Navštivte První internetové MUSEUM císaře Franze Josefa I., Wilhelma II. a první světové války.
Od roku 2012 mají zájemci o Rakousko-Uherskou monarchii unikátní možnost navštívit První internetové museum na adrese www.franz-josef.cz.V současné době díky kulatému výročí Velké války asi nejzajímavější jsou polní pošty na adrese www.franz-josef.cz. Doposud tuto zajímavou a rozsáhlou výstavu navštívilo celkem 181492 návštěvníků (jen tento týden, který ještě není u konce, jich bylo 716).
Srdečně Vás zveme na 40. výstavku odboru známkové tvorby České pošty, s.p., která bude pořádána v pondělí 20. ledna 2014 v prostorách bývalé prodejny filatelie v prvním patře budovy Hlavní pošty Praha 1 (ochoz nad dvoranou – jako obvykle). Budete mít výjimečnou možnost si zde prohlédnout výtvarné návrhy, rytecké rozkresby a podklady pro tisk vydaných poštovních známek, FDC a razítek na FDC, které vycházejí 20. 1. 2014.U přepážek č. 29/30 si můžete zakoupit známky a FDC pro následnou autogramiádu.
Poštovní věstník – publikační sbírka v oblasti poštovních služeb, který vydává Český telekomunikační úřad (ČTÚ) podle zákona č. 29/2000Sb. o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, již více jak rok se mezi své odběratele a čtenáře dostává v elektronické formě. Papírová podoba byla ukončena dnem 31. prosincem 2012. Elektronická forma je pouze informativní. Na webových stránkách jsou některé předchozí ročníky digitalizovány.
Od 1.8.2013 platí nový ceník poštovného České pošty, s.p. Dovolujeme si vám připomenout jednoduchou tabulkou, kolik stojí poštovné listovních zásilek ve vnitrostátní přepravě, při zasílání v rámci EVROPY (E) a ZÁMOŘÍ (Z). Od 1.1.2014 došlo také k úpravě poštovného za AEROGRAM. Podrobnější informace a kompletní ceník poštovného naleznete na stránkách České pošty, s.p. na tomto odkazu.
Josef Herčík (22. 5. 1922, Uherský Brod – 9. 7. 1999, Praha) byl známý grafik a rytec. V roce 1940 se vyučil v Uherském Hradišti nástrojářem a rytcem výtvarného dekoru střelných zbraní. Po získání tohoto vzdělání začal jako rytec pažbových ornamentů ve Zbrojovce v Uherském Brodě. Po skončení války v roce 1945 se přestěhoval do Prahy a začal se věnovat výtvarnému umění. Navštěvoval soukromě Akademii výtvarných umění u Vladimíra Pukla.
Josef Herčík byl především umělcem s vyhraněným talentem a citem pro detail. Tuto vlastnost využil zejména při rytinách čs., českých, slovenských a zahraničních poštovních známek (Japonsko, Kuvajt, Monako a OSN). Přesný přehled jeho rytin ve známkové tvorbě včetně katalogových referencí zachytil číselně Gerhard Batzv článku“ Josef Herčík“ otištěný na portálu @Infofila (7.1.2003). Literární prameny zaznamenávají až 400 vytvořených známkových rytin. K tomu je nutno připočítat i stovky kreseb pro obálky prvního dne (FDC) a poštovní razítka.
Začátkem šedesátých let začal spolupracoval s malířem a grafikem Václavem Sivkem, který jej přivedl ke známkové rytině. Jako příklad spolupráce těchto dvou umělců je rytí známky v emisi „Brouci“ podle Sivkovy předlohy. Během svého života se věnoval i autorské grafice, tvorbě poštovních razítek a akciím. Vytvořil i celou řadu kreseb, knižních ilustrací, titulní strany knih a bibliografické práce. V literatuře se dočítáme, že kromě známkové tvorby se Josef Herčík zabýval i heraldikou. Graficky upravil a ryl znaky českých a slovenských měst.
I Vojenské historické muzeum ve Vídni (Heeresgeschichtliches Museum – HGM – adresa: Arsenal, Ghegastrasse Objekt 18, A-1030 – www.hgm.or.at) se připravuje na 100. výročí vypuknutí I. světové války. Síň, kde se nachází stejnojmenná stálá expozice, je momentálně zavřená a prochází přípravou mobilní expozice k této události. Muzeum s impozantními sbírkami uvnitř, ale i vně je reprezentativní přehlídkou rakousko-uherské vojenské techniky a armády. Nachází se v komplexu Arsenal, který byl vybudován v roce 1856 jako pevnost. Muzeum prostřednictvím tematických síní seznamuje návštěvníky s vývojem rakouských branných sil od 16. století do konce monarchie. Architektem budovy byl Theophil Hansen. Během prohlídky se ponoříme do doby Třicetileté války (1618-1648), tureckého obléhání (1683), Francouzské revoluce a napolenských válek. Za zvláštní pozornost stojí obraz z roku 1916 malíře Albina Eggera Lienze „Neznámému vojínovi“, Síň generálů, kde spatříme i sochu vojevůdce Karla Filipa knížete Schwarzenberga, síň polního maršála Josefa Wenzela hraběte Radetzkého včetně jeho řádů, osobních věcí, busty a posmrtné masky (od Biedermaieru až k válce 1866) a vzácná turecká standarda. Můžeme spatřit i obrazy a artefakty generalissima Valdštejna.
Jedním ze špičkových evropských muzeí, ve kterých najdeme vynikající expozice poštovnictví společně s bohatými depozitáři, několika specializovanými odděleními a vynikajícími odborníky, je Muzeum pro komunikaci v Berlíně (Leipziger Strasse 16 v centru hlavního města sjednoceného Německa pár kroků od Checkpoint Charlie anebo od Postupimského náměstí – www.mfk-berlin.de). Historie tohoto muzea je dosti zajímavá. V roce 1872 příslušné orgány zřídily Poštovní muzeum, o několik let později se přestěhovalo do této budovy (1897), která sloužila jako berlínská hlavní pošta. Budova je elegantní i svými architektonickými prvky – objekt je neobarokní, křídla mají novorenesanční průčelí, budova se pyšní bohatou sochařskou výzdobou. Stálé i dočasné expozice v muzejních síních dokumentují dějiny poštovních a spojových služeb včetně současných digitálních teledokumentací. Toto muzeum, ale i další v Norimberku a Frankfurtu n. M. (v minulosti též i v Hamburku), spravuje Muzejní nadace pošt a telekomunikací (www.museumsstiftung.de). Muzeum v Berlíně je uznáno coby světově nejstarší muzeum poštovnictví.
U příležitosti stého výročí vypuknutí 1. světové války v roce 1914 připravují česká špičková muzea výstavy a doprovodné akce, z nichž mnohé se dotknou poštovní historie této historické události. Rozhodně by neměly uniknout pozornosti zájemcům o sběratelství specializovaných oborů a o historické skutečnosti této události.