Klub filatelistů 00-15 Praha

V příspěvcích o českých výplatních otiscích za rok 2015 jsem zvolil další do jisté míry netradiční pohled na sběratelství výplatních otisků, i když tento přístup je v literatuře doposud zásadně nezmíněný. Tento pohled se opírá o licenční čísla, která se v denních razítcích výplatních strojů soukromých uživatelů objevují od roku 1999 (schválena byla ke dni 1.10.1998). Podotýkám, že stále zůstáváme ve světě specializovaného sbírání založeném na identifikaci ne již „zrakové“ či „studijně pohledové“, ale buď jen identifikaci „podle přidělených licenčních čísel“ anebo v kombinaci obou způsobů. V některých případech se domnívám, že v některých případech může nastat překvapení, ale většina výplatních otisků a jejich soustavy (výrobci výplatních strojů) se dají takto určit, což je oproti minulým letům dost velký pokrok. Stručně řečeno: směrnice o přidělení licenčních čísel byla a je velkou pomocí.