Klub filatelistů 00-15 Praha

Je všeobecně známo, že pošta na našem území začala pracovat v roce 1526. Stalo se tak 15. října, kdy dává Ferdinand Habsburský svým listem souhlas s návrhem na zřízení rychlejšího a pravidelného spojení mezi Vídní a Prahou. Císař krátce po svém zvolení pověřil organizací Antonia de Tassis, který se později stal nejvyšším dvorským poštmistrem. V Praze byl zřízen poštmistrovský úřad, jehož vedením byl pověřen Ambrosio de Tassis s titulem poštmistr komory Královské Milosti v Království českém. Tento poštmistr byl majitelem domu Na Korábci na jižní straně dnešního Valdštejnského náměstí a tak právě tento dům můžeme považovat za první sídlo pražské pošty. V té době ovšem pošta sloužila výhradně jen panovnickému dvoru, takže pošta byla vypravována buď z úředních prostor panovníka či později k tomu sloužil vlastní dům poštmistra. Soukromá korespondence byla přijímána poštou až od roku 1558.

Všimněme si nyní, jak se postupem doby sídlo pražské pošty měnilo. Již od počátků pošty v 16. století sídlila pošta buď v domě vlastního poštmistra, nebo byla v nájmu jiného majitele příslušného domu. Těch sídel bylo v průběhu let celkem šest, z nichž jediné v letech 1571-1592 je dosud neznámé. Poprvé v historii sídlila pražská pošta ve vlastní budově až od roku 1792 v Karmelitské ulici č. 2/388. Došlo k tomu v době, kdy se kníže Lichtenstein – majitel předchozího sídla pošty na Malostranském náměstí rozhodl své domy přestavět na honosný palác a poštu donutil hledat si nové sídlo. Ta si vybrala a zakoupila budovu zrušeného kláštera dominikánů s kostelem sv. Máří Magdalény v Karmelitské ulici. Dnes je v budově č. 2/388 Muzeum hudby, před tím zde sídlil Státní archiv. Nejdříve se musela budova adaptovat pro potřeby provozu, to se stalo za pouhé tři měsíce a již v květnu 1792 se sem pošta přestěhovala. Po adaptaci kostela se z původní chrámové lodi stal krytý poštovní dvůr, z bývalých kaplí a chóru provozní místnosti a také stáje pro koně. Pracovala zde až do roku 1849, kdy byla nucena svůj provoz přemístit blíže k novému nádraží. To se stalo 1.7 1849, kdy zahájila provoz opět ve své budově v ulici Na Poříčí 4/1035 – původně sídlo Finančního ředitelství. Pošta zde měla velmi výhodnou polohu, z blízkého nádraží sem vedla železniční vlečka, ve dvoře již před tím sídlila i se stájemi expedice poštovních vozů a byla zde i celnice. Vznikl tak poměrně rozsáhlý komplex s velkým dvorem – část dnešní ulice V celnici – schopný zabezpečovat rozsáhlejší služby. Vlastní provozní prostory v domě měla však pošta velmi omezené neboť zde sídlilo i České poštovní ředitelství v Praze. Brzo se pošta musela ohlížet po novém umístění svých služebních prostor.

Zatím poslední stěhování se uskutečnilo v roce 1873, kdy zahájila provoz v nové vlastní budově v Jindřišské ulici č. 14/909, cíleně postavené pro potřeby pošty. V roce 1868 byla vybrána pro staveniště nové pošty stará klášterní budova na nároží dnešní Jindřišské a Politických vězňů, v níž za císaře Josefa II. fungovala továrna na tabák. Po zbourání staré budovy vyrostla na jejím místě v letech 1871-75 budova nová. Pošta se sem z ulice Na Poříčí stěhovala 7. – 11. dubna spolu s Ředitelstvím pošt a telegrafů. V dalších letech pokračovala dostavba v jednotlivých traktech 2. patra a stavbu dokončili v roce 1891 zastřešením dvorany, která dnes slouží návštěvníkům a její výzdobu obdivují jak naši, tak i zahraniční návštěvníci pošty.

Bývalá sídla pražské pošty, jak se dnes jeví pražanům či návštěvníkům Prahy

První sídlo pražské pošty bylo v domě císařského poštmistra, který stál na dnešním Valdštejnském náměstí zhruba před Valdštejnskou hospodou. Dům byl zbourán v roce 1623 s řadou dalších v souvislosti s výstavbou Valdštejnského paláce.

V letech 1571-1592 je sídlo pražské pošty dosud neznámé.

V roce 1849 se pošta po více než 300-letém působení na Malé Straně stěhuje na Nové Město. Důvodem byla zejména skutečnost, že od roku 1845 má Praha železniční spojení s Moravou a Vídní, čehož pošta od počátku začala hojně využívat.

V ulici Na Poříčí měla pošta velmi výhodnou polohu přímo u nádraží a u celnice, měla zde však stísněné poměry, když pracovala v budově spolu s Poštovním ředitelstvím.

Od roku 1873 pracuje dodnes ve vlastní budově, vystavěné cíleně právě pro potřeby pošty.

Autor příspěvku: Jiří Kratochvíl