Klub filatelistů 00-15 Praha

V minulé části o Poštovním muzeu ve Vyšším Brodě jsem se věnoval dominantní části podsbírky mechanizačních prostředků – výplatním strojům, které dominovaly v poštovním provozu ve 20. století. Mechanizačních prostředků je však více, některé jsou podstatně starší. Prvními prostředky toho druhu byly váhy a závaží. Do služeb pošty se dostaly v souvislosti s výpočtem poštovného, který stanovil poštovní taxovní pořádek z roku 1722. Od tohoto roku do změny v roce 1871 (zavedla se metrická soustava v císařství) se vážilo rakouským lotem a funtem či librou. Podsbírka obsahuje listovní a balíkové váhy, rovnoramenné vážky, pákové váhy, pérové, automatické a elektronické váhy, jakož i lotová a metrická závaží. Součástí podbsírky jsou i americké automatické váhy zn. Toledo.

Doba šla dál, technické vynálezy umožnily i vyspělejší předměty ulehčující usnadnění a zrychlení poštovního provozu a práci zázemních pracovišť. K prvním pozitivním výsledkům tohoto vývoje došlo ke konci 19. století. Mezi ně patří psací stroje (různé značky), razicí a orážecí stroje různých druhů a pro různé účely. Nejstarší sloužil k přichycení pečetí na telegrafní blankety a orážení poštovních peněžních poukázek. Svůj boom zažily ve 20. a 30. letech 20. století (zejména výrobky firmy Josef Klepáč). Další období dominovaly stroje Grafos, které mnozí z nás znají na vlastní oči z přepážek pošty.

Mechanizačních prostředků je však více – adresovací stroje (např. Adrema), sčítací a kalkulační stroje (Burroughs, Brunsviga), automaty na prodej telegrafních blanketů, poštovních známek a dopisnic. Současnost zastupují ukázky strojů APOST, které Česká pošta nyní dominantně používá. Jak uvádí Poštovní muzeum v roce 1994 bylo 125 pošt s 548 přepážkami  začleněno do tohoto systému). Potěšující jsou i prostředky vyrobené v Československu (např. orážecí stroj NN 1000 v TÚSce – Technické ústředně spojů).

Brzy se jistě dočkáme i dalších prostředků v muzeálních sbírkách, tentokrát digitální elektronické a generace.

Zdroj: Sbírky a materiály Poštovního muzea

Autor textu a fotografií: Ivan Leiš