V prostorách Muzea hudby se během olympijského dění, ve dnech 7. – 23. února 2014, mohou návštěvníci potěšit vzpomínkami na úspěšné sportovce minulosti a přiblížit si poštovní známky, jejich návrhy, jakož i další filatelistické ceniny, které Česká pošta pro připomenutí olympiády a úspěšných sportovců v novodobých dějinách České republiky připravila. Ze sportovních exponátů bude k vidění mimo jiné hokejka Vladimíra Růžičky z Nagana, startovní číslo zlaté Katky Neumannové z Turína 2006, ale také například kostým krasobruslařky Áji Vrzáňové, v němž roku 1948 na Olympijských hrách ve Sv. Mořici získala páté místo.
Každá celistvost vzniká v poštovním provozu a dokladuje nejen úkony pošty na předmětech lidské komunikace, které se časem přetaví v předmět zájmu sběratele specializovaných oborů, ale zachycuje i lidské osudy . . .
Český rytec, tvůrce mnoha poštovních známek a bankovek, grafik, leptů a rytin (24.6.1897, Račice u Jaroměře – 12.3.1984, Praha), známý více jako Jindra Schmidt i Jindřich „Jindra“ Schmidt. Svá díla signoval též jako „S. Jindra“ či „Jindra S.“, ale i jinak (např. Jindřich Smith). Narodil se jako třetí syn Marie a Leopolda Schmidta. Jeho otec byl majitel zlatnické dílny v Karlíně. Jeho opatrovníkem byl dědeček Václav. Absolvoval měšťanku a nastoupil do učení do dřevorytecké dílny (ke Karlu Kubelkovi) na Královských Vinohradech. Zde získal základy grafiky. Po vyučení studoval na vysoké škole u prof. Arnošta Hofbauera. Studoval i na soukromé malířské škole u Rudolfa Váchy. Po dokončení studii začal pracovat v tiskárně Politika až do roku 1929. V této tiskárně se tiskly první bankovky Československé republiky. Proto zde získal základy znalostí o ocelorytině a mědirytině.
V roce 1929 po založení Státní tiskárny cenin začal pracovat jako rytec bankovek, poté se stal vedoucím ryteckého a galvanoplastického oddělení. Zabýval se hlavně bankovním rytectvím, ale vytvořil i několik návrhů pro známky. U známek byl blízko, ale v této době nebyla vydána ani jedn známka z jeho dílny. První známka je známka Protektorátu Čechy a Morava (Adolf Hitler při pohledu z okna Pražského hradu). Stál u zrodu nejen protektorátních bankovek (např. padesátikoruna z roku 1940 autora Maxe Švabinského či padesátikoruna autora J. Mánesa – portrét a kromě něj i Bedřicha Fojtáška), ale i slovenských bankovek (návrhy Štefana Bednára). Za zvláštní pozornost stojí i bankovky platící v Terezíně, které na námět Peter Kiena ryl Jindřich Schmidt.
Ve stínu nedávného vydání poštovních známek (ZOH 2014 v Soči) téměř zaniklo vydání nové poštovní dopisnice „Historická poštovní trubka“. Tato skromná a jednoduchá dopisnice bez přítisku znázorňující historickou poštovní trubku (výplatné A) zobrazila po delší době opět poštovně historický artefakt.
Hovořit či psát o tom, kdy začala a kdy skončila I. světová válka je jako nosit dříví do lesa. Tato data máme uložená v paměti již ze školních lavic. Od začátku roku 2014 jsme na našich webových stránkách začali informovat o připravovaných akcích prestižních muzeí a dalších institucí, které chystají u příležitosti 100 let od vypuknutí I. světové války (1914) řadu významných akcí a výstav. Přinášíme vám další podrobnosti.
V rámci klubového odpoledne dne 6.2.2014 proběhla přednáška Ing. Františka Komerse. S jeho souhlasem přinášíme fotogalerii celé přednášky, TIBET a NEPÁL. Skeny známek a dopisů současně kolovaly mezi posluchači v sále.
Po dobu trvání XXII. Zimních olympijských her v Soči budou v hlavním vestibulu Národního technického muzea vystaveny olympijská pochodeň, která byla zapálena na severním pólu, poštovní známka vydaná při příležitosti zahájení her a doplňky výbavy české olympijské výpravy.
Skupina nadšenců v čele s Markem Tomkem a Petrem Študentem, bývalými pracovníky vlakové pošty, si pořídila poštovní vůz Postaa (ex F), který byl vyroben v roce 1949 v podniku TATRA, závod Kolín, a zřídila v něm Muzeum vlakové pošty. Domovskou stanicí vozu je železniční stanice Lednice na Moravě. Ve voze je původní zařízení a jsou předváděny originální předměty včetně razítek, plombovacích kleští, poštovních pytlů atd.
Na veřejných internetových zdrojích lze najít několik zajímavých filmových šotů, které přibližují poštovní provoz. Filmové šoty zájemcům ukazují poštovní provoz za protektorátu („Doručování zásilek protektorátní poštou“ nebo „Telegrafičtí učni za protektorátu – 1940“) anebo novější doby např. z oblasti zaniklých vlakových pošt (např. „Obsluha pardubické pošty v noci – Pardubice hl.n.“ anebo obdobný film „Olomouc hl.n. – vlakové pošty“). Všechny uvedené šoty mají původní edukativní význam o době či o činnostech, které již dávno zanikly.