Kronika Specializovaných oborů, která obsahuje i historii a nejdůležitější mezníky našeho klubu, jakož i výtah klubové kroniky otištěný v naší jubilejní brožuře v roce 2013, přispěly k osvětlení počátků našeho klubu po založení v roce 1943. Stále je však řada skutečností zahalena tmou.
O to je radostnější, když se dozvíme i sebemenší detail či souvislost. Ta dnešní se týká začátku našeho klubu.
V prvé řadě z dobové literatury (ze stránek Tribuny filatelistů, kde působil spiritus movens našeho klubu V. Nebeský jako redaktor) se dozvídáme úplné složení jednoho z prvních klubových výborů z let 1943, ne-li vůbec prvního (pravděpodobně nezvoleného, jen nominovaného zakladateli Nebeským, Kolaříkem a Macákem).
-
Kolařík, předseda
-
Baier a V. Kovařík, místopředsedové
-
Fr. Krejča, pokladník
-
Vlad. Bušek, správce kolování (Praha 1, Žatecká 1)
-
V. Matura, správce výměnných schůzek
Výměnné schůzky se konaly v neděli od 9 do 12 hodin a ve čtvrtek od 18 do 21.30 hodin.
Frant. Macák, jednatel (Praha VII, Bubenská 8).
Ze zprávy v tisku se dozvídáme i zajímavý fakt, že členem klubu byl i Josef Koňas ze Slaného. Ve svém filatelistickém životě proslul sběratelstvím a publicistikou doporučené pošty a R-nálepkami. Někdy v dalších letech se mezi představiteli objevil i tehdy mladý student Vratislav Palkoska, který převzal funkci vzdělavatele po Václavu Nebeském.
Ke dvěma nosným představitelům, které jsem uvedl se V. Nebeský vyjádřil takto (citace z jeho knihy Filatelistovo podzimní rozjímání, Praha 1975):
Dodnes vzpomínám na těch několik stejně zapálených přátel, s nimiž jsem od prvního nápadu dospěl až k vytvoření samostatného klubu. Patří mezi ně František Macák, Josef Kolařík, Vašek Matura, třebas by si stejně vděčné zmínky zasloužili i další … Povšimněme si nejdřív Josef Kolaříka, prvního předsedy našeho klubu s oficiálním názvem S.K. zaměstnanců města Prahy, odbor filatelie. Josef Kolařík byl dlouholetým městským radním a z titulu této čestné funkce míval vždy hojně známostí a vlivných přátel, za okupace přesedlal do Elektrických podníků hlavního města Prahy, měli jsme pracoviště takříkajíc „přes koleje“, v protilehlých budovách, a mohli jsme se, když bylo potřeba, kdykoli a bez velkých štrapací navštívit a poradit. Slynul znamenitým vystupováním, jako odedávný politický harcovník byl samozřejmě skvělým řečníkem, vyznal se, nic ho nepřekvapilo, vždycky si uměl poradit, ve všem byl hned jako doma – padla mu tudíž funkce předsedy jako ulitá. František Macák se mi zdál rodilým jednatelem, byl to člověk snaživý, agilní, přesný, výborný organizátor, navíc člen výboru Sportovního klubu zaměstnanců města Prahy, jehož jsme byli odborem. Další členy výboru jsme už hledali společně a k naší radosti byl výběr kandidátů víc než bohatý.
Škoda, že naše kronika zmizela a že o začátcích a zakládajících aktérech našeho klubu nemáme další detaily či dokonce obrazový materiál. Běžné internetové servery toho moc nenabízejí … Nemohu ani dnešní příspěvek doprovodit fotografiemi či obrázky. Snad nějaký materiál někdy objevíme.
Autor: Ivan Leiš
Napsat komentář