Klub filatelistů 00-15 Praha

Obec Lužec nad Vltavou se nachází v dolním Povltaví v bývalém okrese Mělník. Původně se obec jmenovala Lužec. Změna na současný stav byla provedena v roce 1904. První písemná zmínka o obci je z roku 1223. Tehdy byla v majetku mělnické kapituly a později kláštera sv. Jiří v Praze. Od poloviny 15. století se stala majetkem roudnického panství, až do roku 1850.

Řeka Vltava před ústím do Labe nebyla vhodná pro lodní dopravu, proto byl v letech 1902-1905 vybudován vraňansko-hořínský kanál, 10 km dlouhý. Obec vlastně leží spolu s dalšími obcemi Chramostkem, Zelčínem a Vrbnem na velkém ostrově mezi řekou Vltavou a vraňansko-hořínským plavebním kanálem. Lužec nad Vltavou leží na prastaré vodní cestě z Prahy k severu do Hamburku. Odedávna se po proudu plavilo šumavské dřevo, zemědělské produkty a kámen, opačným směrem pak bavlna, olej a papír. Provoz po řece se značně zvýšil po založení Pražské společnosti pro plavbu plachetní v roce 1822 a výstavbou karlínského přístavu. Zdejší kraj uvítal 23.května 1841 první českou paroloď Bohemii na zkušební jízdě z Prahy do Drážďan. Vodní doprava byla u nás vždy jen doplňkem přepravy silniční. Stará Chlumecká stezka z Prahy do Míšně vedla přes Tursko, Velvary (později Veltrusy) a Budyni. Dolnímu Povltaví se vyhýbala. Tuto nevýhodu odstranila v polovině 19.století železnice vedoucí z Prahy údolím Vltavy a Labe do Podmokel a Drážďan. Dráhu vyprojektovali pro společnost Rakouských státních železnic Ing. Jan Perner a po jeho smrti, silniční inženýr Alois Negrelli. V roce 1855 prodal stát železniční společnost francouzské společnosti s názvem C. k. privilegovaná rakouská společnost státní dráhy (StEG). Postavili ji bratři Kleinové a Vojtěch Lanna. Úsek z Prahy do Lovosic byl otevřen 1.června 1850 a do Drážďan 6.-8.dubna 1851. Železniční stanice Jenšovice byla otevřena až 1.června 1859 a původně se do 31.prosince 1859 jmenovala Mělník. V letech 1860-1866 se nazývala Jenšovice-Mělník a v letech 1866-1920 Jenšovice. Od roku 1920 až dodnes se jmenuje Vraňany. Železniční zastávky Vraňany (dnes Mlčechvosty) a Cítov byly otevřeny 1.června 1883. V roce 1851 byla zahájena na železniční trati Praha-Podmokly poštovní přeprava poštovních zásilek.

V roce 1862 byl v Lužci vybudován první rolnický akciový cukrovar v Čechách a v roce 1870 parní mlýn. Doprava uhlí pro tyto podniky byla po vodě, což nebylo výhodné vzhledem ke kolísání vodní hladiny řeky. Bylo nutné vybudovat železnici z Jenšovic do Lužce. Dráhu asi 3 km dlouhou vyprojektoval stavební ředitel StEGu Ing. Eduard Bazika a stavbu lokální železnice provedla firma Josef Kruliš z Prahy. Od 26.září 1886 se nepravidelně začalo jezdit pro lužecký cukrovar a 7.ledna 1870 byl zahájen provoz železnice úředně. Od té doby jezdily vlaky smíšené. Osobní doprava na této lokální železnici byla zavedena 15.května 1929 a rovněž také poštovní přeprava Vraňany-Lužec nad Vltavou.

Před otevřením pošty v Jenšovicích nosili a odnášeli poštovní zásilky obecní případně panští poslové na poštovní úřad a stanici v Mělníku. Dne 23.května 1864 byl vypsán konkurz na místo poštovního expedienta v nově zřizované poštovní expedici v Jenšovicích, v pražském kraji a mělnickém okrese. Na toto místo byl stanoven roční plat 80 zlatých, úřední paušál 20 zlatých a roční paušál za obstarání listovní a povozné (balíkové) pošty 2-3 krát denně poselskou službou k vlakové poště na zdejší nádraží byl stanoven později, proti složení kauce 200 zlatých. Dne 30.srpna 1864 byl jmenován poštovním expedientem v Jenšovicích Josef Schubert a 4.září 1864 byl vzat do služební přísahy. V Poštovním věstníku č.48 ministerstva obchodu ve Vídni z 10.listopadu 1864 bylo oznámeno, že byla 1.listopadu 1864 otevřena v nádraží Jenšovice poštovní expedice, která se bude s účinností toho dne zabývat listovní a povoznou (balíkovou) poštou a bude udržovat poštovní spojení s vlakovou poštou Praha-Podmokly a zpět. V dodacím okrsku jenšovické pošty budou obce a osady: v mělnickém okrese – Býkev, Chramostek, Daňoves (dnes Daminěves), Jenšovice (dnes Jenišovice), Lužec, v roudnickém okrese – Horní Beřkovice, Jenoves (Jeviněves) Spomyšl a ve velvarském okrese – Mlčechvosty, Nová Ves a Vepřek. Dne 23.dubna 1867 byla přeřazena obec Bukol z dodacího okrsku chlumínské pošty do dodacího okrsku jenšovické pošty. Podle přehledu poštovních úřadů a jejich vybavení k 1.lednu 1867 byla pošta Jenšovice poštovní expedicí (výpravnou), která neměla statut poštovního úřadu. Byla obsazena 1 poštovním expedientem, který byl ustanoven na základě služební smlouvy a jedním poštovním poslem. Dne 26.září 1868 složil služební přísahu na místo poštovního expeditora v Jenšovicích Eduard Schubert a 5.října 1868 na totéž místo Ignác Schubert. Dne 22.října 1870 byla již u povýšeného poštovního úřadu Jenšovice zřízena telegrafní stanice s omezenou denní službou, i když již předtím mohla veřejnost využívat železničního telegrafu na nádraží Jenšovice. Dne 25.listopadu 1889 byl poštovní a telegrafní úřad zrušen a přestěhován do obce Lužec.

Poštovní a telegrafní úřad v Lužci byl otevřen 14.ledna 1890 s názvem Lužec u Jenšovic a od roku 1906 má dnešní název Lužec nad Vltavou. Poštmistrem byl jmenován N. Kriss. Poštovní spojení měla pošta k vlakové poště na nádraží Jenšovice sedmkrát denně. Od roku 1929 pak k vlakové poště na nádraží v Lužci nad Vltavou. Postupně, jak byly v regionu otevírány další poštovní úřady Horní Beřkovice, Vraňany, Cítov, Vojkovice u Kralup nad Vltavou, Ledčice, Spomyšl a Nová Ves u Mělníka, se dodací okrsek pošty Lužec nad Vltavou zmenšoval. Po vzniku ČSR v roce 1918 převzal postupně čs. stát stávající poštovní a telegrafní úřady na čs. území. Vznikla Československá pošta, která pracovala s výjimkou období protektorátu Čechy a Morava až do 31.prosince 1992. Po rozdělení čs. státu vznikla 1.ledna 1993 Česká pošta. Dne 1.ledna 1973 zavedla Československá pošta poštovní směrovací čísla (PSČ). Pošta Lužec nad Vltavou obdržela PSČ 277 06. Dne 5.října 1999 byly poštovní přepážky lužecké pošty vybaveny počítačovou technikou systém APOST.

Při otevření 1.listopadu 1864 obdržela pošta Jenšovice první denní poštovní razítko. Bylo jednokruhové s německým názvem pošty s datumem bez letopočtu. Druhé poštovní razítko obdržel poštovní úřad 25.listopadu 1889 při přestěhování do Lužce. Bylo jednokruhové většího průměru s německo-českým názvem Lužec u Jenšovic s datumem včetně letopočtu. Třetí poštovní razítko bylo dáno do poštovního provozu kolem roku 1903. Bylo dvoukruhové s česko-německým názvem Lužec u Jenšovic a s expedičním údajem. Čtvrté poštovní razítko obdržela lužecká pošta 15.prosince 1905. Bylo dvoukruhové s můstkem a s expedičním údajem a s rozlišovacím písmenem a. Mělo česko-německý název Lužec nad Vltavou. Po vzniku ČSR bylo toto poštovní razítko upraveno (vylomen německý název) a používáno lužeckou poštou v roce 1919. První čs. poštovní razítko tzv. I. typu (s iniciálami Č.S.P.) s rozlišovacím písmenem a bylo používáno poštou v letech 1920-1939. Další čs. poštovní razítka tzv. II. typu (bez iniciál Č.S.P.) byla používána v letech s rozlišovacím písmenem b (1930-1939) a s rozlišovacím písmenem c (1936-1939). V období protektorátu Čechy a Morava bylo v letech 1940-1945 používáno poštovní razítko německo-české s rozlišovacími písmeny. Po osvobození v roce 1945 bylo toto poštovní razítko upraveno (byl vylomen německý název). V roce 1946 dávala Československá pošta postupně do poštovního provozu poštovní razítka tzv. III. typu s rozlišovacími písmeny. Po zavedení PSČ byly čs. pošty postupně vybaveny poštovními razítky tzv. V. typu s PSČ a s rozlišovacími čísly. Toto poštovní razítko používá lužecká pošta i v současnosti.

V období 27.října – 7.listopadu 2014 bude pošta Lužec nad Vltavou používat příležitostnou R-nálepku a příležitostnou cennou nálepku APOST ke 150. výročí otevření pošty.

Autor: Antonín Dostálek