Klub filatelistů 00-15 Praha

Kulatá výročí spjatá s poštovní historií na našem území jsou důležitým orientačním vodítkem pro sběratele. Hlavně, aby se neutopili v přemíře událostí této části naší historie a značném množství poštovně historických dokladů, které poštovní provoz v organizovaném poštovnictví od roku 1526 pro potěchu sběratelů vytvořil.

Nejinak tomu je i v případě tří poštovně historických výročí, které nám výrazným způsobem letos (v roce 2018) připomínají naše poštovnictví.

Výročí první. U příležitosti zasedání rakouského říšského sněmu ve dnech 22.11.1848 – 7.3.1849 v Kroměříži byl zřízen poštovní úřad, který používal několik razítek. První, které zobrazuji (obr. 1), je považováno za první příležitostné razítko používané na našem území. Tato razítka musela mít ve své legendě vždy uvedenu akci, kvůli níž byl dočasný či příležitostný poštovní úřad zřízen. Letos tomu již 170 let od použití tohoto razítka.

Výročí druhé. V roce 1783 se poprvé na dopisech použilo jednořádkové razítko „Von Prag“ v černé barvě. Letos od této chvíle uplyne 235 let (obr. 2).

Výročí třetí. Letos uplyne 160 let od úmrtí významné postavy rakouského poštovnictví a rodáka z Opočna – Maxmiliána Ottenfelda, též známého jako Maxmiliána Otty z Ottenfeldu (1777-1858) – obr. 3. Tento významný muž se proslavil zejména návrhem a provedením reformy listovní přepravy a dopravy osob. V roce 1837 vypracoval účinný poštovní zákon.

Při této příležitosti mi nedá, abych nepřipomněl symbol často používaný a zobrazovaný na různých poštovních známkách, celinách, razítkách, výplatních otiscích, jiných artefaktech poštovnictví a logotypech různých poštovních institucích, který sice letos nemá kulatiny, ale měl je loni. Trubka byla i součástí poštovních knížek a objevuje se na historických obrazech a obrazech, ale i na pohlednicích. Jedná se o poštovní trubku (obr. 4). Poštovní trubka byla povinnou výbavou jízdních poslů a poštovních vozků (postiliónů). Poprvé se o něm zmínil císařský patent z roku 1597. Loni (2017) od této zmínky uplynulo již 420 let. Zvuk trubky dával znamení k otevření bran, k výstraze na silnici, přivolání pomoci, oznámení personálu poštovských stanic o počtu koňů určených k přepřahaní, odjezdu ze stanice či o přiblížení jezdců. Tento potřebný nástroj měl i jiné potřebné funkce s předepsanými zvuky.

Zajímavé je i sledování změn tvaru poštovní trubky. Vzhled se měnil v průběhu dlouhých staletí z jednoduchého poštovního rohu až po předepsaný tvar s ozdobnými šňůrami a střapci v rakouských státních barvách (žlutá a černá) v 19. století. Oběžníky (cirkuláře) detailně popisovaly vzhled a použití poštovních trubek. Rakouské postiliónské knížky z 19. století neopomněly přinést i poštovní signály v notovém záznamu pro různé příležitosti (Dienst-Signale für die Postilione).

Zdroje ilustrací:

1. E. Votoček, Monografie poštovních známek, 13. díl

2. P. Čtvrtník.J.Galuška-P.Tošnerová, Poštovnictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Liberec 2007

Autor: Ivan Leiš