Klub filatelistů 00-15 Praha

5.8.1866

Narozen v Písku „… vybaví se mi v duchu nejen prusko-rakouská válka a bitva u Hradce Králové, ale především hluboký starověk české filatelie“ (Nebeský). Rodiče chtějí, aby studoval medicínu. Synek však studií zanechal a dal se na c. a k. poštovní dráhu. Předtím vystudoval obor knihovnický a archivářský.

1886

Začíná psát poezii a prózu, začal vyznávat spojení „pošta – filatelie“, i když regál tuto symbiózu nejen vylučoval, ale zakazoval. Rád skládal básně, vydal i prózu

19.1.1892

Přihlásil se do jediného, v té době našeho filatelistického klubu (Český klub filatelistů, později, v roce 1894 Klub českých filatelistů)

28.7.1893

Lešetický nastupuje do služeb poštovní správy

25.2.1896

Vychází 1. číslo Českého filatelisty, „… Těžko dnes pochopíme, jaké smělosti a zanícení bylo třeba při stavu čtyřiceti členů a ročním příspěvku dvou zlatých k tak riskantnímu kroku, jakým je úzce speciálního a odborného časopisu, byť jen o osmi stranách, a navíc pro členy zdarma.“ (Nebeský 3/). Do prvního čísla Lešetický ještě nepřispěl, ale stalo se tak již v druhém čísle, hned naostro. Vychází Lešetického seriál „Cestou k filatelii“. Na poslední straně svým inzerátem „rozjíždí“ výměnu. V prvním ročníku nabízí Schaubekovo album s tisícovkou známek (!).

1897

K.Č.F. slaví deset let existence. Lešetický přijímá na X. valné hromadě funkci správce cirkulace.

1898

K.Č.F. měl 84 členů (jen 26 bylo pražských, ostatní mimopražští a cizinci). Lešetický píše pro společenský večer tohoto roku píše báseň začínající:

„Kdy klub náš počtem vchází do sta,
mé přání jest, má touha prostá:
buď každý členem tělem duší …“

Lešetický a Šula rezignují na členy výboru. Lešetický pokračuje v příspěvcích do Českého filatelisty, kromě odborných statí píše i fejetony. Prosazuje revoluční sběratelské myšlenky: „Sbírejte celistvosti!“.

1903

Vydává „Filatelistickou čítanku“, otevírá rubriku „Naše hlídka“ se zahraničními zprávami.

1907

K 20. výročí K.Č.F. vydává slavnostní číslo Českého filatelisty, tvoří vlastenecké balady, oslavující balady a sběratelství, a pochopitelně i klub. Proniká do Časopisu českých úředníků poštovních a zde propaguje filatelii.  Věnuje se padělkům a bojuje proti známkám nepravým, falsifikátům a napodobeninám, odsuzuje dodatečné otisky poštovních razítek na známkách (přednáška O razítku z ochoty). Tyto názory se objevují v jeho Filatelistických rozpravách (příručky o 16 stranách po 20 haléřích). I když se objevují chyby, jedná se o první českou školu filatelie.

1907/1908

U příležitosti šedesátého roku vlády Franze Josefa I., K.Č.F. dává návrh na známky ministerstvu obchodu (14.6.1907 a dále). Žádost nevyslyšena, nicméně motiv Hradčan a Karlštejna se na jubilejní dopisnici objevuje. Bojuje o důstojné místo filatelie ve společnosti. „Neházejte kopanou s filatelii do jednoho pytle!“, volá do světa. Stupňuje publicistickou činnost. Vede v Českém filatelistovi řadu rubrik. Vycházejí recenze, články, rozpravy, ale i ostrá kritika (např. Senfova katalogu).

1909

Vydává šestý díl Filatelistických rozprav. Pro klub získává zahraniční přednášející, ale i kapacity z českých měst.

1911

Český filatelista je z velké většiny tvořen Lešetickým.

1912

K.Č.F. slaví 25 let existence a objevuje se jeho slavná báseň „FILATELII – nebourá svět….“. Filatelistické rozpravy Lešetického se do této doby dotkly těchto témat: O sbírání poštovních známek- O zacházení se známkami poštovními – Užitečnost filatelie –Druhy známek poštovních – Různá vydání poštovních známek – O přetisku – Dějiny poštovní známky – O průsvitné značce – O papíru poštovních známek – O krajích poštovních známek – Známky zoubkované – Líc a rub známky poštovní.

1912

Vychází časopis Český sběratel . V prvním čísle píše Lešetický stať „Filatelie jindy a dnes“.

1914

Konala se výstava (31.5. – 2.6.1914). Přišlo 1500 diváků. Vystavovalo 19 členů 23 výstavních celků. Lešetický je povolán, aby řídil Českého filatelistu (M. Mádlová a bratr zemřelého Josefa M. Mádla Karel Mádl vypovídají smlouvu o vydávání). Naštěstí Lešetický není povolán do vojenských služeb (ani Šula ne). Lešetický pomáhá s časopisem a jeho prodejem. Přispívá i do německých časopisů Briefmarkenjournal, Der Philatelist a Germania Berichte. Chápe vývoj filatelie a rozděluje poprvé filatelii na povšechnou (generální) a podrobnou (speciální).

1918

Končí první epocha Lešetického filatelistického života (dle Nebeského). Působí na poštovním a telegrafním úřadu Královské Vinohrady 1

20.10.1918

Lešetický pověřuje Alfonse Muchu přípravou známek, stanovuje nekonfliktní či neutrální téma (Hradčany s politicky korektním znakem – vycházejícím sluncem národní svobody za věžemi katedrály sv. Víta). Zamítá portrét Jana Husa s kalichem či alegorickou postavu Sokola (nekonsenzuální témata). Lešetický stále ve službách ředitelství pošt.

30.10.-3.11. 1918

Hlavní jednání o nové známce a tisku nových známek.

1.11.1918

Při procházce J. Lešetického s radou Viliamem Eliášem se definitivně rozhoduje o motivu Hradčan. Zamítají se ostatní včetně přetisků „Zatímní vláda 28.10.1918“.

7.11.1918

Účastní se na koncipování provolání K.Č.F. vítající obrozený život ve svobodném státě. „NA PRAHU NOVÉ DOBY! Červánky Svobody zasvitly nad drahou Českou Vlastí. …. zakládáme do sbírek první list pro poštovní známky Státu Československého …“.

Nebeský: „Státní převrat a zřízení samostatného státu postavily mladé československé ministerstvo pošt a telegrafů prokázat co nejrychleji státní suverenitu i novou československou známkou. Podíl Lešetického je tu nemalý ….“.

Přestává redigovat Českého filatelistu a mezi seznamem členů K.Č.F. jej též už nenajdeme. Zodpovědným redaktorem se stává Bohuslav Šubrt (ředitel tiskárny). Lešetický je jmenován dozorčím úředníkem při tisku státních cenin a přísežným soudním znalcem v oboru filatelie u obchodního soudu v Praze.

12.3.1919

Lešetický přidělen jako stálý pracovník Poštovního muzea a pověřen vybudováním filatelistického oddělení. Iniciuje emisi Pošta československá 1919 a stává se později jejím prvním zkušebním znalcem.

15.5.1919

Dokončil práci „Nástin programu filatelistického oddělení Poštovního muzea“.

1920

Vychází publikace „Pošta Československá 1919“.

1921

Začíná vycházet Tribuna filatelistů. Její redaktor ing. C. Ervín Hirsch navazuje kontakt s Lešetickým. Lešetický se věnuje novému oboru – příležitostným razítkům. Angažuje se i v soudním znalectví (spor obchodníků Šašek – Amtsbüchler o pravosti známky 10K s přetiskem Pošta československá 1919). Lešetický je jmenován znalcem Svazu československých filatelistických spolků a získává čestné členství ve Spolku československých obchodníků poštovními známkami.

1925

Založen filatelistický Spolek neodvislých, Lešetický je ve výboru, později se stává předsedou. Lešetický je penzionován.

1926

Tribuna filatelistů zavádí rubriku Padělky, rediguje ji Lešetický. Objevuje se padělaná značka Lešetického (značky a podpisy znalců)

25.10.1929

Vychází první číslo Kaplánkovy Filatelistické revue, Lešetický je jeden z prvních autorů.

1926-1929

Lešetický přezkoušel 1607 osobám 48.202 ks známek (35 známek denně).

1929

V nakladatelství Antonín Král vydali prózu – román „Jak jdou lásky světem“.

1931

S F. T. Winklerem vydává První seznam československých frankotypů.

26.12.1932

Lešetický polevuje ve svém klasickém spolkovém životě, věnuje se specializovaným oborů a svolává do restauračních místností „U zlaté husy“ zájemce o sběratele příležitostných razítek a výplatních otisků. Ustavuje Stolní společnost sběratelů příležitostných razítek a frankotypů.

22.11.1934

Je jeden z iniciátorů ustavení Odboru frankotypů při K.Č.F. v Hybernii (spolu s arch. Jonášem a šktp. Winklerem).

1934

Lešetický vydává poslední práce – Československé známky legionářské a Záhadné číslice. Uzavírá se do sebe, dva roky před smrtí trpí bolestmi, končí život filatelistické legendy …

6.10.1936

Lešetický umírá.