ŽRALOK A FRANKOTYP (recenze)
Ne, nebojte se, vážení čtenáři, nedošlo k mýlce. Jste správně na klubovém filatelistickém webu. V recenzi právě vyšlé knížky nazvané „ŽRALOK a FRANKOTYP“ autora Ivana Leiše nebude řeč o mořském predátorovi. Nebudu se ani vracet do začátků sbírání výplatních otisků ve 20. letech, kdy se – tehdy trefně (ale jen tehdy) – pojmenovaly tyto artefakty „frankotypy“. Stalo se to zkratkovitě podle názvu výrobce prvních čs. výplatních strojů německé firmy FRANCOTYP GmbH.
Autor zvolil tento netypický název pro filatelistickou vzpomínkovou literaturu faktu, aby vystihl obsah knihy, kterou v době 90. výročí zavedení výplatního stroje u nás sepsal na základě historických dokumentů. Žralokem se nazýval jeden ze sběratelů výplatních otisků u nás, který byl velkým propagátorem otisků a podpořil tento obor vydáním dvoudílné studie o nich, kde zachytil prvních několik stovek těchto artefaktů. Studie vyšly v roce 1933 a 1934. A frankotyp? To už je filatelie.
Publikace nás na svých 212 stranách zavádí do 20. a 30. let 20. století, kdy se výplatní otisk a jeho sběratelství v Československu narodily. Hned od počátku očarovaly celou řadu československých, ale i evropských sběratelů. Zejména pak německých sběratelů, kteří byli za I. republiky našimi spoluobčany. Estetický vzhled čs. výplatního otisku si získal i zájemce v okolních zemích zejména v Německu. První exponát čs. otisků vystavil Helmut Diers na hamburgské Mophile v roce 1931 a získal slušné ocenění na tehdejší dobu.
Ivan Leiš se ve své reprezentativní publikaci nevěnuje jen arch. Albertu Jonášovi, ale i dalším sběratelům či publicistům popisované doby – Jaroslavu Lešetickému, zakladateli tohoto oboru u nás a zřizovateli první sběratelské entity – Stolní společnosti sběratelů příležitostných razítek a frankotypů, F. T. Winklerovi, Jonášovu švagrovi a též zanícenému sběrateli, jehož sbírku po jeho zatčení a věznění během Protektorátu gestapo rozprášilo neznámo kam, K. F. Pešákovi, začínajícímu poštovnímu poslíčkovi z Lomu u Mostu a vynikajícímu sběrateli inklinujícímu ke specializovaným oborům a jiným. Okolnosti, skutečnosti a atmosféra této doby je doložena dobovými otisky, celistvostmi, fotografiemi, ilustracemi, ale též i unikátními dopisy z korespondence mezi Albertem Jonášem a jeho souputníky.
Ze všech materiálů, které doplňují některé dobové články a jiné materiály, si může čtenář udělat jasný obrázek, jak se rodily seznamy, přehledy a hlavně důležité Jonášovy studie. Tak významné pro rozvoj tohoto sběratelského oboru. Nepřeženu, když řeknu, že tehdy se rodily základy oboru, který uchvacuje své příznivce i v dnešní době. Na dokladech z jednotlivých fází Jonášových katalogů si můžeme udělat obrázek, jak se tvořily, než našly své místo v knihovničkách filatelistů.
Cenné jsou některé informace získané z korespondence hlavních aktérů, které tvoří část autorovy sbírky. Jsou cenné, protože v archivech se tyto materiály až na výjimky neobjevují.
Řádky knihy dosvědčují i kladný vztah a výjimečná podpora poštovní správy k těmto materiálům. Pozadu při pomoci sběratelům nezůstal ani generální zástupce výrobce Francotyp v Československu firma B. Jarolímek jak oficiálně, tak i neoficiálně prostřednictvím osobních kontaktů a sympatií, které si Albert Jonáš u této firmy vytvořil. Nebýt pracovnice této firmy paní Věry Chudáčkové, věděli bychom dost málo o nových strojích a jejich otiscích.
Ukázka z knihy "Žralok a Francotyp"
1 soubor(y) 1.06 MB
Tato filatelistická memoárová publikace zachycující začátky vyplácení zásilek výplatními stroji v Československu a popisující první krůčky sběratelství tohoto oboru u nás včetně hlavních osobností oboru byla vystavena v soutěžní třídě literatury (podtřída 3A) na nedávné Světové výstavě poštovních známek PRAGA 2018 a obdržela velkou stříbrnou medaili (78 bodů). Autorovi blahopřeji za vynikající reprezentativní práci podloženou originální sbírkou dokladů a memorabilií.