140 let pošty Neratovice
Neratovice leží při řece Labi na sever od Prahy. První písemná zmínka o vsi je z roku 1227. Neratovice převážně náležely k panství a obci Lobkovice. Až roku 1884 se staly samostatnou obcí. Na přelomu 19. a 20. století zde vznikly první chemické továrny. V roce 1936 byla obec povýšena na městys. Největší rozmach chemického průmyslu v Neratovicích nastal v době druhé světové války a hlavně po roce 1945 (Spolana a Lachema). K Neratovicím byly připojeny obce Byškovice, Lobkovice, Mlékojedy a přechodně i Libiš. V roce 1957 byl Neratovicím přiznán statut města. Tím se staly jedním z nejmladších měst v Čechách.
V druhé polovině 19. století došlo v Čechách k velké výstavbě železničních tratí a také železničních stanic. Současně s touto výstavbou postupovalo v těchto místech otevírání nových poštovních úřadů. Železnice se stala novým prostředkem v dopravě poštovních zásilek.
Od roku 1865 byla v provozu kralupsko-turnovská dráha, která vedla přes Neratovice, ale železniční stanice zde otevřena nebyla. Neratovice byly v té době malou vesnicí. Na této železniční trati, nejblíže k Neratovicím, bylo nádraží Chlumín- Obříství, tzv. Stará štace (dnes zrušené) a další pak Liblice-Byšice. V roce 1872 byla dána do provozu železniční spojka Praha-Neratovice a současně bylo v obci otevřeno nádraží. Neratovice se staly železničním uzlem, kterým projížděly vlakové pošty od Prahy a Kralup nad Vltavou do Turnova a Liberce a zpět. To se stalo důvodem otevření pošty v Neratovicích. Do té doby obstarávala listovní a povoznou (balíkovou) poštu pro obec poštovní stanice v Brandýse nad Labem, od roku 1851 pošta v Kostelci nad Labem a od roku 1867 pošta v Chlumíně.
Již ve výnosu ministerstva obchodu ve Vídni z 21.srpna 1873 bylo oznámeno, že bude 20.dubna 1874 zřízen poštovní úřad v Neratovicích a poštovním expedientem bude ustanoven Antonín Kostomlatský. V Poštovním věstníku ministerstva obchodu ve Vídni č. 25 ze 4.dubna 1874 bylo oznámeno, že poštovním expedientem v Neratovicích byl jmenován Antonín Kostomlatský. Až v Poštovním věstníku č. 43 z 10.června 1874 bylo oznámeno, že byl 1.června 1874 otevřen poštovní úřad v Neratovicích, okres Karlín. Ten měl udržovat poštovní spojení pětkrát denně pěším poštovním poslem na nádraží Neratovice k vlakové poště. Dodací okrsek neratovické pošty tvořily obce a osady: Libiš, Lobkovice s Neratovicemi a nádražím Neratovice, Tišice s Červeným mlýnem, Kabernou a dvorem Třebošnice, Byškovice s Hájkem. První umístění neratovické pošty bylo v budově čp. 204, později přestavěné na hotel Pošta a v novější době sídlo Komunálních služeb města. Prvním poštmistrem se stal Antonín Kostomlatský, který vedl neratovickou poštu 34 let. Byl dlouholetým neratovickým starostou, členem okresního výboru v Brandýse nad Labem, zakládajícím členem tělovýchovné jednoty Sokol a Sboru dobrovolných hasičů v Neratovicích. Po jeho smrti v roce 1908 se neratovičtí poštmistři, až na vyjímky, často střídali: Jaroslav Veselý (později pošmistrem na poště Mělník), Augustin Mára, František Neumann (9.června 1916 – 29.dubna 1939), František Novák, Karel Kříž, Jaroslav Macháček, V. Oliva, Jaroslav Otta, p. Šandra, Josef Hartman (později vedoucí pošty ve Všetatech), Jaroslav Macháček, Bedřich Puš, Bedřich Sudík (filatelista, poštovní historik), Josef Ducháček, Věra Němcová a další. Rovněž neratovická pošta se často stěhovala, celkem sedmkrát. V roce 1899 byla zahájena železniční doprava na lokální trati Neratovice- Brandýs nad Labem, kde navazovala na již stávající železnici do Čelakovic. Dne 28.června 1912 byla zřízena při poštovním úřadě Neratovice telegrafní stanice, když do té doby bylo možno využívat telegrafu na místním nádraží.
Dne 16.června 1913 byl v Lobkovicích otevřen poštovní úřad, zřejmě na žádost majitele lobkovického zámku. Pošta měla třikrát denně poštovní spojení pěším poštovním poslem na neratovické nádraží k vlakové poště. Pro nezájem obce při finanční spoluúčasti na udržení pošty, byla tato v roce 1924 zrušena. První i poslední poštmistrová Emilie Jandová byla potom přeložena do Prahy-Karlína.
V roce 1936 měla neratovická pošta doručovací obvody: jeden místní, dva místně rozšířené a dva přespolní. Mimo poštmistra měla tři poštovní úředníky, dva poštovní zřízence a tři poštovní posly. K vlakové poště na neratovické nádraží měla poštovní spojení osmkrát denně. Obstarávala překládku poštovních zásilek pro 8 poštovních úřadů na železničních tratích Neratovice-Brandýs nad Labem, Neratovice-Kralupy nad Vltavou a na autotrati Neratovice-Obříství-Chlumín.
Vybudováním chemického průmyslu po roce 1945 v Neratovicích, rostla frekvence místní pošty. Ta pracovala v nevyhovujících prostorách v budově čp. 404 a tak po dlouhých odkladech byla pošta přestěhována 22.listopadu 1993 do nové budovy v Mládežnické ulici 1357, kde se nachází i dnes. K ulehčení práce neratovické pošty a jejich zákazníků, byla otevřena 1. července 1969 podací pošta Neratovice 2 na sídlišti Skalka. Ta byla 27.listopadu 2003 zrušena. Současně s otevřením nové městské pošty byla podací a dodací pošta Neratovice přejmenována na Neratovice 1. Dne 1. listopadu 1977 byla otevřena podací pošta Neratovice 3 v obci Libiš, která v té době byla součástí Neratovic. Po osamostatnění obce v roce 1990 se název pošty změnil na Libiš až 1.ledna 2007. Současně se změnil název pošty Neratovice 1 na Neratovice.
Od 1. ledna 1973 zavedla Československá pošta poštovní směrovací čísla (PSČ). Neratovická pošta používá PSČ 277 11. Zrušená pošta Neratovice 2 měla PSČ 277 12 a Neratovice 3 měla PSČ 277 17. Toto PSČ převzala pošta Libiš. Poštovní přepážky pošty Neratovice 1 byly 16.února 1995 vybaveny počítačovou technikou systém APOST, totéž proběhlo v roce 1999 na zrušené poště Neratovice 2 a v roce 2000 na poště Neratovice 3 (dnes Libiš).
Do vzniku ČSR v roce 1918 používala neratovická pošta celkem pět denních poštovních razítek.
-
První poštovní razítko bylo zhotoveno 12.prosince 1873 a přiděleno poště při jejím otevření. Bylo jednokruhové, německo-české, s datumem včetně letopočtu. Toto razítko se buď ztratilo, nebo se opotřebovalo, protože 2.listopadu 1894 bylo dodáno neratovické poště stejné poštovní razítko nové, pouze s malými rozdíly v provedení.
-
Druhé poštovní razítko z 20.září 1894 bylo dvoukruhové menšího průměru, německo-české.
-
Třetí poštovní razítko bylo dodáno neratovické poště 7.dubna 1899. Bylo dvoukruhové menšího průměru, česko-německé.
-
Čtvrté poštovní razítko z 10.srpna 1908 bylo dvoukruhové většího průměru, uprostřed s můstkem a expedičním údajem, česko-německé, s rozlišovacím písmenem a.
-
Páté poštovní razítko bylo dodáno neratovické poště 19.února 1909. Bylo podobné čtvrtému poštovnímu razítku, ale menšího průměru, s rozlišovacími písmeny b a c. Čtvrté a páté poštovní razítko bylo po vzniku ČSR používané v roce 1919 upravené (vylomen německý název).
-
Čs. poštovní razítko I.typu (s iniciálami Č.S.P.) s rozlišovacími písmeny a, b, c bylo neratovickou poštou používáno v letech 1920-1939. Toto razítko bylo použito i začátkem protektorátu Čechy a Morava upravené (vylomeny iniciály Č.S.P).
-
Čs. poštovní razítko II. typu (bez iniciál Č.S.P.) s rozlišovacím písmenem d bylo používáno v letech 1926-1939. Koncem let první československé republiky používala neratovická pošta poštovní razítko nádražní poštovní schránky, obdélníkového tvaru s iniciálami Č.S.P. To bylo rovněž používáno počátkem protektorátu Čechy a Morava upravené (vylomeny iniciály Č.S.P.). V období protektorátu Čechy a Morava byla používaná od roku 1940 dvoujazyčná poštovní razítka německo-česká, již menšího průměru, s rozlišovacími písmeny. Rovněž bylo používáno dvoujazyčné poštovní razítko nádražní poštovní schránky. Tato poštovní razítka byla po osvobození v roce 1945 upravena (vylomen německý název).
-
V roce 1946 byla dána postupně do poštovního provozu čs. poštovní razítka III. typu s rozlišovacími písmeny.
-
Od roku 1969 používaly neratovické pošty čs. poštovní razítka IV. typu s rozlišovacími čísly.
Napsat komentář