Klub filatelistů 00-15 Praha

Poštovní služebny jako součást našeho moderního života jsou živým organismem. V případech potřeb obyvatel vznikají a stejně tak zase zanikají. Je bohužel smutnou pravdou, že právě potřeby obyvatelstva nejsou tím pravým důvodem jejich existence. Jak v dobách minulých, tak i v současnosti je zásadním hlediskem pro jejich existenci potřebná úroveň jejich rentability a nezbytná ekonomická prosperita. A právě jejich nedostatečnost se stala tím zcela jednoznačným důvodem pro jejich postupné rušení.

Všimněme si však podrobněji proč nám poštovní služebny zanikají.

1. velmi často jsou rušené pošty, které byly v malých obcích otevírány v 50. a 60. letech při združstevňování venkova. Tehdy se vůbec nehledělo na ekonomickou stránku a důvody byly spíše politické. Přineslo to sice přiblížení poštovních služeb obyvatelstvu, ale v dalších letech přece jen převládlo ekonomické hledisko, a tak od 80. let jsou prakticky hromadně rušeny právě tyto malé pošty. Podobně i některá města otevírala druhé či třetí pošty a jejich osud byl později podobný. V tomto období bylo zrušeno nejvíce pošt ze všech evidovaných,

2. hlavní vlna rušení nastala po roce 1989, kdy už ekonomické hledisko bylo prvořadým k posouzení dalšího provozu. A nebyly rušeny jen ty pošty malé, ale i mnohé pošty s dávnou tradicí, pamatující ještě poštovní stanice na starých trasách,

3. uplatňování ekonomické prosperity začalo již po vzniku republiky v první vlně rušení pošt v roce 1923. Pošty byly ovšem rušeny i v dalších obdobích zcela samostatně podle okamžitých potřeb,

4. po odsunu německého obyvatelstva z pohraničních území se mnohé obce natolik vylidnily a noví přistěhovalci původní počty obyvatel nenahradili, že další existence pošt byla zcela nerentabilní. Pošty v těchto obcích byly nejprve uzavírány v letech 1946 a 1947, v roce 1948 pak definitivně rušeny, v některých případech přímo rušeny,

5. za války byly v řadě míst některé pošty uzavírány či rušeny tzv. z úsporných důvodů. Mnohé se k provozu po válce vrátily, mnohé však – zejména v pohraničí – byly pak rušeny jako v bodě 4,

6. na území zabraném v roce 1938 Německem zřizovala poštovní správa v obcích, kde před tím pošty nebyly nové služebny typu pošta nebo agentura. Tyto služebny pak po skončení okupace automaticky zanikly, neboť čs. poštovní správa se vracela ke stavu služeben před okupací v roce 1938,

7. pošta byla zrušena z důvodu likvidace celé obce. Nejčastějším důvodem likvidace obce je nekritická povrchová těžba uhlí, dalšími důvody pak zatopení obce při výstavbě vodních děl nebo likvidace obce z důvodu zřízení vojenského prostoru. Absurdním a bohužel častým důvodem byla likvidace obce jen pro to, že při zřízení hraničního pásma byla obec příliš blízko státní hranice,

8. ke rušení pošt ovšem docházelo i z důvodů provozních či organizačních. Jde o přepravní uzly, úzce specializované služebny, zájemnické pošty apod.

Od roku 2009 Česká pošta zavádí do provozu nové typy služeben – Partner a Výdejní místo – tedy služebny pro ČP ekonomicky výhodnější, neboť jsou provozovány jinými subjekty. To samozřejmě razantně ovlivnilo do té doby vysoký počet rušených služeben. I malé služebny tak zůstávají v provozu, i když i ta Výdejní místa byla již v několika případech zrušena. Služebny Partner, kterých vzniklo za 10 let přes 600, zatím rušeny vůbec nejsou.

V dalším přehledu jsou abecedně uvedeny všechny dosud v naší historii zrušené pošty (v zabraném pohraničí i agentury). U každé je uvedeno datum jejich vzniku, stručně je popsán i vývoj jejich názvu a samozřejmě i datum a důvod jejich rušení. Poštovny jsou sice evidovány, ale nejsou popisovány tak, jako pošty. Vedle titulu je v závorce uvedena jejich příslušnost do současných okresů. Další číslice pak uvádí důvod rušení – jak je výše uvedeno.

Autor příloh a příspěvku: Jiří Kratochvíl

Zrušené pošty - 1. díl

1 soubor(y) 15.14 MB

Stáhnout

Zrušené pošty - 2. díl

1 soubor(y) 19.11 MB

Stáhnout

Zrušené pošty - 3. díl

1 soubor(y) 17.11 MB

Stáhnout