Jak jsem před lety v některém článku napsal:
…výplatní otisky jsou němým svědkem doby, kdy se používaly … .
Toto konstatování se týká i tohoto prostředku vyplácení na území, ktera byla díky Mnichovské dohodě odstoupena Německu. Následující poštovně historické artefakty připomínají události, které provázely naše předky, ale i některé z nás před 70 lety. Došlo k několika situacím, pokud se týče výplatních strojů. Vznikly zajímavé řetězce jednoho stroje zachycující vzhled různých otisků, i když pod různými státními správami.
Na přiloženém obrázku jsou zachyceny dva otisky firmy Karel Dürschmidt, továrna na barvy a laky z Ústí n. L./Aussig z let 1931 a 1937 s výplatním razítkem ve tvaru větrné růžice. Jejich tehdejší sběratel Richard Scholze z Teplic (mimochodem čilý korespondent s autorem Studií Albertem Jonášem) si je označil dvěma čísly 373 a 373a. Asi došlo k nějaké změně, i když katalog Bouška-Leiš z roku 1979 tento otisk registruje pod jedním číslem U5. Richard Scholze byl místní, možná věděl více. Toto jsem nechtěl ale zvýraznit.
Jde o třetí otisk řetězce – počátkem roku 1939 (možná, i dříve, jak svědčí další ilustrace) u tohoto otisku došlo ke dvěma zásadním změnám: byl vysekán český název dohlédací pošty, zůstal v dolní části kruhu jen německý a na místě výplatního razítko se objevil rámečkový tvar s říšskou orlicí a názvem Deutsche Reichspost.
Dle informací Katalogu německých výplatních otisků autorů Dürsta a Eicha měl označeni T5 (do provozu uveden v roce 1936 v Německu).
U tohoto otisku není číslo katalogizace, tehdy ještě bylo brzo na katalogizaci zcela nových otisků …. Označení uživatele se nezměnilo, z německého hlediska nezávadné – jméno a znak firmy.
Další obrázek (č. 2) přináší otisky z jiného soudku. Jedná se o tři nové otisky vzniklé v roce 1938/1939, které do Mnichovské dohody na tomto československém území zde nebyly. Výplatní stroje byly dovezeny z Německa. Poznají se zejména podle troj- či čtyřmístných výplatních číslic (gotických tvar). A dále též podle dvoukruhových denních razítek s můstky (v Německu v používání od roku 1936, typ B3 podle Dürsta a Eicha). To je novum.
Československé výplatní stroje měly denní razítko jednokruhové. Jak uvádí dr. Miroslav Bouška ve svém katalogu výplatních otisků Sudet 1938-1945, „… pro řadu strojů byla zhotovena nová dvoukruhová razítka s můstkem … či „existovaly“ i nově dodané stroje pro uživatele na tomto území … „. Možností a kombinací bylo poměrně dost.
Na místě označení oprávněného uživatele se objevují noví němečtí uživatelé, text je ryze německý a výplatní razítko má obdélníkový tvar s říšskou orlicí a německým nápisem, jak je již popsáno v dřívějším textu. Škoda, že se nám otisky zachovaly na ústřižcích, celistvosti by možná prozradily něco zajímavějšího.
Změny proběhly poměrně rychle.
Nyní ke strojům s výplatními číslicemi oválného typu. Stroje s těmito číslicemi jsou čsl. pozůstatky, ale mohly by být dovezeny i z Německa. První z obrázků přináší otisk z prosince 1938 (textilní firma H. Schubert, Grottau – Hrádek nad Nisou) s vysekaným českým názvem pošty a změněným výplatním razítkem. Původní stroj za Československa byl odlišný – trojmístný, nyní je čtyřmístný. Jistě by se našly i otisky s dřívějšími daty.
Další dva otisky z Liberce a Zábřehu jen dokreslují variabilnost a postupující změny otisků v této době.
Autor/ukázky: Ivan Leiš
Zdravím. Pár těchto otisků vlastním. Jsou také předmětem sběratelství? Jakou mají asi hodnotu?
Dobrý den, pane Vacku,
výplatních otisky (dříve se nazývaly „frankotypy“) patří mezi významné sběratelské obory poštovní historie s dlouholetou sběratelskou tradicí, která začala již v roce 1926. V tomto roce čsl. poštovní správa povolila oficiálně výplatní otisky jako výplatní prostředek v našem poštovním provozu. Pro svou vysokou estetickou úroveň a zavedení osvědčeného výrobce firmy Francotyp GmbH a jeho multimodelů získaly tyto otisky velkou oblibu u nás i v zahraničí zejména v Německu, Rakousku a Švýcarsku, ale i dalších zemích.
V mém článku jsou popsány a připomenuty klasické výplatní otisky z let Československa (1926 – 1939) a záborových území na území Sudet (1938 – 1945). Tyto otisky mají již svou zajímavou hodnotu. V dostupných katalozích (Bouška – Leiš, Bouška, Bouška – Janů, Di Casola – Leiš) a jiných katalozích jsou obecné pohledy na hodnocení otisků na celistvostech. Tam najdeme i požadavky na otisky a celistvosti při ohodnocení. Bohužel doba v okamžik tvorby těchto katalogů nedozrála k cenových záznamům. Proto tyto katalogy neobsahují konkrétní položkové záznamy. Otisky ze záborových území jsou uvedeny v zahraničních typologických katalozích Dürst – Eich včetně cenových záznamů ( v DM, Euro). K cenovým relacím se lze dopracovat i na internetových portálech EBAY a AUKRO, případně ve výsledkových listinách různých českých či světových aukcí.
I. Leiš