Klub filatelistů 00-15 Praha

Procházka po městech nemusí být jen úmorná, může být i příjemná. Pokud přeje počasí a cílem je budova Hlavní pošty v Barceloně, o to je radost dvojnásobná. Intenzita žlutých stojanových poštovních schránek je větší a společně s otvory pro vhazování pošty (postaru rozdělené na různé druhy či směry tak typické proŠpanělsko) si cestovatel může být jist, že jde správným směrem či že je již na vytouženém místě. Schody a majestátný portál hlavní pošty se sloupovím nás pohltí. V předsálí narazíme na další žlutou stojanovou schránu  a již jsme v překrásné hale, kde můžeme spatřit skleněnou kupoli, pod ní celou řadu dobových obrazů. Pohled na tak nám známé přepážky z Hlavní pošty v Praze, na stojany s formuláři a orientační tabule služeb a můžeme se zastavit u ojedinělého exponátu poštovního kola. V předsálí si můžeme nastudovat historii optického telegrafu, který využíval kdysi různé historické věže. I prohlídka prvního patra stojí za to. Ve velké místnosti narazíme na pamětní desku připomínající schůzky barcelonských filatelistů. Filatelista jistě neopomene ofrankovat zakoupené pohledy a vychutnat si jejich vhození do tolika poštovních schrán. Pak nezbývá než vyjít ven, otočit se na majestátní budovu Hlavní pošty a doufat, že španělská pošta doručí poslané připomínky turistického výletu do Barcelony včas (či v rozumném čase). Se slovy „Adios, Correos“ vzhůru k dalším architektonickým klenotům katalánské metropole plné pruhovaných vlajek s modrým klínem usilující o svou samostatnost v Evropě … . Přece jen v hlavě zůstává vtíravá otázka. S nastupující elektronizací našeho života včetně digitalizace poštovního provozu zůstanou tak krásné budovy tím, co byly či se změní na něco jiného? Poloprázdná hala nasvědčuje, že zde za několik let bude „něco jiného“. Ke škodě historie.

Autor textu/fotografií: Ivan Leiš