Klub filatelistů 00-15 Praha

JAKÝ BYL OSUD POŠTY Z HAVAROVANÉHO LETADLA  F-AMYD?

Letadlo společnosti Air France označení F-AMYD typu Wibault-Penhoët 282 na pravidelné lince Bukurešť – Vídeň – Praha – Paříž s jediným cestujícím na palubě, státním návladním JUDr. Karlem Flanderkou, se na Štědrý den 24.12.1937 v 15:55 hod. odlepilo z ranveje letiště ve Vídni na další cestu. Směr: Letiště Praha – Ruzyně. Letoun pilotoval šéfpilot Československých aerolinií František Lehký. Členem posádky byl radiotelegrafista francouzské národnosti Pierre Austruc. Některé zdroje uvádějí trasu letadla Bukurešť – Bělehrad – Budapešť – Vídeň – Norimbek – Štrasburk. Po osmdesáti minutách letu se letadlo nacházelo přibližně mezi Dobříší a Říčany (v kursu 326). Zdá se, že přistání bude bezproblémové. Začíná sestup z výšky 1200m na 700m. Povětrnostní podmínky se zhoršují. Náhle navigátor dostává nečekaný příkaz změnit směr letu do kursu 215 (s obratem o 180 stupňů). Letadlo nabírá směr jižní Čechy. Uplynulo dalších 20 minut a letoun se nachází v prostoru mezi Sušicí a Kašperskými Horami. Posádka dostává od ruzyňského operátora adjunkta Václava Živsy pokyn k sestupu na přistání. Čas: 17:28 hod. Přichází havárie pod vrcholem Huťské hory (Kanappenberg), čas: 17:39 hod. (některé prameny uvádějí 17:46 hod.). Let letadla F-AMYD skončil katastrofou. Co bylo příčinou? Nepříznivé počasí? Špatná navigace? Chyba radiové techniky?

Do dnešního dne nedošlo k objasnění, i když probíhalo důkladné vyšetřování pod dozorem Ministerstva veřejných prací. Došlo k obvinění pracovníka goniometrické stanice V. Živsy, avšak k soudu nikdy nedošlo. I když katastrofa vyvolala velký rozruch, po válce upadla do zapomnění … Zbyly jen dohady a na místě katastrofy v lesním prostoru u Zhůře na Šumavě (směr Flusárna a Kozí hřbety) pomníček se zbytky havarovaného letadla, turistické značky a rozcestníky a dalších několik připomínek katastrofy.

Po zjištění havárie zahájil policejní úředník dr. Folprecht s několika dobrovolníky pátrání, i když počasí mu nepřálo. Druhý den se objevují trosky letadla. Místo havárie skýtá nepěkný obraz. Křídla letounu jsou odlomena, několik stromů je zpřeráženo, vedle letounu bylo nalezeno tělo pilota F. Lehkého. Vpředu před kabinou další dvě oběti – tělo radiotelegrafisty P. Autruca a dr. K. Flanderky.

Jaký byl osud převážené pošty, od okamžiku havárie zásilky se dostaly do kategorie letecké havarijní pošty či též katastrofní pošty, kterou názvosloví definuje jako:

Letecká havarijní pošta (též Letecká katastrofní pošta)

Označení pro poštovní zásilky přepravované prostředky vzdušné dopravy (letadlem, balonem, vzducholodí aj.), které nedokončily let v důsledku havárie, závady, poškození apod., na zásilky tohoto druhu pošta obvykle vyznačuje důvod zpoždění zásilky, jejího poškození apod.

Katastrofní pošta (anglicky crash covers)

označení pro listovní zásilky zachráněné po nehodě poštovního kursu – např. ztroskotání lodi, havárie letadla, požár či srážka vlaků, katastrofní pošta bývá často poškozena, ohořelá, proděravělá, rozmočená apod. a nese většinou ručně psané poznámky anebo razítka o příčinách poškození nebo důvodu náhradní přepravy. Katastrofní zejména letecká havarijní pošta a její zásilky jsou hledanými objekty zájmu sběratelů specializovaných oborů, i když je cena někdy enormní. Můžeme je najít i s cenovými  kotacemi v renomovaných katalozích. Tyto katalogy však zároveň velmi důrazně upozorňují i na výskyt padělků. To by měli mít na zřeteli zájemci o zajímavosti této pošty při jejich koupi či výměnách.

Vraťme se však ke štědrovečerní tragédii roku 1937 na Šumavě. Nad osudem poštovních zásilek však visí řada otazníků. Celá záležitost je jednou velkou záhadou. Objevila se řada nejasností a rozdílů. Není hlavně jasné, jaké povahy byly poštovní zásilky. Navíc některé zdroje uvádějí, „… ve sněhu (byly) rozházeny pytle s poštou, vánoční dárky a jako zázrakem neporušená láhev šampaňského …“ (Drama jednoho letu). Další zdroje a archivy nalezení pošty nepřipouštějí a deklarují ji jako zmizelou či totálně zničenou. Kde je pravda? Od katastrofy uplynulo již 77 let, doba dlouhá na to, aby se dalo něco věrohodně zjistit. Došlo ke zcizení? Zničení na sněhu? Doposud se ani jedna celistvost  z tohoto havarovaného letu neobjevila jako komerční zboží či ukázka v exponátech. Není divu. Je docela možné, že dr. K. Flanderka (jeho bratr byl pařížský advokát a předseda československé komunity ve Francii) vezl kurýrní poštu (byl zaměstnanec ministerstva a zaměstnanci obvykle byli pověřováni kurýrní službou). Objevila se i informace, že na palubě se převážely dokumenty čs. rozvědky (Bukurešť, Vídeň), které kompromitovaly Adolfa Hitlera údajně kvůli jeho někdejší rakouské státní příslušnosti či podílu na smrti jeho nevlastní neteře (milenky) Geli Raubalové. Tyto zdroje na rozdíl od jiných uvádějí, že „… v troskách letadla nebylo nalezeno ani jedno (!) ze zavazadel dr. Flanderky ani přepravované zásilky letecké pošty …“ (Stezky za historií a záhadami Šumavy, leták, též www.sumavainfo.cz, 2007?).

Otázkou zůstává i další skutečnost – byly na palubě obyčejné letecké zásilky kromě shora uvedených anebo tento let byl výjimečný jedinou významnou osobností na palubě výjimečného (i když pravidelného) letu na Štědrý den? Je známo, že JUDr. K. Flanderka měl již zakoupený lístek na vlakové spojení Bukurešť – Praha, který nevyužil na poslední chvíli. Údajně proto, že by nestihl štědrovečerní oslavy s rodinou … Nejasnosti jsou i při  zapojení goniometrické ústředny Luftwaffe v nedalekém Straubingu …

Okolnosti tohoto letu připomněla i výstava (k 70. výročí tragédie, vernisáž 14.6.2007), která se konala v šumavské Kvildě v roce 2007. Výstavu uspořádal Pražský letecký archiv ve spolupráci s obecním úřadem Kvilda. Na památku se konala v den vernisáže i mše v místním kostelíku. Měli jsme možnost vidět části havarovaného letadla, fotografie posádky a cestujícího, příslušenství radiotelegrafisty, zbytky křídel a další předměty vztahující se k této události. Bohužel ani jeden artefakt letecké havarijní pošty … Zůstává smutek a několik záhad. Objasní se někdy, jak to bylo doopravdy? Nicméně toto místo stojí při letním putování Šumavou za krátký výlet.

Prameny:

Autor textu/fotografií: Ivan Leiš