Klub filatelistů 00-15 Praha

Vzpomínková akce na oběti atentátu rakousko-uherského arcivévody Františka Ferdinanda, následníka císařského trůnu (1863-1914), a jeho manželky Sophie vévodkyně z Hohenbergu (Žofie rozené Chotkové, 1868 – 1914) v Sarajevu se konala přesně 100 let od této události v sobotu 28. června 2014 na zámku Artstetten v Dolnorakousku. Na tento den byl připraven bohatý pietní program. Konala se velká zádušní mše ve farním kostele Sv. Jakuba, který je součástí zámku. Mramorové sarkofágy rodinné hrobky (krypty) jsou posledním místem odpočinku obou obětí atentátu v Sarajevu.

V jedenáct hodin se konalo requiem v bazilice v Maria Taferl, které celebrovaly špičky rakouské katolické církve v čele s kardinálem dr. Christophem Schönbronem, diecézním biskupem DDr. Klausem Küngem a velkoopatem Gregorem Henckel-Donnersmarckem. Requiem bylo přenášeno do kostela sv. Jakuba v Artstettenu. Přenosu se zúčastnila řada významných osobností z Rakouska a zahraničí.

Hlavním programem bylo odpoledne, kdy před vchodem do zámku Artstetten přivítala velké množství hostů hostitelka Anita kněžna z Hohenbergu, hlavní osobnost organizace vzpomínkové akce a majitelka zámku (1958). Připomněla, že Artstetten je „idejemi hodnotný šperk, který je otevřen pro návštěvníky z Rakouska i ze zahraničí. Dodala, že jejím úsilím je jít vstříc míru“. Ústřední projev pronesl zemský hejtman Dolnorakouska dr. Erwin Pröll. Ve svém projevu se přimluvil o „udržení naší historie naživu“ a zdůraznil, že „historie má být k dispozici lidem“. Zmínil řadu probíhajících i budoucích akcí (výstavu v Schallaburgu o I. světové válce, plánovaný Dům dějin v St. Pöltenu a muzeum v Artstettenu, které díky Anitě Hohenbergové a jejímu týmu existují více jak 30 let). Zdůraznil, že „pro válku už dávno není místo na našem evropském kontinentu“ a „že mír je to nejdůležitější, co Evropa potřebuje“.

Vzpomínkové slavnosti se zúčastnilo 120 přímých potomků Františka Ferdinanda d´Este a vévodkyně Žofie z Hohenbergu, okolo 100 členů rodiny Habsburg-Lorraine, víc jak 500 zástupců ze 70 historických pluků a celá řada zástupců rakouské a zahraniční politiky, obchodu a diplomacie. V odpoledních hodinách dorazil i arcivévoda Ferdinand Zvonimir, sedmnáctiletý pravnuk posledního císaře Karla I. Akce měla silný akcent na zavraždění nejen následníka trůnu, a jeho manželky, ale i na všechny oběti Velké války.

Vyvrcholením akce bylo položení věnců u sarkofágů (věnec věnoval i spolkový prezident dr. Fischer), byly uděleny pamětní medaile významným hostům a byla vykonána čestná přehlídka historických pluků a proběhlo stužkování historických praporů. Slavnostní ráz doplnila důstojná hudba (Trachtenkapelle Artstetten a Kapelle der Eggenburger Bürgercorps). Řada hostů přišla v dobových uniformách a oděvech.

Celý den v prostorách zámku byly otevřeny dvě zvláštní filatelistické přepážky. Jednak to byla PPP rakouské pošty (Sonderpostamt der Österr.PostAG), která veřejnosti představila  dvě razítka prvního dne (na známkách) a obálky prvních dne (2 varianty). Druhou přepážku obsadila polní pošta, která se též prezentovala vydáním známky k tomuto významnému výročí.

Příležitostný aršík zobrazuje na pozadí momentu atentátu manželský pár s místem a datem atentátu. Hodnota je EUR 1,32 (0,62+0,70), datum vydání 28.6.2014, velikost známky : 30×40 mm, velikost aršíku 100×100 mm, grafický návrh je od Reginy Simon, tisk provedla Joh. Enschedé Stamps B.V. ofsetem. Bylo vydáno celkem 150000 aršíků obsahující dvě známky (zobrazeno pod textem). Svou personifikovanou vlastní známku prezentovala i přepážka polní pošty (hodnota 62 eurocentů, zobrazeny obě oběti atentátu, kresba zámku Artstetten a další údaje).

Mezi výstavními exponáty je celá řada zajímavostí z poštovní historie (staré dopisy rodiny Hohenbergů, úřední telegram oznamující úmrtí obětí atentátu ze Sarajeva do Vídně, pohlednice z různých míst připomínající jméno Ferdinanda d´Este – najdeme zde i řadu míst z českého území). Snímky exponátů  jsou ze sbírek Zámeckého muzea v Artstettenu.

Text/snímky: Ivan Leiš