Na pražské poště PRAHA 1 byl s největší pravděpodobností koncem roku 1946 uveden do provozu první výplatní stroj švýcarského výrobce HASLER. První a doposud jediný veřejně publikovaný otisk nese datum 15.XI.1946. Jednalo se o první o první výplatní stroj v provozu pošty. Zároveň byl prolomen monopol firmy FRANCOTYP, která dodávala výplatní stroje do tehdejšího Československa a následných státních celků od roku 1926, pokud nepočítáme doposud nalezené čtyři stroje německé soustavy POSTALIA, které byly dovezeny z Německa na tehdejší zabrané území v Sudetech počátkem 40. let. Později k nám bylo dovezeno a uvedeno do provozu i několik dalších strojů. To je však jiná historie.
Nejen u nás, ale i celosvětově trápí představitele filatelistických entit úbytek organizavaných členů a chabý nárůst mladých sběratelů. Dělat v tomto směru lze leccos s větším či menším úspěchem. Tento proces je složitý a značně komplikovaný. Jedním z kroků je podpora zájmu a přiblížení atraktivnosti sběratelství mezi začátečníky a mladými zájemci.
Kašety soukromých subjektů jsou velkou zajímavostí turistického putování. Mnohdy se objevují nejen v turistických pasech či na různých útržcích nebo různých předmětů, které jsou v tu chvíli razítkování k dispozici, ale i na „nosičích“ poštovních úkonů – nejčastěji pohlednicích. Patří ke koloritu a kultuře středoevropských zemí, ale i některých zámořských (USA). Mají velkou tradici – již od konce 19. století. Je jich nepřeberné množství v různých barevných mutacích. Nad tvary a texty často přechází zrak. Často mají charakter příležitostný a propagační.
V některých zemích kašety znehodnocují známky (v České republice to poštovní správa nedovoluje).
Letos v 90. roce používání výplatních otisků v poštovním provozu u nás, více než kdy jindy, se zraky sběratelů tohoto předmětu filatelistického zájmu obracejí ke kořenům. Jedním z nich jsou eseje výplatních otisků, o kterých se toho moc zatím nenapsalo, spíše stály na kraji zájmu. Snad i proto, že nemají punc „věrohodnosti dokladů“ a nejsou prošlé poštovním provozem. Přesto patří do řetězce těchto poštovně historických artefaktů a rukama příslušných orgánů poštovní správy prošly a často rozhodovaly o existenci věrohodných poštovních otisků. Toto rozhodlo o tomto mém příspěvku a o tématu mé přednášky v našem klubu koncem letošního roku. O přímo detektivní zajímavosti ani nemluvě. V letošním jubilejním roce výplatního otisku pokládám za důstojné se zmínit i o této zajímavé historii československého a českého výplatního otisku.
Když jsem před několika lety byl zvolen předsedou našeho klubu sběratelů specializovaných oborů, rozhodl jsem se k několika věcem, které by byly ku prospěchu našim členům a přátelům klubu. Jedním z mých záměrů bylo přiblížit místa, kde se členové scházejí ke své zálibě a kde mohou najít studnici vědomostí o oborech, které sbírají. Několik příspěvků shromažďujících údaje a zajímavostí o těchto místech jsem již na naše stránky zavěsil doplnil je fotografiemi. Nechybějí ani údaje o historii objektů.
V prostorách bývalé prodejny filatelie v prvním patře budovy Hlavní pošty Praha 1 (ochoz nad dvoranou) se ve středu 12.10.2016 uskutečnila 80.výstavka odboru známkové tvorby České pošty, s.p. Prohlédli jste si výtvarné návrhy, rytecké rozkresby a podklady pro tisk vydaných poštovních známek, FDC a razítek na FDC, které vyšly 12.10.2016. Autorem fotografií je Ing. Tomáš Chudoba.
V sobotu 22.10.2016 od 9 do 12 hod. se bude konat podzimní 61. setkání členů a přátel Společnosti sběratelů celin (SSC) Svazu českých filatelistů ve velké zasedací místnosti Domu odborových svazů, náměstí Winstona Churchilla 2, Praha 3 – Žižkov, s následujícím programem: