Klub filatelistů 00-15 Praha

Karl Kristian Uchermann se narodil 31. ledna 1855 (Borge, Nordland, Norsko), jako dvanácté dítě v rodině kněze Arendta Uchermanna. V té době žila jeho rodina na Vestvågøy, jednom z lofotských ostrovů. V 16 letech se dostal do Kristianie (dnešní Oslo) a stal se studentem na umělecké škole Müllera a Bergsliena. V letech 1875-6 studoval malířství u Anderse Askevolda v Bergenu a již tam se vyprofiloval jako malíř zvířat, především psů. Potom studoval na akademii v Mnichově pod Karlem von Piloty 1876-1878 a následně odcestoval do Paříže, kde se stal žákem malíře zvířat Emila van Marcke. V osmdesátých letech vytvořil svá nejvýznamnější díla. Jeho obrazy se dobře prodávaly a stal se oblíbeným jak mezi kritiky tak i u veřejnosti. Kolem roku 1890 se vrátil do Kristanie a roku 1892 se oženil s Bolettou Schnitlerovou a usadil se.

Dál se živil jako portrétista, restaurátor oltářních obrazů a ilustrátor knih. Svými obrázky ilustroval i učebnice pro nejmenší děti. Jeho současníci jej popisují jako přátelského a společenského člověka. Christian Krohg popisuje půvabným způsobem návštěvu v Uchermannově ateliéru. Uchermann mu s úsměvem držel otevřené dveře a povídá: „Dobrý den! Musejí mě opravdu omluvit, ale moje modely nejsou jako obvyklí hosté.“ Všude po podlaze leželi psi, které bylo obtížné překročit. Poptávka po Uchermannových obrazech byla velká a vedlo to k tomu, že stále opakoval ty nejžádanější motivy. Přestože strávil několik let v Paříži, nenechal se ovlivnit novými malířskými směry, takže jeho obrazy působí jako relikt z poloviny 19. století. Uchermann získal stříbrnou medaili z akademie v Mnichově na portrét v 1877 a „Čestné uznání“ na Salonu v Paříži, obraz Klid na lovu v roce 1880.

Jinak byl Uchermann velmi kreativní člověk. Pracoval se dřevem, navrhoval lodě a v letech 1898 až 1902 získal několik patentů na mincovní telefonní automaty. Dva telefonní automaty si nechal patentovat i v USA. V roce 1901 vynalezl frankovací stroj, který je považován za první na světě. Předváděl jej u velkých firem v Kristianii a ohlas byl pozitivní. Spolu s Nilsem Kragem, což byl velkoobchodník s obilím, kůží, ocelí i barvami potom vylepšili konstrukci a přihlásili stroj u norského patentového úřadu. Získal na něj patent č.12693. Souběžně Uchermann usiloval u norského ředitelství pošt o zavedení výplatního stroje do provozu s poukazem na pozitivní ohlasy ze zkoušek u místních firem. Jako každá novota i výplatní stroj vzbuzoval u úřadů nedůvěru a pochybnosti. 6.května 1903 však královské ředitelství pošt oznámilo, že stroj může být použit ve zkušebním provozu na místo poštovních známek.

Štočky vyryl Ivar Throndsen v královské mincovně v Kongsbergu. V továrně Nilse Kraga bylo vyrobeno 18 výplatních strojů. Snad první otisk je z 15.6.1903 podle zkušebního otisku uloženého v poštovním muzeu v Norsku. Uchermann doufal, že by systém mohl být zaveden ve všech zemích. Ale k tomu vedla ještě dlouhá doba. Na počátku roku 1905 byl zkušební provoz ukončen kvůli daňovému sporu firmy Krag s Královským ředitelstvím pošt.

Tento výplatní stroj měl velmi jednoduchou konstrukci. Zásilka se vložila do otvoru a pohybem páky dolů se nejprve štoček otřel o barvící polštářek a posléze se otiskl na zásilku. Na rozdíl od pozdějších strojů měl stroj jediný štoček s fixní hodnotou. Nejběžnější poštovní poplatek byl 5 ore a proto byl používán štoček s touto hodnotou. Byly zhotoveny také štočky s hodnotou 10 ore, ale jsou známy pouze zkušební otisky. Jeho použití znamenalo odšroubování štočku 5 ore a nahrazení druhým. Takže jednodušší bylo otisknout dvakrát 5 ore. Stroj nebyl opatřen mechanismem pro nastavení data, takže zásilky předané poště k přepravě musely být ručně orazítkovány.

Jediný faktor, který nás opravňuje jej řadit mezi výplatní stroje je skutečnost, že měl počítadlo otisků. Kryt byl uzamykatelný. Podle stavu počítadla zaznamenávanému do deníku poštovní úředník inkasoval od uživatele poplatky. De facto byl tento stroj pouze náhradou za nalepování známek.

Již v roce 1902 přihlásil patent na výplatní stroj jiný Nor, Gustav Adolf Hansen. Tento stroj však nikdy nebyl použit v poštovním provozu. Gustav Hansen pokračoval ve vývoji a lednu 1904 získal patent na stroj k razítkování dopisů. I on spojil svůj osud s Nilsem Kragem a tak vznikla bohatá řada strojů, kterým se říkalo Hansen-Krag. Některé se dostaly i do Rakouska-Uherska. K výplatním strojům se firma Krag vrátila až v roce 1932 modelem NTM.

V roce 1935 získal Karl Kristian Uchermann královu medaili za zásluhy ve zlatě. Zemřel 15.října 1940 – Oslo, Akershus

Autor: Luděk Janů

A. Fotogalerii výplatních strojů naleznete na tomto odkazu.

B. Fotogalerii otisků výplatních strojů je k dispozici na tomto odkazu.