Monthly Archives: Duben 2014
Novinky z výstavy TRUTNOV 2014
ArGe Tschechoslowakei – květen 2014
Ve dnech 29.5 – 1.6.2014 se v Rumburku uskuteční 45.setkání
ArGe Tschechoslowakei
Odbor známkové tvorby informuje – 15.4.2014
Prodejna Známkové tvorby v hale pošty Praha 1,
Pošťácká pohádka
V sobotní příloze MF Dnes „Víkend“ 12. – 13.4.2014 vyšel zajímavý článek „Pošťácká pohádka“. Autorem článku je Filip Saiver z MF Dnes. O pošťácích, o jejich proměnách o … , jinými slovy o všem co je spojené s poštou. Přinášíme Vám všechny stránky ze čtyřstránkového článku.
Ivan Strnad – jak jej neznáte
Mé povolání mě přivádí na různá místa a k různým lidem, z nichž někteří jsou veřejně známí. Jedním z nich byl i akademický malíř, grafik, milovník žen a hračička, pan Ivan Strnad. Člověk
který se věnoval mnoha oborům – mimo jiné navrhoval známky, bankovky, akcie aj. Bohužel v době, kdy jsem ho poznal byl již těžce nemocen a proto jsem s ním nemohl hovořit o jeho velké lásce – známkách.
Pan Strnad se narodil dne 3.4.1926, jako mladší ze dvojčat (bratr Jiří), byl třikrát ženat a měl jednu dceru a dva syny. Pan Strnad absolvoval UMPRUM a v roce 1960 se stal odborným asistentem a posléze docentem tamtéž. Tolik z jeho životopisu.
Díky pochopení paní Strnadové a s jejím souhlasem a za pomocí jejích synů jsem se pokusil připravit malý průřez jeho tvorbou. Tato ukázka nemá za úkol vyčerpávající detailní pohled na tvorbu pana Strnada, ale drobné připomenutí jeho díla, ze kterého je širší veřejnosti známá především známková tvorba.
Kromě známek se podíváme na ukázky jeho grafik, dopisnic, FDC. Z jiného soudku jsou prostorové kompozice vytvořené z papíru, několik z nich je zde vystaveno. Pár fotografií zachycuje pana Strnada při práci a jako bonus jsou zde návrhy akcií.
Za zapůjčení ukázek tvorby pana Strnada a možnost jejich ofocení děkuji paní Strnadové, jejím synům a přátelům.
OLYMPSPORT – nový zpravodaj – 1/2014
Česká asociace pro olympijskou a sportovní filatelii vydala nový zpravodaj číslo 1/2014.
Filatelistický život našeho klubu v letech 1943/44
Téměř rok uplynul od oslav 70 let existence našeho klubu. Jaký byl filatelistický život jeho členů ve válečných letech 1943/1944? V prosinci 1943 a lednu 1944 probíhal zimní přednáškový cyklus. Byly prosloveny tyto přednášky, které byly doplněny „expozicemi ukázkových sbírek„ a „promítány světelné obrazy“:
Košický kraj očima sběratele výplatních otisků II
Navazuji na příspěvek z 23.12.2013. Zde byl k dispozici jednorámový exponát „Košický kraj očima sběratele výplatních otisků“. Nyní vám přináším text a obrázky z přednášky, která se bohužel pro nedostatek financí ze strany organizátorů neuskutečnila.
Košický kraj očima sběratele výplatních otisků jednorámový exponát.
Autor: Ivan Leiš
Jaroslav Goldschmied
Jaroslav Goldschmied (14.8.1890, Praha – 3.11.1977, Praha) pochází z rytecké rodiny. Jeho otec byl majitelem ryteckého a medailérského závodu v Praze-Vršovicích, kde zaměstnával 16 rytců. Po Velké válce se svým společníkem založil na krátkou dobu firmu „Ocelogravura“. Společník platil, Goldschmied pracoval, jak se vyjádřil.
Jeho talent mu otevřel dveře České grafické Unie, kde nastoupil v roce 1921 (některé zdroje uvádějí 1922) na základě rozhodnutí samotného člena vedení J. Vilíma, jehož získaly práce Jaroslava Goldschmieda. J. Vilím viděl Goldschmiedovu vynikající práci – traduje se, že to byl dopisní papír s krásnou rytinou (dopisní papír s názvem firmy „Ocelogravura“) vyrobeném na tiskařském stroji pro ocelotisk firmy Wales a na jejím základě se rozhodl se slovy „toho rytce musíme dostat k nám“. Stalo se, nahradil rytce prof. Eduarda Karla po jeho odchodu z Unie. Zde Jaroslav Goldschmied pracoval až do roku 1952. Věnoval se zejména rytí, přípravě a tisku našich (československých, ale i protektorátních) známek. Jeho jméno je pevně spojeno s mnoha změnami Masarykova portrétu na známkách ve 20. letech. Specializací bylo též rytí písma. Svůj um zapojil i do tvorby československých známek. Seznam jeho filatelistického rytectví najdeme v katalozích, souhrnně jednak na portálu http://www.tomfijala.cz nebo http://www.infofila.cz (autor Gerhard Batz).
Na svou práci v Unii vzpomíná takto:
„V rytině jsme byli značně pozadu. Ředitel Vilím šetřil a zkušenosti s ocelotiskem také nebyly. První moji rytinou s obrazem presidenta byla jubilejní známka podle předlohy Mistra Švabinského. Byla to ukázková práce ….Postupně jsem vyhotovil ….více rytin, celkem asi devět, než jsme se skutečně „zaběhli“….. Pan Stickney rytinu hotovou prohlédl a prohlásil, že je výborná. To neznamená, že máme vyhráno. …. vrátili jsme se prozatím k tisku z plochých desek na stroji Hummel. Zde byl výsledek dobrý. ….. Vzpomínám jen strojmistra Kriegelsteina, co se s tím nazlobil.“
Na své začátky a těžkosti s tiskem vzpomíná:
„Dělal jsem několik známek na zkoušku. Podle návrhů V. H. Brunnera i jiných, ale všechno se zničilo, rada byl na to velmi opatrný. Unie soutěžila o výrobu a tisk známek, vyhráli jsme to s Masarykem, kterého původně v tiskárně u Haasů dělal rytec Karel Wolf, byl za mnou asi pětkrát Švabinský …., nakonec prohlásil, že to hezčí než původní rytina. byly problémy …..neuměli jsme mokřit papír … byly potíže s barvou, stroj byl vytápěn a barva zasychala…..našim laborováním se dostavil úspěch“.
Po letech se vyslovil i k dalším otázkám: „Já vám řeknu, když mám šikovnou práci, tak se cítím jako v pohádce“. „…soudobá rytina je daleko odvážnější, dřív byla držena v určitých mezích, víc se nemohlo dovolit“. „Je to nekřesťanská fandovina (rytectví-pozn.aut.) – člověk při této práci zapomíná na celé okolí.“
Rudolf Fischer v článku „Jaroslav Goldschmied – mistr rytiny“ k jeho osmdesátinám podotkl:
„Proto je tato chvíle mimořádně příznivá rytectví a práci kolem známek u Jaroslava Goldschmieda. Byl a zůstal bezprostředním tvůrcem nových a neznámých variací známé rytecké podstaty, vládce výrobně známkového konkrétna. Svými zásahy při výrobě známek spojoval ryteckou techniku s tiskařskou šikovností k dokonalejšímu grafickému výrobku – známce. V období předválečného Československa ani daleko později nebyla vydána poštovní cenina, tištěná ocelotiskem, aby na ni neměl odbornou účast.“
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
