TGM v tiskárně poštovních známek (1922)
Dne 11.května 1922 se dostalo jedné z četných tehdejších československých tiskáren – České grafické Unii v Praze – nejvyšší státní pocty. Navštívil ji prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Jak sám řekl, přišel pěšky.
Cesta z Pražského hradu mu trvala 35 minut. Přijal jej předseda představenstva Jan Vilím a ve slavnostním projevu zmínil Masarykovo heslo: „Svorná jednota – práce pospolitá“. V unii se prezident zdržel přibližně hodinu a půl. kromě fotografického ateliéru a dalších provozů si prohlédl i dílny, kde se tehdy vyráběly poštovní známky, kolky a bankovky. Pochválil úroveň výrobků, výkonnost firmy a její zásluhy. Při odchodu dostal od Jana Vilíma jako dárek výtisk „Babičky“ (ilustrace Adolfa Kašpara). Sedmset zaměstnanců mu provolalo třikrát „Sláva!“.
Proč tak významné návštěvě v Unii došlo? Vysvětlení je nasnadě. Česká grafická Unie tím, že stála u zrodu prvních československých poštovních známek, bankovek a kolků, se stala jedním ze zakladatelů nového státu a pilířů jeho státnosti. Proto ta pocta od prezidenta republiky v roce 1922.
Cesta k tomuto stavu nebyla jednoduchá. Jedním z hlavních prvků, ne-li nejdůležitějším, byl Jan Vilím (11.5.1856, Horní Studenec – 31.7.1923, Praha), český fotograf a grafik. Specializoval se na xylografii, poté na zinkografii a heliogravuru (hlubotisk). S Janem Ottou a Josef Richardem Vilímkem, majiteli tiskáren, založil v roce 1899 coby majitel reprodukčního závodu společnost Unie později pověřenou tiskem uvedených produktů.
Jak dospěl k takové dokonalosti? V patnácti šel do učení k pražskému dřevorytci Fr. Zibikrovi. Výroba ilustrací byla složitá a zdlouhavá – překreslení na dřevo a pečlivá rytina. Postup urychlilo fotografování na dřevo, rytí však zůstalo. Po zkušenostech v Mnichově a Berlíně se vrátil do Prahy a zřídil si xylografický závod. Postupem času si osvojil levnější a rychlejší variantu – zinkografii. Brzy za tuto techniku získal věhlas. Odcestoval do USA, kde se seznámil s ještě novějšími postupy. Po návratu do Prahy vybavil svou firmu technikami na provádění všech prací – zinkografii, světlotisk, heliogravuru, rytin a leptů. Za zajímavost stojí uvést, že heliogravuru vynalezl Čech Karel Klíč. Jan Vilím novou firmou s novými technikami přitáhl pozornost nejen odborníků, ale i veřejnosti. Ve stejném roce došlo ke sloučení této reprodukční továrny Ottovou a Vilímovou tiskárnou. Jan Vilím byl ve vedení Unie, dvanáct let dokonce předsedou. Vedl si víc jak úspěšně, dokonce přečkal těžké roky války.
A zde jsme dospěli k úvodu článku a návštěvě TGM v Unii, která Vilímovi vděčila za úspěch v průmyslové, hospodářské a umělecké podnikatelské oblasti. Tisk prvních československých známek byl v těch nejlepších rukách.
Prameny:
-
Národní listy, 12.5.1922, roč. 62, číslo 129
-
Národní listy, 1.8.1923, roč. 63, číslo 209 (Kramerius)
-
Wikipedia
Napsat komentář