Klub filatelistů 00-15 Praha

„Dne 31. srpna 1939 ve 12:40 hodin po poledni vydal Vůdce a vrchní velitel branné moci Adolf Hitler rozkaz k útoku na Polsko. To znamenalo spuštění plánu „Weiss“ dne 1. září 1939. ….. Polsko neobrželo žádné vyhlášení války. Německý rozhlas vysílal, že ve 4:45 hodin došlo na německo – polské hranici k přestřelce, a to po údajném polském přepadu hornoslezského vysílače v Hlivicích (Gleiwitz). ….. Přepad z německé strany byl předstíraný ….. Začala v těchto ranních hodinách 1. září 1939 druhá světová válka? Jak brzy vyšlo najevo, skutečně se tak stalo.“

Citace u knihy Mathiase Färbera „Druhá světová válka v obrazech“, vydalo Ottovo nakladatelství Praha 3, 2003 (str.7)

Ve stínu stoletého výročí Velké války (1. světová válka), které jsme si připomněli v letošním roce, se málem ztratilo další tragické výročí – výročí vypuknutí 2. světové války (1.9.1939 – 2.9.1945). Druhá světová válka byl globální vojenský konflikt, jehož se zúčastnila většina států světa. Účet po kapitulaci Japonska byl více než zničující a děsivá – rozvrácený svět na státních, regionálních a rodinných úrovních, 60 milionů obětí, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, nehumánní zacházení s válečnými zajatci, tvrdé zasažení civilního obyvatelstva, genocida v podobě holocaustu, postátnění zrůdné nacistické rasové ideologie s důsledným vyvražďováním židovské, slovanské a dalších „méněcenných“ ras, masakry.

Jaké byly příčiny totálního konfliktu? V prvé řadě bezprostředně po skončení předchozího konfliktu vyvřela nespokojenost s výsledky této války. Závěry dohod, zejména versaillské, se nedodržovaly. Nespokojené bylo Německo, Itálie, Japonsko. I když se uzavíraly další dohody a pakty (Smlouva z Locarna, Briand-Kelloggův pakt atd.), zůstaly jen na papíře. Tyto a další důvody (hospodářská krize ve 30. letech) vytvořily živnou půdu ke vzniku totalitních režimů (Německo, Sovětský svaz, Japonsko, Itálie…). Jako předzvěst války se objevily ve světě různé lokální konflikty, dohodám se příčily i další opatření různých států (remilitarizace, obnovení armád, uchvácení území…). Mezinárodní společenství jen přihlíželo. Při anšlusu Rakouska se jen přihlíželo. Podepisovaly se dohody bez účasti postižených států (Mnichovská dohoda), i když za účasti demokratických států. Datum 1.9.1939 bylo vyvrcholením uvedených, ale i dalších událostí a postojů.

Společenské změny doprovázené rozvratem doprovodily zcela pochopitelně i změny v poštovním provozu. Specializované obory a zejména jejich důležitá část poštovní historie velmi věrně dokumentuje politický a společenský život a jeho změny. Komise poštovní historie se k tomuto období podrobněji vyslovila ve svých Tezích přednášek (viz zdroj 3/) v osmdesátých letech.

Jaké doklady specializovaných oborů přinesla druhá světová válka? V prvé řadě tato válečná situace plně obnovila polní a vojenské pošty. Je si dobré připomenout, že mnohé státy mají tuto instituci pošt mimo hranice dotyčného státu i v dobách míru, i když značně omezeně. Za druhé světové války vznikly československé zahraniční vojenské jednotky v různých častech světa. V Sovětském svazu to byly například sovětské pošty, které vojáci našich jednotek využívali, na Středním východě to byly anglické polní pošty. Ve Francii to byla francouzská polní pošta (některá razítka mají česko-francouzské nápisy). V Anglii měly naše jednotky vlastní poštu napojenou organizačně na poštu Spojeného království. Využívala se vojenská polní pošta americké armády.

Československo osvobozovali na našem území i sovětští, rumunští, v posledních dnech války i polští vojáci. I ti psali domů cestou vlastních polních pošt z našeho území.

Válečný konflikt nezahrnuje jen příslušníky armád a jejich poštu. Mnozí se dostanou i do zajetí. Jejich pošta spadá do kategorie zajateckých pošt. Tato služba je poskytována Mezinárodním červeným křížem. Specializovaným oborem je i pošta internovaných osob (k internaci dochází z mnoha důvodů, nejen vojenských, ale i např. politických, rasových aj.). Živou korespondenci vytvořil osud zejména ve Spojeném království, Francii, Sovětském svazu, Egyptě, Japonsku, Číně. V poslední době se objevují i další více méně exotické destinace, kde naši vojáci bojovali – např. na Bahamách, ale i jinde.

Dalším specializovaným oborem, který přinesla druhá světová válka – pošta z koncentračních, internačních a vězeňských táborů (tím „prosluly“ zejména státy jakými byly Německo, Itálie, Japonsko aj.). K vojenským, politickým důvodům, proč byly lidé vězněni, se připojily důvody rasové. Tábory sloužily k totální likvidaci vybraných neárijských ras.

Ruku v ruce s polními a vojenskými poštami (ale i civilní poštou) jde i vojenská, politická, devizová cenzura a její produkty – cenzurní pásky a razítka, ruční poznámky včetně čísel a podpisů cenzorů). Celistvosti s těmito artefakty najdeme i v době před a dlouho po válečném konfliktu.

Je smutné, že válečný konflikt způsobil vznik těchto popsaných dokladů. Na druhé straně, válečné konflikty vznikly v letech následujících po druhé světové válce, válečným konfliktem jsme ohroženi i v dnešních dnech. Je více než záslužné si na dokladech druhé světové války připomínat tuto tragickou událost. Doklady poštovní historie a specializovaných oborů jsou více jak výmluvné… Jako přílohu k této připomínce vypuknutí druhé světové války doplňuji několika celistvostmi ze své sbírky vzniklé před, během a po této šílené době v různých částech světa. Zastavím se u třech reprodukcí na konci obrázkové přílohy – na první černobílé je znázorněn polský kolaps. Na reprodukci je uvedeno Polsko po rozcupování dvěma totalitními velmocemi – Německem a Sovětským svazem krátce po vypuknutí války. Na druhé barevné fotografii je polská vlajka a růže, které byly položeny na hrob majora Henryka Sucharského, který v prvních dnech války pod střelami z křižníku Schleswig – Holstein na Westerpaltte bránil napadené Polsko. Fotografie vznikla v polském Gdaňsku před pěti lety. Na poslední je americký voják využívající chvilku volna na evropském kontinentě a píšící dopis domů …

Slova či fotografie anebo celistvosti prošlé poštovním provozem možná neřeknou mnoho, film je zcela určitě výmluvnější. Doporučuji si pustit Stream a zhlédnout krátký film tohoto portálu uvedený pod názvem „Co vedlo k 2. světové válce“.

Ilustrace:

1. Celistvosti z vlastní sbírky

2. https://www.telegraph.co.uk/

Zdroje:

• http://cs.wikipedia.org

• Färber Mathias, II. světová válka v obrazech, Ottovo nakladatelství, Praha 2005

• KPH, Téze přednášky (Palkoska Vratislav, Úvod do poštovní historie), SČF, Praha 1987

• KPHC, Téze poštovní historie pro přednášející, (Leiš I.), Praha 1985

Autor: Ivan Leiš