Klub filatelistů 00-15 Praha

Katastrofní pošta (v angličtině „crash covers“) vzniklá zejména při leteckých a lodních katastrofách, železničních či automobilových/autobusových nehodách aj., které převážejí poštovní zásilky, již dlouhá přitahuje pozornost sběratelů. Je to z mnoha důvodů. „Zachráněných“ celistvostí není mnoho. Celistvosti díky okolnostem při nehodách mají znaky silného poškození, ohoření, rozmočení. Obvykle (i když ne vždy) jsou na nich poznámky důvodu poškození či údaje o náhradním doručení (ruční poznámky, razítka, nálepky apod.). Obvykle též katastrofní zásilky jsou objektem padělání …

V únoru 2014 byl zveřejněn příspěvek Ivana Leiše – Osud pošty z letadla F-AMYD – naleznete jej zde.

Na našem území došlo též k řadě katastrof, při nichž vznikly katastrofní zásilky popsané shora.

Jednou ze sledovaných událostí tohoto charakteru byla letecká katastrofa s tragickým koncem, při níž zahynuly tři osoby, připomenutá v mém článku na našich webových stránkách s cílem ji připomenout, ale též upozornit na možnost katastrofní pošty. Tím letem byl let s označením F-AMYD společnosti Air France, který ukončil svůj osud na šumavském Zhůří v blízkosti Horské Kvildy a Kvildy. I když dobový tisk popisoval barvitě zásilky v okolí havarovaného letadla, do dnešního dne se neobjevila ani jediná katastrofní letecká zásilka, pokud nepočítáme nerozbitou lahev šampaňského … Otázky stále zůstávají. Byly na palubě vůbec listovní zásilky? Pokud ano, kam zmizely? Byly doručeny adresátům s poznámkou o havárii letu? Nebo to byl jen vánoční balíčky, jak psaly Sušické listy „Spousta balíčků letecké pošty rozmetána po okolí.?“ Snad se jednou dozvíme tato fakta, i když jsem velmi skeptický. Tímto konstatováním bychom mohli tuto a předchozí noticku uzavřít. Nicméně mi dovolte přece jen se zmínit ještě o několika zajímavostech, které mne po uveřejnění mého článku potkaly.

Krátce po přidání článku se ozval pan Jaroslav Pásek, zanícený badatel a fotograf přírody, flory, fauny a krajiny, který se již více jak sedm let zabývá touto tragickou událostí. Napsal mi: „Tak jsem si přečetl Váš článek „Osud pošty z letadla F-AMYD“. Vřelé díky, že i někdo z obce filatelistické se konečně zmínil o tomto francouzském avionu, protože létání a pošta k sobě neslučitelně patří. ….. podařilo se mi vypátrat docela dost zajímavých informací.“ Dále upozorňuje na některé nepřesnosti, které tímto uvádím na pravou míru: “V článku máte nějaké chyby, ale to dá odůvodnit tím, že jste pravděpodobně využíval domácí zdroje a internet. Ty obsahují stále stejné „nesmysly“ o tomto příběhu. Bohužel je do nekonečna opakují i renomovaní autoři a odborníci z oboru letectví. Příkladem může být, že JUDr. Flanderka byl zaměstnancem „ministerstva“ a státní návladní. V roce 1937 pan Flanderka už žádným zaměstnancem ministerstva nebyl. Pracoval na své soukromé adrese a pro soukromý bankovní ústav… Ale to je vedlejší“.

Při osobním setkání s panem Jaroslav Páskem a jeho partnerkou paní Anny, jsem se dozvěděl řadu dalších zajímavých skutečností.

Předně to, že pan J. Pásek je autorem obrazové a písemné části výstavy avionu F-AMYD, která je stále ke spatření v budově Obecního úřadu na Kvildě. Výstava je koncipována velmi šťastně – jednak popisuje průběh tragédie včetně letadla, v druhé části si všímá zúčastněných osob a institucí. Výstava je stále k vidění v určitém režimu návštěv a podle slov starosty Kvildy by měla být trvalá. V říjnu, kdy jsem výstavu navštívil, byla doplněna i fotografickou výstavou děl pana Jaroslava Páska (údajně má být ukončena 16.12.2014).

K výstavě o zhůřské tragédii byla vydána velmi podrobná a reprezentativní brožura „Letecká tragédie na Zhůří – Kvilda 2012″, jejímž autorem je Jaroslav Pásek (16 stran textu plus titulní strana, bohatě ilustrovaných doposud neznámými fotografiemi a dalšími ilustracemi), která se dá zakoupit v obecním úřadě. Titulní strana a ukázkové ilustrace jsou připojeny k tomuto vstupu.

Viděl jsem výstavu před sedmi lety a výstavu novou. Rozdíl je více než znatelný. Na panelech zveřejněné informace jsou seriózní, ověřené. Panely s informacemi jsou doplněny trojrozměrnými exponáty (trosky letadla apod.). Výstava a mé dojmy z ní byly umocněny i osobním setkáním s vynikajícím badatelem panem Jaroslav Páskem.

Zbývá jen doplnit, že i jiní zájemci jsou zlákáni touto událostí. Ve čtvrtletníku o letadlech a letcích REVI č. 96 (červenec 2014) se objevil rozsáhlý článek z pera Zdeňka Macháčka „Tragédie Slavného“ (strany 8-13) doplněný ilustracemi z archivu dalšího publicisty popisujícího tuto tragédii Ladislava Kellera a dalšího fotografa Michala Holého. Na podzim se na zámku v Žihobcích křtila pod patronací zajímavého časopisu „Vítaný host“ kniha Přemysla Čecha, sušického rodáka „Trefen šumavským genem“, v níž je jedna z kapitol věnována i této Štědrovečerní tragédii z roku 1937.

Zájemci a letečtí historici se zejména díky badateli a nadšenci Jaroslavu Páskovi dozvěděli řadu ověřených faktů, poštovní historici na své zajímavosti bohužel stále čekají. Dočkají se? Objeví se aspoň jeden poštovní doklad z tohoto letu mající charakter katastrofní pošty?

Autor textu a fotografií: Ivan Leiš