moravské okresy Šumperk s 87 poštovnami, Bruntál se 78 poštovnami a třetí Olomouc se 77 poštovnami. Markantní rozdíl ukáže srovnání s okresy s nejnižšími počty. Okres Písek měl v historii jen jedinou poštovnu, okres Plzeň-město poštovny 3 a okresy Náchod a Nymburk poštovny 4. Opět veliké rozdíly je třeba hledat v historii, uvedené severomoravské okresy se převážně ocitly po roce 1938 v německém záboru a tamní úřady zde zřizovaly poměrně hustou síť poštoven, které pak byly v roce 1945 opět rušeny.

Autor příspěvku: Jiří Kratochvíl