Klub filatelistů 00-15 Praha

---

První dvě citace jsou z Monografie československých a českých známek a poštovní historie, 25. díl 90 let Poštovního muzea, Pavel Čtvrtník, Jan Kramář, Patricia Tošnerová, POFIS, Praha 2008.

---

---

---

---

Kde se scházíme?

---

Na našich stránkách jsem před nedávnem začal věnovat místům, kde se členové našeho Klubu filatelistů schází, aby se navzájem setkali a poučili o svém koníčku – filatelii a poštovní historii. Neodmyslitelně setkávání a poznávání patří k hlavní činnosti klubové činnosti. Popsal jsem náš hlavní stan – Dům Portus na Starém městě pražském včetně jeho historie, ale i současnosti. Vzápětí jsem nemohl vynechat budovu Hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze, kam naši členové váží své kroky kromě jiných záměrů i na křty nových českých poštovních známek nebo celin a setkání s jejich autory, výtvarníky i rytci. Není všem dnům konec – přibydou i další místa z minulosti a současnosti.

Dnes zavítáme do Vávrova domu, kde od 25.8.1988 sídlí Poštovní muzeum, které bylo otevřeno u příležitosti konání Světové výstavy poštovních známek PRAGA 1988.

---

Nejprve však pár slov o historii Vávrova domu formou kroniky.

---

1. Vávrův dům (kronika)

---

Vávrův dům (též nazýván Vávrův mlýn) je přesný název sídla Poštovního muzea v Praze 1, ulici Nové mlýny 2 (čp. 1239). Ve skutečnosti to nebyl mlýn, ale obydlí mlynáře. Ústřední seznam kulturních památek uvádí tento objekt jako Vávrův vodní mlýn pod číslem 40042/1-1189. Jedná se o památku I. kategorie.

13. století	na pozemku dnešního Vávrova domu bydleli rybáři, lazebníci či lázeňští, mlynáři, zde i tůně zásobující nedaleké lázně sv. Klimenta
14. století	postaveno stavení patřící rybáři Naxantovi
16. století	vlastníkem objektu byla novoměstská obec
1678	dům barokně přestavován (má bytelně postavený barokní krov)
1689	objekt zničil požár, později postavena budova čp. 1239 patřící k inventáři mlýnů
1689-1690	obnovena vodárna a mlýny, vybudován nový dům vedle věže
18. století	město začalo objekty pronajímat, stavěla se obytná část zde stojícího mlýna s renesančními základy (suterén)
1700 (?)	dostavěno obydlí mlynáře
1750	mlynář František Klika získal Nový mlýn spolu s obytnou budovou
1788	Václav Michalovic převzal objekt od Františka Kliky
1800	Václav (Karel Tomáš) Michalovic definitivně odkoupil mlýn a obydlí od města
1834	dům přestavován klasicistně
1847	interiéry vyzdobeny nástěnnými malbami malířem a dekoratérem Josef Navrátilem (kronika malíře viz dále)
1891	prováděny další úpravy, v přízemí zřízena pekárna
1898-1899	objekt koupil a krátce držel JUDr. Václav Cicvárek, provedl menší opravy (fasádu)
1900	dům koupil Zdeněk Vávra
1948	majetek byl znárodněn a převzal jej OPBH
1950-1961	rodina Vávrů v těchto letech o dům postupně přicházela
24.6.1976	proběhla první jednání Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy s Ředitelstvím pošt Praha o poskytnutí prostor Poštovnímu muzeu
3/1977	ing. arch. Karel Gogela a Ladislav Havránek dokončili Studii rekonstrukce Vávrova domu pro potřeby Poštovního muzea
28.5.1985	vydáno stavební povolení, budovu rekonstruovali ing. arch. Milan Pavlíka ing. Pavel Havlas ze Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (rekonstrukce 1986-88)
1986	Pražský stavební podnik zahájil rekonstrukční práce, skončily 31.7.1988
25.8.1988	Poštovní muzeum ve Vávrově domě slavnostně otevřeno

---

Adresa a kontakty:
Vávrův dům – Poštovní muzeum
Nové mlýny 2
110 00 Praha 1
telefon: +420 222 312 006
web: www.postovnimuzeum.cz
e-mail: postovni.muzeum@cpost.cz

---

2. Nástěnné malby Josefa Matěje Navrátila (kronika malíře)

---

Na objednávku mlynáře a měšťana Václava Karla Tomáše Michalovce, známého mecenáše a vlastníka objektu, vyzdobil malíř Josef Navrátil interiéry nástěnnými malbami roku 1847. Oba byli přáteli, Michalovec milovníkem umění, sběratelem a Navrátilovým spolustolovníkem v pivovaře U Kléblatů, dávno zrušeném. V té době bydlel v Dlouhé ulici, k domu Michalovce to měl poměrně blízko.

Původní nástěnné malby se dochovaly až na několik fragmentů, ve třech salóncích v 1. patře. Navždy byly zvěčněny v podnikovém reprezentačním kalendáři podniku zahraničního obchodu Transakta Praha na rok 1990 s titulkou poštovní trubky před textilní tapetou a kvalitní tisk nám do dneška přibližuje tyto skvostné malby doplněné předměty poštovnictví ze sbírek Poštovního muzea. Autory námětu kalendáře byli Pavel Kotěšovec a Ivan Leiš, realizaci zajistili Pavel Čtvrtník, grafik Najbrt a fotograf Karel Neubert. Díla Josefa Navrátila, malíře českého romantismu a tehdy nejznámějším dekorativním malířem se stala i náplní dalšího kalendáře z roku 1979.

Malíř Navrátil zanechal během svého života stopu na Českolipsku, v Zákupech a Novém Boru, zámcích v Liběchově, Ploskovicích a Jirnech.

17.2.1798	ve Slaném se narodil Josef Matěj Navrátil (Vinařického ulice 12). V mládí se vyučil u otce malířem pokojů, studoval na pražské Akademii (žák J. Berglera), stal se malířem-dekoratérem, vzdělával se dále v zahraničí (Švýcarsko).
1836	vymaloval strop Vladislavského sálu kvůli korunovaci Ferdinanda českým králem (práce se nedochovala)
1847	Josef Matěj Navrátil vyzdobil interiéry Michalovcova domu, dnešního Vávrova domu doložený historizujícím romantisme nebo též shakespearovským zobrazením. V prvním pokoji je ornamentálně malovaný strop s květy, ve druhém (Divadelním) je šestnáct výjevů z historických legend a her. Je zde např. Libušino poselstvo Přemyslu Oráčovi, Oldřich a Božena nebo lazebnice Zuzana převážející Václava IV. přes Vltavu. Zde najdeme i portrét Navrátila s paletou v ruce, podpisem a datem dokončení maleb (1847). Ve třetím pokoji jsou romantické krajiny (Krajina nad Kamýkem, Lázně Gastein a další alpské motivy poznané během umělcových cest po Rakousku, Itálii a Švýcarsku). Celkem osm temperových obrazů se stylizovanými výjevy významných turistických cílů tehdejšího rakouského císařství. Objekt se stal významnou ukázkou měšťanské nástěnné malby 19. století.
1850	stal se předsedou Jednoty výtvarných umělců
1850-1853	na císařském zámku v Zákupech při jeho úpravách jako budoucí sídla císaře Ferdinanda V. (20 pokojů vyzdobeno historickými a žánrovými obrazy, ornamenty, alegoriemi). Navrhoval i rámy zrcadel, vyřezávané lustry a záclonové garnýže. Maloval i na zámku v Ploskovicích
1861	Josef Matěj Navrátil zanechal své aktivní malířské dráhy, částečně ochrnul na následky mrtvice
21.4.1865	Josef Matěj Navrátil zemřel v Praze v chudobě a téměř zapomenutý, pohřben na Olšanských hřbitovech (II, 2, 331). Některé zdroje uvádějí datum 11.4. (patrně omyl).
1909	uskutečnila se první souborná výstava jeho díla v pražském Rudolfinu
1952	poblíž Karlova náměstí byla pojmenována po něm ulice
50. léta	malby ve Vávrově domě restaurovány prof. Bohuslavem Slánským a jeho ateliérem
1980	zchátralý objekt se musel generálně opravit,výzdobu interiéru restaurovalo osm odborníků pod vedením prof. Raimunda Ondráčka. Malby restaurovala ak. mal.Naděžda Mašková. Díky šetrným opravám se zachovaly i původní doplňky – parkety skládaných do vzorů, lustry z broušeného křišťálu, kování zámku, dveře s leptaným sklem apod.
20.11.2011	restaurátorské práce biedermeierovských maleb byly definitivně dokončeny a Poštovní muzeum bylo otevřeno jako celek veřejnosti

---

Dílo, inspirace následovníkům

---

Navrátil byl vynikající krajinář, vynikl svými zátišími, figurálními malbami a jejich skicami. V jeho obrazech najdeme různé styly, ve skicách se dostává k impresionismu. Velká osobnost malířského realismu v českém malířství. Všestranný autor nástěnných maleb, vývěsních štítů (pro slavnou vinárnu a lahůdkářství pana Chlumeckého v Železné ulici) a závěsných obrazů zátiší, romantických krajin, městských žánrů, portrétů.

Inspiroval fotografa Josefa Saudka, který jeho malířská zátiší reprodukoval pro sebe i tisk.Byl Navrátilem ovlivněn při zaznamenání kolínské krajiny. Známý je jeho cyklus Zátiší podle Navrátila, vytvořené v roce 1954. Kvalitu díla J. M. Navrátila ocenilo až 20. století. Byl to například Emil Filla, který na něj navázal.

---

3. Hlavní aktivity Poštovního muzea ve Vávrově domě od roku 1988

---

Poštovní muzeum dostalo nový, důstojný stánek a přiblížilo se filatelistům,laikům a zejména poštovně historickým badatelům. Objekt snadno dosažitelný otevřel své brány pro různé akce. Jaké byly ty nejdůležitější v období let 1988-2007? Ty pozdější mohou zájemci zachytit ve specializovaném tisku či internetových stránkách, včetně našich. Zejména poslední tři roky události zachycujeme na našem webu včetně bohaté fotografické dokumentace.

25.8.1988	otevřela se známková expozice
XI/1989	PZO Transakta vydala reprezentativní kalendář zobrazující nástěnné Navrátilovy malby a některé předměty ze sbírek PM
15.11.1990	v 1. patře Vávrova domu rozšířen výstavní prostor a zahájen cyklus příležitostných výstav
26.1.1991	zahájen provoz první příležitostné poštovní přepážky s prvním příležitostným poštovním razítkem a pamětním listem muzea na krátkodobé výstavě
1.2.1991	PM otevřelo detašovanou prodejnu pošty Praha 015
1.8.1997	otevřela se muzejní prodejna
17.4.1998	otevřela se modernizovaná známková expozice
VI/1999	zahájen zápis sbírkových předmětů do počítačové databáze MUZIS
2000	pracovníci PM a GŘ ČP připravili soubornou publikaci Dějiny pošty v českých zemích
24.4.2002	PM přijato za řádného člena Asociace muzeí a galerií ČR
14.8.2002	sklepní a přízemní prostory PM byly zatopeny velkou povodní, PM uzavřeno pro veřejnost
13.5.2003	PM slavnostně otevřeno po povodních
1.10.2007	Jan Galuška se stal ředitelem PM

---

4. Sbírky v PM ve Vávrově domě a v pobočce ve Vyšším Brodě (stav k roku 2008)

---

A. Historické listinné podsbírky

---

---

B. Trojrozměrné historické podsbírky

---

---

C. Knihovní podsbírka

---

D. Podsbírky známkové tvorby

---

---

Seznam převzat z publikace 90 let Poštovního muzea (Monografie československých a českých známek a poštovní historie, Praha 2008). V této publikaci čtenář najde i kompletní seznam krátkodobých výstav od roku 1988 ve Vávrově domě do roku 2008 a seznam Pamětních listů PM 1991 – 2008.

---

Za článkem čtenář najde řadu fotografií a ilustrací vztahujících se k článku – Poštovní muzeu a jeho interiérní nástěnné malby z kalendáře PZO Transakta, portréty a fotografie a díla malíře Josefa Matěje Navrátila a další ilustrace. Převzato z www.wikipedia.cz (různé zdroje), archivu I. Leiše a reprodukce ilustrací z kalendáře PZO Transakta (foto K. Neubert, I. Leiš).

---

Zdroje (kromě uvedených):

Autor: Ivan Leiš

---