Pošty zmizelé z map (14. část)
Pokračujeme 14. dílem (posledním) v seriálu Jiřího Kratochvíla o poštách, které už na mapě nenajdete.
Pohledem do historie zjistíme, že pošty i poštovny vznikají, mění svoje názvy a zanikají – takový je život. Důvody jejich rušení ovšem bývají převážně provozně-ekonomické. Věnujme se ale těm poštám, které již nikdy nelze spatřit, neboť byly i s celými obcemi zrušeny při povrchové těžbě uhlí. V předchozích částech jsme si popsali rušení pošt z pochopitelného důvodu při výstavbě vodních děl – byla to jakási daň pokroku. Dále to byly ji méně pochopitelné či vůbec nepochopitelné důvody rušení při zřizování vojenských prostorů či blízkosti státní hranice. U rušení obcí z důvodu povrchové těžby uhlí lze sice rušení pochopit jako ekonomickou nezbytnost, avšak způsob jakým to probíhalo v Podkrušnohoří překonal všechny rozumové meze. Na tomto nevelkém území naší vlasti bylo při zcela nekritické povrchové těžbě zrušeno celkem 31 obcí s poštami a dalších 22 obcí s poštovnami. Namísto živoucích obcí s historickými tradicemi, tak zde vznikala jen pustá měsíční krajina, z níž vyprchal jakýkoliv život. Takovýto stav odpuzující mrtvé krajiny trval dlouhá léta a až v posledních letech lze zaznamenat snahy místních orgánů o jejich znovuvzkříšení a návrat života do zrekultivovaného prostoru. Všechny tyto pošty byly zrušeny během třech desetiletí v éře budování socializmu po roce 1960.
V minulých dvou částech jsme si popsali osudy pošt i poštoven v okresech Most, Teplice, Chomutov, Ústí nad Labem a Sokolov. V dnešní závěrečné části se budeme zabývat osudem celkem 12 zvláštních poštoven v okrese Most.
Již v druhé polovině roku 1939 rozhodly německé úřady, že bohaté zásoby uhlí mezi Mostem a Litvínovem poslouží výrobě syntetického benzínu pro válečné účely. V prostoru obce Záluží postupně vyrůstala chemická továrna Sudetenlandische Triebstoffwerke AG – zkráceně STW, která měla vyrábět benzín zplynováním uhlí. První cisterny se syntetickým benzínem vyjely z bran továrny již 15.12.1942. Výstavby závodu, ale i jeho provozu se zúčastnilo veliké množství pracovníků, zavlečených dělníků z různých končin Evropy i z protektorátu a později i válečných zajatců. Ti všichni byli ubytováni v řadě provizorních dřevěných táborů, rozesetých kolem dokola budované továrny. V letech 1944-45 byla továrna mnohokrát těžce bombardována spojeneckým letectvem a samozřejmě postiženy byly i uvedené tábory, kde zahynulo velké množství lidí. V uvedených táborech pracovalo celkem 12 poštoven, sloužících potřebám ubytovaných pracovníků.
Zákres umístění jednotlivých táborů v okolí STW
|
Orientační zákres polohy jednotlivých táborů v okolí Stalinových
|
3. Tábor č. 21
Poštovna byla v táboře otevřena v roce 1941 pod názvem Brüx STW Lager No. 21, v roce 1943 pak název změnila na Wohnlager No. 21 Brüx. Provoz byl ukončen po náletu dne 21. 7. 1944. Tábor č. 21 byl zřízen v roce 1941 mezi obcí Růžodol a dolem Mínerva. Byl obydlen výhradně českými dělníky v počtu cca 1500 osob. Tábor byl zcela zničen spojeneckým náletem na blízkou továrnu dne 21.7.1944 a již nebyl obnoven.
R-nálepka pošty Most doplněná textem STW – Lager 21
Pohlednice odeslaná 29.8.194? z poštovny Tábor STW č. 21 přes Berlín (!) do Prahy
4. Tábor č. 25
Poštovna pracovala od počátku s názvem Brüx STW Lager Nr. 25, od roku 1943 pak s názvem Wohnlager Nr. 25 Brüx, provoz ukončila až v roce 1945. Tábor č. 25 byl otevřen v roce 1941 u Dolního Jiřetína a fungoval jako smíšený tj. pracovní i zajatecký. Zprvu tu žili jen čeští totálně nasazení dělníci, později pak francouzští, italští a konečně i angličtí zajatci. Průměrný stav činil 1800 osob.
R-nálepky pošty Most doplněné texty STW – Lager 25 a Lager 25
8. Tábor č. 31
Poštovna byla otevřena 1941-42 s názvem Brüx STW Lager Nr. 31, od roku 1944 používá název Wohnlager Nr. 31 Brüx nebo Wohnlager Nr. 31 über Brüx. Provoz ukončila v roce 1945. Tábor č. 31 vznikl v roce 1941 v prostoru obce Růžodol a fungoval až do konce války v roce 1945.
Pohlednice odeslaná z poštovny Tábor STW č. 31 přes poštu Most do Teplic-Šanova
10. Tábor č. 33
Poštovna byla otevřena 1941-42 s názvem Brüx STW Lager Nr. 33/34, ještě v roce 1942 pak Brüx STW Lager Nr. 33, od roku 1943 pak Wohnlager Nr. 33 Brüx a od roku 1944 Wohnlager Nr. 33 über Brüx. Provoz ukončila v roce 1945. Tábor č.33 vznikl v roce 1942 v Růžodole při cestě z Dolního Litvínova do Mariánských Radčic. Průměrně zde bylo ubytováno 3000 dělníků nejrůznějších národností, většinou ale Češi nasazení na stavbě STW. Tábor existoval až do závěru války v roce 1945.
R-nálepky pošty Most doplněné texty STW Lager 33 a Lager 33
Dopisnice odeslaná 28.9.1944 z poštovny Tábor STW č. 33 do Pardubic
12. Tábor č. 34N
Poštovna pracovala pravděpodobně ve stejných termínech, jako celý nový tábor – tedy 1944-1945. Její název byl Wohnlager Nr. 34 Neubau über Brüx. I tento tábor byl vybudován v Růžodole, nejspíše v sousedství tábora č. 34. O jeho provozu je nedostatek dokladů ale jeho otevření nejspíše navazuje na zničení tábora č. 34 v roce 1944. Stejně tak ukončení provozu není doloženo, tedy někdy 1944-45.
Napsat komentář