Klub filatelistů 00-15 Praha

Obec Vidim se nachází na severním okraji bývalého mělnického okresu, v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko. Obec má dvě části – Horní a Dolní Vidim. Před rokem 1960 patřila obec do okresu Dubá.

První zmínka o obci Vidim je z roku 1294, kdy část obce patřila zbraslavskému klášteru. Koncem 17. století dochází k radikální germanizaci zdejšího kraje, zvláště obce Vidim, která byla více než z poloviny poněmčena. V minulosti byla Vidim poměrně velkou obcí, kdy měla přes 700 obyvatel. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Dnes je počet obyvatel téměř třetinový. Dolní Vidim je vesnickou památkovou zónou s roubenou architekturou. Je vyobrazena na výplatní poštovní známce České republiky, hodnota 6 Kč, od autora námětu Jana Kavana a rytce Bohumila Šneidera.

Před otevřením pošty ve Vidimi byly poštovní zásilky pro obec vyřizovány poštou v Liběchově, kam si poslové z obce i panství pro poštu docházeli a také donášeli. Od roku 1899 byla u liběchovské pošty zřízena přespolní (rurální) pošta pro obce v okolí, včetně Vidimi. Počátkem 20. století byly na našem venkově otevírány podací a dodací pošty s menším objemem poštovních služeb, například v Cítově, Kokoříně, na Blatech u Mělníka a ve Vidimi.

Vyhláškou C. k. ředitelství pošt a telegrafů pro království České v Praze č. 766-2 ze dne 31. prosince 1904 bylo předběžně oznámeno, že 16. ledna 1905 bude otevřen v obci Vidim (politický okres Dubá) poštovní úřad, který se bude zabývati poštovní službou listovní a povoznou (balíkovou), jakož i přijímáním a vyplácením vkladů poštovní spořitelny. Nový poštovní úřad, v jehož širším obvodu současně bude zavedena přespolní pošta, bude spojen s poštovní sítí poštovním pěším poslem jedenkrát denně k poštovnímu úřadu v Liběchově. K doručovacímu okrsku nového poštovního úřadu se přidělují následující obce a samoty, do místního obvodu: Vidim a Dolní Vidim s Vidimským pivovarem, do obvodu přespolního listonoše: Dobřeň, Střezivojice, Kostelečky, Tupadly, Nové Osinalice, Osinalice a Sitné. V další Vyhlášce C. k. ředitelství pošt a telegrafů pro království České v Praze č. 1659-1 ze dne 12. ledna 1905 bylo oznámeno, že ve Vidimi (v okresním hejtmanství dubském) obsadí se místo poštovního expedienta na služební smlouvu. S tímto místem je spojen roční plat 700 K, kancelářský roční paušál 175 K a sluhovský roční paušál 1064 K. Uchazeči mají podati své žádosti psané vlastní rukou do tří neděl ode dne vyhlášení tohoto konkurzu v Poštovním a telegrafním věstníku u podepsaného C. k. ředitelství pošt a telegrafů v Praze. Dále se sděluje, že bude příští poštovní expedient povinen přiučiti se u některého poštovního úřadu veškeré poštovní službě, ze které bude, jakož i ze základu dopravního zeměpisu, podroben zkoušce.

Konečně v Poštovním a telegrafním věstníku č. 32 ministerstva obchodu ve Vídni ze dne 31. března 1905 bylo oznámeno, že dne 24. března 1905 byl otevřen poštovní úřad v Horní Vidimi (Ober Widim) v okrese Dubá. Poštovní spojení měl jedenkrát denně pěším poštovním poslem s poštovním úřadem Liběchov. K dodacímu okrsku pošty náležely obce a osady: Horní Vidim a Dolní Vidim, Dobřeň, Sitné, Osinalice a Nové Osinalice, Střezivojice a Kostelečky, Nové Tupadly.

Po vzniku ČSR 28. října 1918 byl poštovní úřad ve Vidími převzat čs. státem (asi v listopadu 1918). Dne 15. ledna 1924 byla obec včetně pošty přejmenována na Vidim/Widim. Po obsazení Sudet Německem v říjnu 1938 byla obec Vidim připojena k německé říši a název pošty se změnil na Ober Widim (Kr. Dauba, Bz. Aussig). Po osvobození v květnu 1945 se pošta vrací k českému názvu Vidim. K 1. lednu 1973 byly zavedeny Československou poštou poštovní směrovací čísla (PSČ). Vidimská pošta obdržela PSČ 277 22.

Dne 1. dubna 1992 byla pošta 277 22 Vidim, okres Mělník, zrušena.

Důvod zrušení pošty mi není znám, zřejmě zde měla vliv optimalizace poštovního provozu Československé pošty. V důsledku zrušení pošty došlo k přeřazení obcí Dobřeň, Osinalice, Osinaličky, Střezivojice, Vidim a Vlkov z poštovního obvodu pošty 277 22 Vidim do poštovního obvodu pošty 277 21 Liběchov.

První denní poštovní razítko obdržela vidimská pošta v den otevření. Bylo dvoukruhové, menšího průměru s můstkem, kde bylo datum. V poštovním razítku byl německý název pošty OBER WIDIM s rozlišovacím písmenem a. Bylo používáno v nezměněné podobě i po vzniku ČSR až do roku 1920.

V roce 1920 obdržela vidimská pošta čs. poštovní razítko tzv. I. typu (s iniciálami Č.S.P.). Bylo česko-německé (VIDIM/OBER WIDIM):

• s rozlišovacími písmeny a (v letech 1920-1924),

• s rozlišovacími písmeny b (v letech 1923-1924).

Čs. poštovní razítko II. typu (bez iniciál Č.S.P.) s česko-německým názvem VIDIM/WIDIM používala pošta v letech:

• s rozlišovacím písmenem a (1924-1935),

• s malou úpravou v kresbě (1935-1938),

• s rozlišovacím písmenem b (1924-1938).

Po obsazení Sudet Německem používala vidimská pošta v letech 1938-1940 provizorní gumové německé poštovní razítko obdélníkového tvaru a v letech 1940-1945 německé dvoukruhové poštovní razítko s názvem Ober Widim, Kr. Dauba, Bz. Aussig s rozlišovacími písmeny a německým poštovním směrovacím číslem 11a. Po osvobození v roce 1945 používala čs. pošta provizorní gumové poštovní razítko dvoukruhové s můstkem, ve kterém byl uveden rok 1945 a 1946. Doplňovalo je gumové datumové razítko. Po roce 1946 postupně čs. pošta dodávala na naše pošty čs. poštovní razítka tzv. III. typu s rozlišovacími písmeny. Po zavedení poštovních směrovacích čísel (PSČ) používala vidimská pošta čs. poštovní razítko tzv. V. typu s PSČ a s rozlišovacími čísly až do svého uzavření.

Autor: Antonín Dostálek

Od p. Fronce ze SSČSZ jsme obdrželi ukázku vydané CM.